Rádio R- rádio s velkým R

30. 6. 2009 | Stojí za přečtení

„V Rádiu R mají mnozí možnost užít si naposledy naprostou tvůrčí svobodu,“ říká o tomto unikátním projektu Masarykovy univerzity pro její studenty rozhlasový dramaturg Jan Motal.

„S nápadem založit studentské rádio, které si kolem sebe vytvoří komunitu kreativních zasvěcenců a přátelsky naladěných posluchačů, přišel věčně optimistický Kaliforňan – Henry Loeser. Všechny zhypnotizoval svým přesvědčivým pohledem a utvrdil je v tom, že když se chce, všechno jde. A ono to šlo,“ píšou o počátcích unikátního projektu Masarykovy univerzity stránky www.radio-r.cz. A skutečně, postupem času se kolem něj vytvořila skupina lidí, která „vypila litry kafe, třikrát přestavěla studio, protelefonovala spoustu peněz a přišla nejen na to, jak obelstít automat s čokoládovými tyčinkami, ale hlavně co vysílat, pro koho a jak.“ O tom, jak to s Rádiem R vypadá dnes, a jak to bude vypadat v budoucnu, jsme si popovídali s rozhlasovým dramaturgem Janem Motalem.

.thumb

Co si má člověk představit pod názvem Rádio R?

Rádio s velkým R (smích). Jedná se o projekt katedry mediálních studií a žurnalistiky, ve kterém se můžou realizovat lidé, kteří chtějí vysílat. Finanční a technický support nám zajišťuje katedra. Výhodou je, že nám dává naprostou svobodu. Lidé si mohou vysílat to, co chtějí, co by jinde neprošlo. Studenti Masarykovy univerzity mají možnost se rádiu věnovat v rámci kurzů jako je Internet radio, propojení s dalšími kurzy se bude řešit v budoucnu. Ale naším cílem není, aby to lidi dělali ani kvůli penězům, ani kvůli kreditům. Chceme, aby to dělali, protože chtějí něco sdělit. Název má spoustu významů. Dá se to číst jako „rádio on air“, navíc máme slogan „revoluce ve vysílání“.

V čem ta revoluce spočívá?

Ve svobodném prostoru, který nabízíme všem potenciálním tvůrcům. V Česku neexistuje žádný rozhlasový nekomerční subjekt, pokud pomineme Proglas, který je specifický svým rigidním okruhem posluchačů, a veřejnoprávní rozhlas. Uplatnění lidí, kteří mají vyšší nároky na tvorbu, je velmi nízké. Buď končí v akademické sféře, nebo si berou práci v reklamce, aby si na své umělecké projekty vydělali. A proto říkám všem, že mají v našem rádiu poprvé a naposledy možnost užít si naprostou tvůrčí svobodu. A doufám, že díky vedení, které máme, to budou dělat kvalitně.

Mají do rádia přístup i lidé, kteří nestudují Masarykovu univerzitu?

Jistě, hlásí se i studenti VUT, měli jsme i pořad, který připravoval student Mendlovy univerzity. Spolupracujeme hodně se studenty JAMU, připravují například kulturně publicistický magazín Brak. Pouštíme také jejich projekty, které se nedostaly do Českého rozhlasu díky cenzuře. Naše rádio je tedy prostor pro hlasy, které se nedostanou do médií. Což je také smysl našeho rádia, dávat možnost alternativním pohledům.

Jsou podobné projekty běžné?

Podobné projekty ano, můžu zmínit rádio Bomba na Západočeské univerzitě. Existuje také spousta kolejních projektů a rádia na interních sítích různých škol. Ale pokud bychom měli mluvit o plnoformátovém rádiu s širokým spektrem pořadů, které vysílá dvacet čtyři hodin denně, pak jsme jediní. A myslím, že jsme výjimeční i ve středoevropském kontextu.

A jak je tomu na Západě?

Tam jsou různá komunitní rádia populární. Jako neziskové organizace jsou napojené nejčastěji na univerzity, které stojí do značné míry na dobrovolnících. Velkou tradici na Západě mají zejména kolejní rádia. To vidíme i v každém druhém seriálu. Vysílají, protože chtějí vysílat, ne protože jsou za to placení. Stejný model jsme přejali i my. Rádio R se tedy dá brát jako studentské rádio Masarykovy univerzity, ale náš cíl je vyšší. Nechceme se omezovat pouze na studentskou komunitu, a to ani v cílové skupině ani mezi lidmi, které tvoří pořady. Už teď s námi spolupracuje spousta lidí, kteří už dávno nejsou studenty.

Kdybych měla zájem také vysílat, jaká pro mne nejjednodušší cesta do rádia?

Poslechnout si vysílání, abys věděla, do čeho jdeš. Nemusíš se vyčerpávat tím, co uslyšíš, měla bys mít svou vizi. Ozvi se na kontakt, který najdeš na stránkách. Zbytek už záleží na domluvě. Nepředpokládám žádnou předchozí zkušenost s vysíláním. Uplatnění najde i člověk, který může pomoci s technikou nebo marketingem.

Jací posluchači Rádio R poslouchají?

Většinou studenti a jejich kamarádi, ale i další příznivci dané tematiky. Nedávno jsem se dozvěděl, že za Petrou Cihlářovou, která moderuje Mixtape, přijela do Brna pro podpis parta fanoušků, kteří jí založili na facebooku stránku. Takže si nás hledají i sami posluchači podle toho, co je zajímá.

A jak to bude s vysíláním přes prázdniny, kdy se většina studentů rozuteče do světa?

Bude se vysílat ze záznamu. Naplno začneme fungovat opět s novým semestrem, kdy představíme novinky. Katedra dostala rozsáhlý grant, který nám umožní se posunout dál, zdokonalit technické zázemí i zaměřit se víc na marketing a rozšíření povědomí o našem rádiu.

Vysíláte od listopadu minulého roku. Jak se rádio změnilo během počátečních osmi měsíců?

Neskutečně. Nechci se chlubit, ale dát za necelý rok dohromady z ničeho rádio, ve kterém teď operuje kolem třiceti lidí, má celoodpolední a celovečerní vysílání s názorovými, hudebními i diskusními pořady, je strmá křivka nahoru.

Věříš tedy, že má rádio v konkurenci ostatních médií budoucnost?

Určitě. Otázkou je, zda má budoucnost Rádio R. Ale v tuto chvíli má vše našlápnuto skvěle. Pokud se u něj bude držet tak silná skupina lidí, jako teď, nemám obavy.

Děkujeme za rozhovor.

na fotce: Jan Motal zdroj obrázků: www.radio-r.cz

MgA. Jan Motal (na fotografii) vystudoval rozhlasovou dramaturgii a scénáristiku na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, na Masarykově univerzitě studuje religionistiku. Prošel si pracemi v redakcích novin i reklamních agenturách, v současné době točí dokumenty pro Českou televizi. Je jednou z hlavních osobností Rádia R, kde působí jako rozhlasový dramaturg.

Další články k tématu