Pro a proti kombinovaného studia Vydáno:23.12. 2013
Zveřejni článek na Facebooku Zveřejni článek na Delicious Zveřejni článek na Linkuj.cz Zveřejni článek na Twitteru

Pro a proti kombinovaného studia

Chcete studovat a zároveň se plně věnovat práci nebo rodině? Rozhodujete mezi dvěma obory? Řešením může být kombinované studium.

Reklama

Reklama

Co je kombinované studium

Kombinované studium v zásadě spojuje prezenční i distanční formu vysokoškolského studia, je tedy jejich „kombinací“. Prezenční část může mít různé podoby. Zpravidla se jedná o několik dnů v semestru (obvykle dva až tři za měsíc), během nichž se studenti účastní několikahodinového výukového bloku. Probírá se zde pouze stěžejní část látky a zbytek zůstává na samostudium. To může být ještě doplněno právě o prvky distančního studia – tedy například o e-learning či konzultace s vyučujícími. Po každém semestru vás čekají zkoušky ze zapsaných předmětů stejně, jako je tomu v případě prezenčního studia.

Bez hodin strávených v knihovně to nepůjde

Bez hodin strávených v knihovně to nepůjde

Docházková forma však neznamená méně učiva – často musíte zvládnout stejné požadavky za jeden semestr, jaké jsou na prezenční studenty kladeny v delším časovém horizontu. To potvrzuje i Bára z Mediálních studií Fakulty sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy v Praze: „Přednášky jsme měli vždy v jeden den a jednou za měsíc, zato od rána do večera. Ne na všech byla účast povinná, ale pokud už má člověk školu jen jednou měsíčně, určitě se vyplatí přijít. Pravdou je, že učitelé ,spoléhali´ na to, že jsme tzv. kombiňáci, takže nám dávali práci domů. V praxi to znamenalo, že do příští hodiny, respektive do daného termínu jsme museli poslat vypracované zadání domácího úkolu,“ říká Bára a pokračuje: „Většinou se jednalo o pár stránek – někdy šlo ale jen o pouhou esej, jindy o odborný článek, ke kterému bylo potřeba většího, zejména časového úsilí. Pravdou také je, že učitelé při závěrečném přezkoušení či testu předpokládali, že umíme víc, než nám sdělili na hodinách. Mnohdy to ale znamenalo, že účast na přednášce nerovnalo se bohužel ani minimu znalostí na trojku. Shrnuto – v rámci kombinovaného studia je třeba určitě počítat s menší zátěží, co se týče docházky do školy, ale rozhodně s větším samostudiem.“


Důležité pojmy


Pro koho se hodí…

Existence kombinované formy studia jistě udělá radost všem, kterým nevyhovuje dlouhé pasivní sezení na přednáškách a upřednostňují samostudium. Je vhodná pro ty, kteří chtějí začít pracovat, ale zároveň by ještě chtěli získat titul. To potvrzuje i Zuzka, další někdejší studentka oboru Mediální studia na FSV UK: „Rozmýšlela jsem se, jestli budu zároveň studovat dvě vysoké školy, nebo jen jednu kombinovaně a začnu pracovat na HPP. Důležité pro mě bylo i to, že nejsem studijní typ a nebavilo by mě psát každou chvíli seminárku a trávit večery v knihovně. Brzy mi došlo, že jsem udělala správné rozhodnutí, a skoro nikdy jsem nelitovala!“
Důvody však mohou být i jiné: „Chtěla jsem studovat dva obory, ale studovat oba najednou mi připadalo náročné, mohly by se mi například překrývat přednášky. Druhým důvodem bylo to, že mě oslovily přístup a forma studia na Masarykově univerzitě, ale nechtěla jsem se stěhovat z Prahy do Brna,“ říká Lucka z oboru Mediální studia a žurnalistika na Fakultě sociálních studií zmíněné univerzity.

I samostudium může být někdy dost náročné

I samostudium může být někdy dost náročné

Kombinované studium je také vhodnou, a možná i jedinou volbou pro studenty již pracující, zvlášť jedná-li se o zaměstnání na plný úvazek. To potvrzuje i Bára: „Při svém pracovním vytížení bych si nedokázala představit chodit do školy častěji, neboť moje pracovní doba rozhodně není flexibilní a nemůžu si rozvrhnout den na to, co udělám ráno, a co například počká i do večera. Jeden den v měsíci se dal samozřejmě u zaměstnavatele domluvit,“ dodává.

Pro koho kombinované studium není

Žáci maturitních ročníků se někdy hlásí na kombinované studium, aby měli jakousi „záchranu“, kdyby nebyli přijati na prezenční. Pokud však zatím nechtějí pracovat, a tedy vydělávat, není to zrovna nejlepší volba. Kombinované studium není vhodné volit ani pouze z finančních důvodů. Nehodláte-li studovat medicínu či jiný časově náročný obor, nemusíte se bát, že byste prezenční studium nedokázali zaplatit. U řady oborů si stihnete i přivydělat (o časové náročnosti studia se však informujte předem například přímo u studentů nebo na dni otevřených dveří), navíc můžete získat ubytovací a sociální stipendium. Jen kvůli penězům se tedy nerozhodujte.
Důležité upozornění se týká i přijímacích zkoušek: ačkoli se více čerstvých absolventů středních škol hlásí na prezenční studium, předpoklad, že na kombinované se tím pádem dostanete snadno, je mylný. Očekávejte silnou konkurenci.


Naše doporučení

  • Kombinované studium je vhodné pro lidi pracující, na rodičovské dovolené nebo pro studenty prezenčního studia, kteří si chtějí přibrat další obor;
  • kombinované studium by nemělo být vnímáno jako „záchrana“, pokud se nedostanete na jinou školu, konkurence u přijímaček může být větší, než si myslíte;
  • i prezenční studium si můžete rozložit tak, že si stihnete přivydělat.

Časová náročnost

Čas strávený domácí přípravou je hodně individuální a samozřejmě závisí také na konkrétním oboru. „V prváku a druháku jsme dostali dva až tři úkoly za den výuky (ze čtyř předmětů jsme je někdy dostali ze všech, ale většinou jen ze dvou až tří předmětů). Dohromady jsme měli tedy šest až devět úkolů za semestr. Každý byl jinak časově náročný, ale udělám-li přibližný průměr, dohromady jsem potřebovala osmnáct až dvacet jedna hodin domácí přípravy za semestr (do toho nepočítám přípravu na zkoušky),“ vypočítává Zuzka. Lucka časovou náročnost svého studia ohodnotila poněkud volněji: „V průměru mám tak čtyři větší úkoly měsíčně, každý mi zabere třeba jedno odpoledne či večer, takže když to sečtu, dá to dohromady dva dny měsíčně. Studijní materiály čtu někdy až před zkouškou, případně cestou do školy v MHD, takže to mi moc času nezabere.“ Oproti tomu Lucka R., která studovala obor Studium humanitní vzdělanosti na Fakultě humanitních studií na Univerzitě Karlově v Praze, odhaduje časovou náročnost studia až na několik desítek hodin měsíčně, přičemž z každého studijního bloku si odnášela pět až deset úkolů k domácímu zpracování.

A co finance?

Ani kombinované studium není nedostupné

Ani kombinované studium není nedostupné

Když se spojuje otázka studia a jeho finanční náročnosti, pak většinou každého napadanou nutné odvody státu, tedy zdravotní a sociální pojištění. Zde však platí, že studenti kombinovaného studia si zdravotní pojištění (do 26 let) hradit nemusejí a k sociálnímu pojištění se mohou (pokud nepracují) přihlásit dobrovolně. Oproti prezenčním studentům však ti navštěvující kombinovanou formu nemají nárok na ubytovací stipendium a také se na ně nevztahuje většina studentských slev. Vyváží to ale možnost při studiu pracovat na plný úvazek. „Když si člověk vydělává a k tomu jako ,bokovku´ studuje, nelze to myslím počítat tak, jako když člověk nastoupí na vysokou po maturitě a je nucen platit kolej, jídlo a podobně. Navíc já jsem stihla studovat ještě v rámci ,studijního věku´ čili do 26 let, takže se mě netýkaly ani žádné další poplatky,“ říká Bára, které už zbývá jen vykonat státní zkoušku.
S jistými výdaji je ale nutné počítat také na studijní materiály, byť náklady nebývají tak vysoké. „Co se týče odborné literatury, kterou jsem si během studia zakoupila, ta se nedá počítat do tisíců. Pár knih jsem už totiž vlastnila z předchozího oboru, takže mi stačilo dokoupit jen dvě tři nové, týkající se nově studované látky,“ říká Bára. Podobně na tom byla i Lucka R.: „Pokud beru pouze cenu skript a pomůcek, pak to rozhodně nic finančně náročného nebylo. Většina učebnic a skript se dá sehnat buď v univerzitních knihovnách, nebo na internetu. U mě konkrétně jde rámcově pouze asi o 2000 korun za knihy, které se v té době tímto způsobem sehnat nedaly.“

Výběr předmětů

Kombinované studium mívá oproti jeho prezenční variantě pevně stanovený studijní plán. Studenti jsou tak trochu limitováni předepsanými předměty a nemohou si volit, který semestr a v jaké seminární skupině (tedy v jaký čas, popřípadě u jakého vyučujícího) daný předmět absolvují. V tomto to mají jejich prezenční kolegové snazší, neboť pro ně se předměty otvírají většinou pravidelně, a tak si mohou vybrat, kdy daný předmět absolvují. Mimoto mají studenti kombinovaného studia méně alternativ, jak získat požadovaný počet kreditů jiným způsobem (třeba výběrem předmětů z nabídky jiných fakult nebo účastí na exkurzích a nepovinných praxích).

Sociální kontakty

Nevýhodou kombinovaného studia určitě je, že studentům chybí dennodenní kontakt se spolužáky i vyučujícími, bývají méně v obraze, pokud jde o dění na fakultě, mají méně šancí včas a flexibilně reagovat na zajímavé nabídky a sdílet důležité informace. Většinu komunikace zajišťuje jen internet. Podaří-li se vám však navázat přátelské vztahy se svými kolegy, studium se stane bezesporu o mnoho snadnější – a hlavně zábavnější.

Foto: Shutterstock.com, LMC; stock.xchng, lč
Autor: lč, ab, lk



Reklama

Reklama

Kalendář akcí

23.4.
2014

Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s.

Eva Samková na VŠEM

28.4.
2014

Vysoké učení technické v Brně

Fakulta strojního inženýrství

Termín přijímací zkoušky pro NMgr. programy - obecná část

30.4.
2014

Vysoké učení technické v Brně

Fakulta výtvarných umění

Termín přijímacích zkoušek do PhD. programů

Přehled důležitých termínů vysokých škol

Facebook

Chcete vědět jako první o novinkách na serveru, o tom, co děláme a kde se s námi můžete potkat? Připojte se k nám na Facebooku.

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu jednatele serveru VysokeSkoly.cz zakázáno. ISSN 1214-4312

Copyrights: VysokeSkoly.cz
Design:divDesign.cz
2000 - 2014