Jak si dobře vybrat vysokou školu

17. 12. 2020 | PR články

DODden otevřených dveří

Důležitá volba

Zkuste si najít pár dvacátníků, třicátníků, pár lidí přes čtyřicet nebo přes padesát let a zeptejte se jich, která životní rozhodnutí považují za nejdůležitější. Mnoho jich určitě mimo jiné zmíní i rozhodování  o tom, na jakou vysokou školu jít studovat. To, co půjdete studovat, totiž do značné míry předurčí, čemu se budete velkou část svého života věnovat, kolik dveří se vám na začátku kariéry otevře a jak dobře vám za nimi bude. Je to prostě veliké a důležité rozhodnutí.

Proto není  vůbec od věci otázka, jak na to? Jak si vysokou školu správně vybrat? Jak udělat dobře první krok?

Dva pilíře dobré práce a studia

Ještě než si řekneme, jak na to, chci nabídnout následující zamyšlení. Půjde o dva nejdůležitější pilíře dobrého pracovního života a kariéry. Člověk pociťuje větší jistotu, stojí-li pevně na obou nohách. Stejně tak je tomu i s prací.  Pokud vás má skutečně bavit, musí i ona stát na dvou stejně důležitých pomyslných nohách – pilířích. Ten první souvisí s dobrým pocitem, že vám práce dokáže zajistit dostatečné finanční zázemí pro spokojený život. Když budete pracovat v oblasti, která vás bude nesmírně bavit, ale nezajistí vám finanční jistotu a vy budete každý měsíc znovu a znovu  počítat, abyste vyšli s penězi, nebudete si moci dovolit třeba hypotéku, nebude vám po nějakém čase dobře. Ke spokojenému životu nutně patří určitá míra jistoty a zabezpečení[1]. Stejně jako onen první pilíř je důležitý i ten druhý, související s našimi emocemi – se spokojeným životem. Budete-li mít práci, která vás sice skvěle zabezpečí, váš měsíční příjem vám pokaždé znovu a znovu udělá radost, ale půjde o práci, do které nebudete chodit rádi, ani tentokrát nebudete spokojení. Kromě bezprostředních emocí, které nás informují o nebezpečí, přitažlivosti či ztrátě, máme i emoce stojící někde v pozadí. Jsou sice slabší co do intenzity, ale velmi stálé co do působení. Určitě je znáte. Ozývají se například ve chvíli, kdy se silně zamilujeme a po třech měsících, kdy zamilování vrcholí, se ozve na pozadí hlas – něco není, jak má být. To je emoce na pozadí, která vás přes křik zamilovanosti varuje, že se děje cosi, co pro vás není dobré.  Stejné je to i se zaměstnáním. Pokud jdete po třech měsících či půl roce do práce a svírá se vám žaludek nebo rty udělají úšklebek, jako když kousnete do zkaženého ovoce, tak to vás emoce na pozadí informují, že nejste spokojeni, že jste si – bez ohledu na výši platu – nevybrali dobře. Chodit do práce, v níž nejsme spokojeni, je prostě zásadní životní omyl, za který se platí vysoká cena – celoživotní nespokojenost. Dobrá práce je ta, která vás  dobře finančně zabezpečí a současně  vás  baví a dávat smysl.

Z toho vyplývá i mnohé pro vaše rozhodování o vysokoškolském studiu –  volte tak, aby  vám studium pomohlo otevřít co nejvíc dveří k takovým typům práce, která vás bude bavit, bude smysluplná a dokáže vás zabezpečit. .

Vybíráme vysokou školu

A jak tedy na to? Nabízím tři základní pravidla:

1. Dobrý výběr si žádá vynaložení určitého úsilí. Snažte se získat co nejvíce důvěryhodných informací. Nerozhodujte se jen podle toho, co vám o sobě říkají samy vysoké školy. Určitě se podívejte na stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a zjistěte si, jak se uplatňují absolventi školy, na kterou se chcete hlásit (pokud mají například 8% či 11% nezaměstnanost, je to jiné, než když ji mají 3%). Uplatňují se absolventi v oboru, který studovali? (Pokud se jich 80 % uplatní ve stejném nebo příbuzném oboru, je to jiné, než když se jich uplatní 30 %.) Zjistěte si, jak jsou s vysokou školou, na níž studovali,  spokojeni.  Čísla ovšem nejsou všechno. Kontaktujte (ano, v době covidu-19 je to složitější, ale jde to) studenty, kteří na škole, o niž se zajímáte, studují, a zeptejte se jich, jak jsou se školou spokojení, co se jim líbí, a co ne. Kdyby měli možnost, přihlásili by se znovu? Zajděte si (skutečně či virtuálně) na přednášky ve studijním programu, o který se zajímáte, a upřímně si odpovězte na otázku, jestli vás bude bavit.

2. Dobrý výběr musí být váš. Tím nechci říct, že ostatní lidi nemáte poslouchat! Naopak. Určitě pozorně naslouchejte všem, kteří vám chtějí při výběru vysoké školy poradit. Rodiče mají k dobru dvacet, třicet let životních zkušeností, a to se někdy hodí. Ti, kteří právě studují, či starší sourozenci mohou pomoci svou bezprostřední zkušeností vysokoškolského studia. Přesto ale berte všechny rady jen jako informace pro své vlastní rozhodnutí. Nikdo totiž není jako vy, nikdo  nezná vaše přání, sny a potřeby tak dobře jako vy. Ani váš přítel či přítelkyně, ani vaši rodiče nebudou nakonec žít ten život, o kterém vysoká škola spolurozhoduje. Abyste byli spokojeni, musíte naslouchat především sobě.

3. Můžete udělat chybu a napravit ji. Máte oproti nám starším obrovskou výhodu. Jste ve věku, kdy téměř každou chybu můžete napravit. Pokud po půl roce studia zjistíte, že vaše volba nebyla dobrá,  máte možnost ji snadno napravit. Zeptejte se po prvním semestru, či po prvním roce sami sebe, jestli to, co studujete, vás skutečně baví, jestli jste si vybrali dobře. A pokud ne, je mnohem, mnohem snazší vyměnit po prvním ročníku vysokou školu, než v 60 letech zjistit, že jste den co den chodili někam, kam nepatříte, a že váš pracovní život nebyl takovým, jaký jste chtěli. Nebojte se zkoušet. Nebojte se napravovat.

Na závěr ve zkratce – pár slov, která by měla charakterizovat dobrou vysokou školu: otevřenost, dostupnost informací, spokojenost studentů, dobré uplatnění absolventů, dostatek uchazečů a uchazeček, dobrá pověst školy, vstřícné a seriózní jednání, není problémem mluvit o potížích, regionální přesah školy

Tak tedy – ať se vám výběr povede!

Bohuslav Binka, proděkan pro vnitřní a vnější komunikaci, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity


[1] Mimochodem o pozitivním dopadu vysokoškolského studia v této oblasti není potřeba dlouze diskutovat, stačí uvést tři čísla. V 1. pololetí roku 2020 získal zaměstnaný vysokoškolák v průměru 44.620,- Kč měsíčně, zatímco středoškolák s maturitou 32.573,- Kč měsíčně a zaměstnanec se základním vzděláním 23.867,- Kč. Peníze rozhodně nejsou všechno (dostaneme se k tomu v další části), ale je dobré vidět i tuto stránku věci.

Další články k tématu

Používání mobilů o přestávkách nemá negativní dopad na chování studentů

Používání mobilů o přestávkách nemá negativní dopad na chování studentů

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity se rozhodla zjistit, zda špatné chování studentů souvisí s používáním mobilních telefonů během přestávky. Během výzkumu vědci zkoumali žáky na školách, kde platí zákaz používání mobilů, a na těch, kde je jejich používání povoleno. Výsledky ukázaly, že mobily chování žáků neovlivňují. Výzkum tak vyvrátil často používaný argument zastánců zákazu mobilů, kteří …

číst více
100 let učení oslaví univerzity hokejem. MUNI se střetne s MENDELU

100 let učení oslaví univerzity hokejem. MUNI se střetne s MENDELU

Masarykova univerzita a Mendelova univerzita letos obě slaví sto let své existence. V rámci oslav se obě univerzity rozhodly poměřit síly i mimo přednáškové sály. 7. listopadu se tak utkají na ledové ploše v DRFG aréně, kde se rozhodne, kdo je stoletým univerzitním hokejovým králem Brna! Vítěz duelu bude mít tu čest držet u sebe …

číst více