Maturitní otázky›Biologie›Opěrná a pohybová soustava člověka

‹ Biologie

Opěrná a pohybová soustava člověka

SOUSTAVA KOSTERNÍ

Orgán: KOST

u člověka průměrně 206 kostí
fce: opěrná, pohybová, ochranná, tvorba krve, zásoba min. látek

Tvar kosti:

dlouhé ( končetiny)
ploché
krátké

Stavba kosti:

Povrch – na kloubních plochách kryje kost chrupavka

ostatní povrch kosti kryje vazivová blána – okostice ( perios), je protkána nervy a cévami, které vnikají do kosti a větví se do Haversových kanálků, které inervují a vyživují kost. Okostice obsahuje kostitvorné buňky, jejichž činností se vytváří kostní hmota a kost roste do tloušťky

Vnitřní stavba

kost hutná ( kompaktní) – je pod okosticí, tvořena kruhovitými lamelami kolem kanálků
kost houbovitá ( spongiózní) – houbovitá trámčina, uvnitř kosti

kostní dřeň – uvnitř kosti

červená – má krvetvornou funkci, u dětí ve všech, u dospělých je v krátkých a plochých kostí
žlutá – v dlouhých kostech dospělých lidí, má vratnou schopnost
šedá – u starých lidí se žlutá mění v šedou, nezvratný proces

Složení kosti:

KOSTNÍ HRUST – část organická = OSSEIN – dává kosti pružnost, 40%

část minerální – Ca, P – dává kosti pevnost

Vývoj kostí:

mezodermálního původu
KOSTNATĚNÍ ( osifikace)
- z vaziva ( kosti lební klenby)
- z chrupavky ( většina kostí)

osifikace – do chrupavčitého základu vniknou cévy a kostitvorné buňky, vytvoří se jádro kostní tkáně, ze kterého osifikace postupuje k okrajům.

růst do šířky – pomocí kostitvorných buněk v okostici
růst do délky – konec růstu mezi 18.– 20. rokem , ovlivněn hypofýzou, střední část dl. kosti = diafýza, konec = epifýza

důležitý dostatečný přísun min. látek ( mléko, ryby, zelenina, ovoce), vitamín D ( ryby)

Spojení kostí:

Pevné:

chrupavkou – žebra na kost hrudní, spona stydká – spojuje pánevní kosti
vazivem
srůstem – srůstem kostí, pánevní kost = sedací + kyčelní + stydká

Pohyblivé:

kloubní – kloubní hlavice ( vypouklá) , kloubní jamka ( vydutá ), styčné plochy chrupavčité,po

obvodu styčných ploch jsou kosti spojeny vazivovým kloubním pouzdrem – na vnitřní straně pouzdra – synoviální vrstva – produkuje kloubní maz ( zmenšuje tření, vyživuje chrupavky, pevné přilnutí ploch)

Klouby jednoduché – stýkají se 2 kosti
Klouby složené – více kostí, mezi nimi chrupavčité destičky ( kloub loketní )

Podle tvaru zakřivení styčných ploch:

Klouby kulovité – kloub ramenní
Klouby válcovité – články prstů

KOSTRA

KOSTRA TRUPU – páteř, žebra, kost hrudní

PÁTER (COLUMNA VERTERBRALIS)

dvojesovitě prohnutá – dopředu – lordóza – krční, bederní
- dozadu – kyfóza – hrudní, křížová

tvořena z obratlů

spojení: meziobratlové ploténky, kloubně ( kloubní plošky), šlachy, vazy

OBRATEL ( VERTEBRAE )

Krční obratle ( 7 )

atlas ( nosič ) – nemá tělo a trnový výběžek)
axis ( čepovec ) – otáčivé pohyby hlavy
– 6. mají rozvidlený trnový výběžek
nejsilnější výběžek – silně vyčnívá

Hrudní obratle ( 12 )

mají navíc kloubní plochy pro žebra

Bederní obratle ( 5 )

největší, nesou největší zátěž

Křížové obratle ( 5 )

k. křížová ( OS SACRUM) – roste na 25. Roku, končí v ní mícha

Rudimentální kostrční obratle ( 4 – 5 )

ŽEBRA ( COSTAE )

pravá ( 1. – 7. pár ) – napojují se přímo na kost hrudní

nepravá ( 8. – 10. pár ) – připojují se na chrupavku 7. Páru žeber

volná ( 11. – 12. pár ) – končí volně v dutině hrudní

KOST HRUDNÍ ( STERNUM )

plochá kost

skládá se z rukojeti, těla a mečíkovitého výběžku

KOST HRUDNÍ + ŽEBRA + OBRATLE HRUDNÍ = HRUDNÍ THORAX

KOSTRA KONČETIN

a)KOSTRA HORNÍCH KONCETIN

Pletenec lopatkový

k. klíční ( clavicula )

lopatka ( scapula ) – 2 výběžky – nadpažkový ( připojena kost klíční) a hákovitý ( pozůstatek krkavčí kosti)

Kostra volné končetiny

k.pažní ( humerus )

kloub ramenní ( nejpohyblivější)
dolní epifýza – palcová strana – hlavička – na ni se napojuje k. vřetenní

malíková strana – kladka – na ni se napojuje k. loketní kloub loketní k. vřetenní ( radius ) = k. předloktí – postavení kostí předloktí k. loketní ( ulna )

supinace = kosti rovnoběžně vedle sebe ( dlaň nahoru)
pronace = překřížená kost vřetení přes loketní kost ( dlaň dolů)

dolní epifýza loketní kosti vytváří vnitřní kotník

dolní epifýza vřetení kosti vytváří vnější kotník

k. záprstní ( ossa metacarpalia ) – 5, dlouhé kosti

články prstů ( falangy )– palec = 2, ostatní – 3

KOSTRA DOLNÍCH KONČETIN

Pletenec pánevní

k. pánevní ( os coxae ) – do 23. roku se dělí na: kyčelní, sedací, stydkou – potom srůstá, 2 pánevní k.

spona stydká
k. křížová

= PÁNEV ( pelvis ) = ochrana pohlavních orgánů

Kostra volné končetiny

k. stehenní ( femur) – nejdelší a nejsilnější kost lidského těla, mírně prohnutá

horní epif. – hlavice připojeny k tělu

ostré výběžky – připojení šlach
vytváří kyčelní kloub
dolní epif. – 2 kloubní hrboly – zepředu mezi nimi sedlo, do sedla nasedá češka

k. stehenní s k. vřetení tvoří kolenní kloub

k.lýtková ( fibula ) – horní epif. napojena na horní hlavici holenní kosti, vytváří vnější kotník, dolní epif. hlezenní kosti vytváří vnitřní kotník

k.zánártní ( tarsus ) – k. hlezenní, k. patní, k. krychlová, k. loďkovitá, 3 kůstky klínové

k.nártní ( metatarsus ) – 5 kostí

články prstů – kratší než na rukou

KOSTRA HLAVY – LEBKA ( CRANUM )

ochrana mozku a některých smyslů

Část mozková

k. týlní

k.klínová – tělo – turecké sedlo, křídla

k. čichová – přisedá k části obličejové

k části mozkové přisedá jen dírkovaná ploténka

k.spánková – šupina

výběžky:

lícní – jde směrem ke kosti lícní
spolu s výběžkem spánkovým kosti lícní tvoří jařmový oblouk
bradavkový – určujícím znakem mužské a ženské lebky
bodcový – na něm zavěšena jazylka a na ní zavěšen hrtan ( dýchání )
k. skalní – nejtvrdší kost v lidském těle, nemá spongiozu, uloženo v ní vnitř. ucho

k. čelní – vznikla ze dvou základů ( u některých lidí rozpolcené čelo )

k. temenní – párová kost

Obličejová část lebky

(SPLANCHNOCRANIUM)

horní část ( maxilla )

tělo ( dutina ) + výběžky – čelní, lícní, dásňový, patrový – podkladem pro tvrdé patro,

na konci 2 kůstky – kosti patrové

k. lícní – párová ,má řadu výběžků – výběžek spánkový ( část jeřmového oblouku )

k. nosní –tvoří kostěný podklad nosu

k. čichová – tvoří vnitřní stěnu očnice a část dutiny nosní, párová

k. slzní – párová, čtyřhranná kost ve vnitřní stěně očnice

k. radličná ( vomer ) – tvoří kostěnou část nosní přepážky

dolní čelist – mandigula, není párová jediná kost připojená kloubně ke kosti spánkové, tělo podkovitého tvaru, výběžky – bradový, dásňový

SOUSTAVA SVALOVÁ

fce.: umožňuje pohyb

tvořena svalovou tkání – příčně pruhovanou ( žíhanou)

příčně pruh. sval. Tvořena mnohojadernými svalovými vlákny – tvoří ji 2 bílkoviny – aktin, myozin

v lidském těle asi 600 svalů, 40% tělesné hmotnosti

Stavba kosterního svalu

Mnohojaderné svalové vlákno –) snopečky -) snopce -) svalové bříško ( hlava ) -) obalen vazivovou blánou = svalová povázka ( fascie )

počet svalových vláken v určitém svalu je stálý – nemění se – sval se může obnovit, ale nezvýší se počet vláken

Základní vlastnosti svalového vlákna: STAH ( KONTRAKCE )

je vyvolán impulzy ( vzruchy), které ke svalu přicházejí z řídících center motorickými nervy, ta se na konci větví na krátké výběžky, které končí na svalovém vlákně v nervosvalové ploténce, vzruch na svalové vlákno přenesen pomocí mediátoru ( acetylcholin) -) vzniká stah

Dělení svalů