Se svými studenty jsem „na jedné lodi“, říká Petr Hlaváček

Ještě před několika lety seděl – dnes již Ing. – Petr Hlaváček v aulách Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně a naslouchal výkladu právě těch předmětů, z nichž některé dnes učí i on sám. Jak se od dob, kdy opustil řady studentů a stal se jejich pedagogem, změnil způsob výuky, co vše vůbec příprava na výuku obnáší a jak se podle něj změnila skladba studentů, kteří se na fakultu hlásí?

Ing. Petr Hlaváček působí již devět let jako odborný asistent na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, konkrétně na Katedře regionálního a lokálního rozvoje. Mezi předměty, které vyučuje patří mj. Regionální ekonomika, Státní správa a samospráva, Strategické plánování rozvoje regionů a měst, Transformace veřejné správy a další. V roce 1997 absolvoval magisterské studium na téže fakultě, obor ekonomie a management se specializací na veřejný sektor. Od roku 2003 studuje doktorandský cyklus na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Je autorem řady odborných článků a spoluřešitelem několika grantů týkajících se oblasti socioekonomického rozvoje regionů, měst a obcí České republiky v kontextu regionální ekonomie, sociální geografie, veřejné správy a regionální politiky.

Vy sám jste vystudoval fakultu, na níž dnes také vyučujete. Jaké to pro vás je stát „na druhé straně“?

Už je to delší doba, co jsem začal učit, ale pamatuji se, že jsem byl zpočátku poměrně nervózní. Může se to přirovnat k premiéře nové divadelní hry, při které je tréma skutečně ze všech představení stejné hry nejvyšší. Prostředí naší fakulty znám od dob jejího založení, proto pro mě přechod na pomyslnou druhou stranu nebyl tak obtížný.

Jak se snažíte své studenty zaujmout?

Současné trendy ve výuce jsou spojené s využíváním multimediálních prostředků, proto je i já využívám pro zpestření výuky. V přednáškách a cvičeních žádné chemické a jiné vizuálně atraktivní pokusy v našem oboru neprobíhají, takže zaujetí studentů je v prvé řadě otázkou schopností vyučujících.

Snažíte se k výuce přistupovat jinak, než jak k ní přistupovali pedagogové, kteří stejné předměty učili vás? Nebo jste se naopak nechal něčím inspirovat?

Ohromný pokrok od doby mých studií udělala výpočetní technika a multimediální prostředky, které usnadňují výuku. Dnes již studenti mají k dispozici obsah mých přednášek v e-learningu, nemusí vše opisovat a tím omezovat svoji koncentraci na vlastní přednášku.

Co vše obnáší příprava pedagoga na samotnou výuku?

Oblast regionálních věd je velmi dynamický obor, proto je nutné sledovat vývoj vědy a výzkumu, včetně sociální a ekonomické statistiky, které jsou publikovány v tuzemských i zahraničních časopisech, literatuře a statistických zdrojích. Nové poznatky se průběžně doplňují i do přednášek a cvičení, protože není možné pracovat s daty, která již zastarala. Pro studenty je účast na přednáškách nepovinná, naopak na cvičeních je vyžadována. Takže vystudováním magisterského stupně moje vzdělávání rozhodně neskončilo a jsem proto se svými studenty „na jedné lodi“.

Je něco, co vás naopak ve výuce studentů omezuje, co byste rád změnil?

S růstem fakulty a počtu studentů v poslední době objevují problémy s nedostatkem výukových prostor pro výuku a cvičení. Naše univerzita buduje nový kampus, proto doufám, že se kapacitní problémy v brzké době vyřeší.

Vyučujete zejména předměty týkající se regionálního rozvoje, ekonomiky a veřejné správy, tedy obory velice aktuální a významné. Vnímají to tak podle vás i vaši studenti?

Dnes, když si studenti mohou vybírat z pestré nabídky studijních oborů na vysokých školách a univerzitách doma i v zahraničí, než bylo za mých studijních let, věřím, že studenti výběrem našeho studijního oboru zájem o obor dali dostatečně najevo. Případně jej považují za perspektivní při hledání pracovního uplatnění.

Jak vy sám poznáte, že studenti mají či naopak nemají o obsah studia zájem?

Každý student je jiný, studijní předpoklady jsou individuální, podobně jako zájem o obsah studia. Skutečný osobní zájem studentů o studium oboru se podle mých zkušeností nejlépe pozná při komunikaci se studentem, když mu vedu jeho bakalářskou a magisterskou práci. Tehdy je čas o problémech více diskutovat a lépe zjistit, jak o problémech přemýšlí a jaký má zájem o obor.

Na fakultě působíte už několik let. Jak se podle vás změnil přístup či celková skladba vašich studentů?

Počty studentů se v posledních letech zvyšují a tím se i zvyšuje pestrost studentů. Společenská snaha výrazně zvýšit podíly vysokoškolsky vzdělaných ve společnosti vede zákonitě k tomu, že vysokou školu studují dnes i studenti, kteří by před deseti lety neprošli přijímacím řízením. Na druhou stranu za velmi pozitivní vývoj považuji, že se zvyšuje podíl zahraničních studentů, kteří se účastní výuky s našimi studenty. Naše univerzitní prostředí se tím více otevírá světu, což je jistě přínosné pro české studenty a pedagogy.

Kdybyste se mohl vrátit po časové ose a rozhodnout se znovu: učíte dnes?

Myslím, že ano, jde o zajímavou práci, která mě i po letech baví.

Další články k tématu

Od studentského ombudsmana ke studentským poradcům

Od studentského ombudsmana ke studentským poradcům

Studentští poradci jsou skupina studentů Masarykovy univerzity, kteří se rozhodli spojit dohromady své hlavy i zkušenosti a nabídnout pomocnou ruku pro bezradné kolegy. Ti se na ně mohou obrátit v případech, když selžou mnohdy ne zcela fundované rady kamarádů i dotazy přehlcená studijní oddělení. Prvotní myšlenka vznikla v srdci Akademického senátu Masarykovy univerzity, když část senátorů začala usilovat o vytvoření …

číst více

Zajímavosti z nové ročenky o vysokém školství

České Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejnilo minulý týden svou Výroční zprávu o činnosti vysokých škol za rok 2009. Ze zprávy mimo jiné vyplývá, že v roce 2009 : uskutečňovalo svoji vzdělávací činnost 72 vysokých škol (VŠ), z toho 26 veřejných, 2 státní a 44 soukromých obě státní a 3 soukromé vysoké školy (Univerzita Jana Amose Komenského, s.r.o., Metropolitní univerzita Praha, o.p.s., a Vysoká škola …

číst více
Studentská komora Rady vysokých škol aneb Co to vlastně je?

Studentská komora Rady vysokých škol aneb Co to vlastně je?

Čí zájmy taková komora zastupuje, je patrné už z jejího označení: jejím posláním je sdružovat zástupce všech typů vysokých škol a především hájit zájmy a práva studentstva. Její působnost je celostátní. Pakliže bychom ji měli zařadit do struktury vysokoškolského systému, spadá tato komora spolu s dalšími orgány do Rady vysokých škol (více viz čl. VIII Statutu Rady …

číst více
Ostřílení studenti radí: jak na učení na poslední chvíli?

Ostřílení studenti radí: jak na učení na poslední chvíli?

Martina Maierová, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, obor Psychologie a speciální pedagogika, 3. roč.: „Mně pomáhá například při učení definic malovat si obrázky – co slovo, to nějaký symbol. Při pohledu na řadu symbolů se pak snažím definici říct a totéž pak dělám zpaměti, do níž si tu řadu symbolů „vyfotím“. Pak je také dobré s učebními materiály …

číst více