Jak vybrat tu správnou vysokou?

26. 4. 2010 | Pro uchazeče na VŠ

Práva, nebo matematiku? V Praze, či v Ostravě? A kombinovaně, nebo prezenčně…? I takové otázky probíhají většině uchazečů hlavou, než nakonec zapíšou konkrétní název oboru a školy do příslušných kolonek v přihlášce. Pokud řešíte podobný problém, jako vodítko vám však může posloužit několik následujících bodů, které by mohly alespoň částečně vaše rozhodování usnadnit.

Ve výběru vysoké školy může hrát svou roli hned několik parametrů:

Koníčky a zájmy

  • určují váš osobnostní a citový zájem
  • lze se jimi řídit zejména při volbě ze základní nabídky oborových zaměření (ekonomické, umělecké, zemědělské, vědecké, lékařské, technické, sociální, humanitní apod.)

Místo studia

  • rozhoduje ochota často i několikrát týdně dojíždět z místa bydliště, a nebo se naopak zcela vzdát domácího prostředí a odstěhovat se blíže škole
  • je vhodné si předem spočítat zejména finanční náklady obou variant, případně jejich časovou náročnost

Finance

Mezi hlavní náklady během studia je nutné počítat:

  • platbu za ubytování, případně za dojíždění
  • náklady na stravování (kromě ceny jídel v menze se můžete orientačně poohlédnout i po nabídkách místních stravovacích zařízení)
  • výdaje na městskou dopravu (informace o jízdném v tom kterém městě najdete vždy na stránkách lokálních dopravních podniků)
  • případné školné (jedná-li se např. o VOŠ či soukromou VŠ) a další poplatky za studium (delší studium, další studium, studium programu v cizím jazyce, u studentů starších 26 let platby pojištění apod.)
  • odhad nákladů na nákup učebních pomůcek a skript, poplatky za knihovnu apod.

Časová náročnost

  • pokud hodláte při studiu pracovat, je lépe si zvolit kombinovanou nebo distanční formu studia
  • pokud již předem víte, že si chcete při studiu určitě přivydělávat, je lépe volit z méně časově náročných oborů – mezi ty určitě nepatří studium většiny oborů na technických, lékařských a jiných vědeckých fakultách
  • časová náročnost studia bývá nejvyšší zejména v prvních a posledních ročnících, ačkoli to není pravidlem

Šance na přijetí

  • většina fakult vydává statistiky o počtu uchazečů a počtu přijatých na danou fakultu (či obor) z minulých let
  • je však třeba vzít v úvahu, že průběh a podmínky přijímacího řízení se mohou meziročně měnit, a tak tyto statistiky nemusejí odpovídat i trendu budoucího vývoje
  • data týkající se úspěšnosti přijetí na jednotlivých fakultách můžete najít například na stránkách Divize statistických informací a analýz Ústavu pro informace a vzdělávání

Uplatnění po studiu

  • je dobré si předem rozmyslet, zda budete moci (či chtít) veškeré znalosti a dovednosti, které vám zvolená škola nabídne, využít také v praxi a nebo zda vás uživí povolání, k němuž vás povede
  • alespoň orientační platy v různých regionech a na různých pozicích si lze zjistit například pomocí webového Mzdového kalkulátoru (www.platy-mzdy.cz) nebo na některých pracovních portálech
  • informace týkající se aktuálního počtu absolventů evidovaných na úřadu práce najdete například na stránkách Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
  • každoroční statistiky o uplatnění absolventů vysokých škol vydává také Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK
  • užitečné informace o míře zaměstnanosti, trhu práce a mzdách přináší také Český statistický úřad

Další otázky

Mezi další parametry vašeho konečného rozhodnutí by mohly patřit:

  • kvalita výuky
  • možnosti praxe podporované školou
  • případná spolupráce školy s jinou, například zahraniční školou
  • vybavení školy, technické zázemí, interiérové kapacity, lokalita a dostupnost školy
  • tzv. „mortalita“ studentů (tedy počet těch, kteří studium z různých důvodů nedokončí) apod.

Více rad čtěte například zde a nebo zde.

Další články k tématu