Dokdy je absolvent studentem?

Jedna z věcí, která by měla čerstvé absolventy zajímat, je jejich nová pozice vůči státu. Dokud student studuje prezenčně, v řádné délce a bez přerušení a je mu méně než 26 let, nemusí se takřka o tyto sociálně-právní záležitosti zajímat. S oznámením oné dobré zprávy o úspěšném zakončení studia však začínají pracovat pomyslné odsýpací hodiny studentského života, nejčastěji se skrývajícího pod pojmem „status studenta“.
Jak uvádí zákon o vysokých školách, „studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.“ Z toho vyplývá, že zakončením studia není až obdržení vysokoškolského diplomu (například na promoci), ale den poslední státní zkoušky. Od tohoto dne pak také začínají běžet lhůty pro splnění určitých závazků vůči státu – jde zejména o sociální a zdravotní pojištění.
Ať bude student po absolutoriu pokračovat kamkoli, zdravotní pojištění je nutno začít hradit nejpozději první den poté, co mu skončí jakási doba „hájení“. Za tu se považuje příslušný měsíc, kdy byly státní zkoušky vykonány, a pak ještě jeden následující (tzn. má-li student státnice v únoru, doba „hájení“ mu končí 31. března atp.). Sociální pojištění se platí pouze v případě, že má absolvent nějaké zdanitelné příjmy. Platit si ho ovšem může dobrovolně.

Jsem absolvent. Co dál?

Po ukončení studia se nabízí několik variant, kam se dále ubírat.

Další studium

Absolventi, kteří tak neučinili už v „hlavní vlně“ únorových termínů, mohou popřemýšlet o tom, zda si třeba nepodat přihlášku na další bakalářské či magisterské (případně doktorské) studium. Přestože hlavní vlna konečných termínů probíhá každoročně zpravidla v únoru, respektive březnu (v případě doktorských studií pak většinou v dubnu až v červnu), dveře nejsou zamčeny ani později. Mnohé fakulty vypisují dodatečná přijímací řízení nebo akreditují nové obory a tyto procesy probíhají prakticky až do září. Pokud tedy existuje obor, který by naplňoval vaše ambice, nenabízí se jiná rada, než sledovat webové stránky fakult, které ho vypisují, nebo se rovnou průběžně informovat na jejich studijních odděleních. Informace o nově vypisovaných oborech či nových kolech přijímacích řízeních průběžně zveřejňujeme také v naší rubrice Aktuality.

Zaměstnání

Jednou z nejčastějších voleb čerstvých absolventů je zaměstnanecký poměr, ať už plný, nebo částečný. Hledat lze nejen na specializovaných pracovních portálech, ale využít lze také služeb pracovních agentur (jejichž historii i současnost je vždy lépe nejprve ověřit), nebo se lze poohlédnout po nabídkách konkrétních firem. Mnoho absolventů volí také variantu aktivního oslovování pro ně zajímavých subjektů, a to buď prostřednictvím internetu, nebo osobní návštěvy. Druhou variantu však doporučujeme až po předchozím předjednání schůzky.

Alternativní zaměstnání

Dočasnou variantu zaměstnaneckých poměrů pak představují tzv. brigády, které představuje buď dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo o provedení práce (DPP). Obě jsou ovšem spjaty s jistými omezeními – v prvním případě jde zejména o možnost maximální možné pracovní doby (ta může být nanejvýš poloviční oproti hlavnímu pracovnímu poměru; zaměstnavatel i zaměstnanec se však podílejí na odvodu sociálního i zdravotního pojištění), ve druhém případě je pak nutno platit si zdravotní a sociální pojištění (z DPP se totiž automaticky neodvádí) a je omezena hranicí 150 hodin na práci pro jednoho zaměstnavatele za rok.

Podnikatelská činnost

Někteří absolventi volí také cestu samostatného podnikání. I s ní jsou samozřejmě spjata nejrůznější práva a povinnosti vůči státu. Také jako osoba samostatně výdělečně činná jste například povinni platit zdravotní pojištění, sociální pojištění a samozřejmě odvádět daně. Jen pro ilustraci: minimální zálohy na zdravotní pojištění pro podnikatele pro rok 2011 jsou stanoveny na 1670,– Kč, dalších 1807,– Kč měsíčně pak dají za zálohy na sociální pojištění.

Úřad práce

Pokud se vám nepodaří najít práci v „ochranné lhůtě“, tj. do doby, kdy ještě platí váš studentský status, doporučujeme se registrovat na úřadu práce. Není to sice podmínkou, ale určitě tím přinejmenším ušetříte za zdravotní pojištění, které byste si jinak museli hradit sami jako „osoba bez zdanitelných příjmů“ (pro rok 2011 činí 1080,– Kč). Sociální pojištění v tomto případě neplatíte ani vy, ani úřad práce, neboť nevykonáváte žádnou výdělečnou činnost.
Nevýhodou jsou zase jistá omezení v možnosti dalšího výdělku (který nově od roku 2011 nemůže být žádný) a nutnost průběžně splňovat určité podmínky (jako například přijímat vhodné nabídky práce s výjimkou případů, kdy s odmítnutím není spojen vážný důvod atd. – podrobné informace o právech a povinnostech zájemce o zaměstnání registrovaného na ÚP najdete na stránkách MPSV).
Další nevýhodou je, že pokud absolvent během posledních 3 let alespoň 12 měsíců nevykonával (závislou či samostatnou) výdělečnou činnost, která by zakládala účast na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti, nedostane žádnou podporu v nezaměstnanosti (výše uvedená doba však může být ponížena až o 6 měsíců studia, které se mohou do účasti na pojištění počítat také). Pokud už absolvent přeci jen nějakou účast na pojištění vykáže, musí počítat s tím, že se podpora bude průběžně na základě různých kritérií snižovat. Alespoň nějakého příspěvku však může absolvent dosáhnout, zvolí-li cestu rekvalifikačního kurzu (zde se pak jedná o tzv. podporu při rekvalifikaci).
Více informací o této problematice lze najít na Portálu MPSV.

Zahraniční stáž

Další možností, která se po absolutoriu nabízí, jsou pracovní stáže. Ty jsou určeny především čerstvým absolventům (i když zúčastnit se jich mohou i studenti). Jejich smyslem je nabídnout jim možnost praxe a případně i budoucího zaměstnání. Nevýhodou naopak může být nižší nebo vůbec žádný plat. Tyto formy stáží nabízejí většinou velké, často nadnárodní firmy, ale vypisují je také nejrůznější neziskové organizace, politické instituce (například instituce v rámci Evropské unie) i menší společnosti. Několik takových lze oslovit v České republice, ale s daleko širší nabídkou se lze setkat spíše za jejími hranicemi. Ve světě je totiž podobná forma zaměstnávání poněkud běžnější.
Nejjednodušší formou, jak získat pozici stážisty, je obrátit se na některou z agentur, které se na tuto formu zaměstnávání zaměřují a pomohou vám s hledáním vhodného cíloviště. Jejich služby jsou však často zpoplatněny. Obrátit se ale stejně tak můžete na některou neziskových organizací, zprostředkujících nejrůznější formy aktivit pro studenty i absolventy (například AISEC, IAESTE atd.).
Více o pracovních stážích se dozvíte například v tomto článku
Další možností je prohledat nabídky samotných firem, které nabízejí pro stážisty volná místa, a oslovit je přímo, tj. bez zprostředkující agentury. I v tomto případě – jakož i v mnoha dalších – platí, že vstupenkou je kvalitně zpracovaný životopis, motivační dopis, a to vše nejlépe doplněno vhodnými referencemi, získanými certifikáty atp. Také pracovní trh se stážemi totiž funguje jako každý jiný – chcete na něm prodat vše, co máte a umíte.
Stáže mohou být jak krátkodobé (třeba jen několikatýdenní, letní, semestrální) i dlouhodobé, které trvají třeba i dva roky. Na některé lze dokonce získat stipendium (takovou možnost nabízí například program Erasmus, ale i jiné).

Práce v zahraničí

Smělejší povahy mezi absolventy se mohou vydat do zahraničí rovnou za prací. I tady platí několik zásad, které je dobré dodržet, abyste se v cizí zemi tak říkajíc nespálili. Podrobné a přehledné informace o práci v zahraničí nabízí například Portál MPSV nebo si je můžete přečíst v této sekci.