Jak vybrat tu správnou vysokou?
Práva, nebo matematiku? V Praze, či v Ostravě? A kombinovaně, nebo
prezenčně…? I takové otázky probíhají většině uchazečů hlavou,
než nakonec zapíšou konkrétní název oboru a školy do příslušných
kolonek v přihlášce. Pokud řešíte podobný problém, jako vodítko vám
však může posloužit několik následujících bodů, které by mohly
alespoň částečně vaše rozhodování usnadnit.
Ve výběru vysoké školy může hrát svou roli hned několik
parametrů:
Koníčky a zájmy
- určují váš osobnostní a citový zájem
- lze se jimi řídit zejména při volbě ze základní nabídky oborových
zaměření (ekonomické, umělecké, zemědělské, vědecké, lékařské,
technické, sociální, humanitní apod.)
Místo studia
- rozhoduje ochota často i několikrát týdně dojíždět z místa
bydliště, a nebo se naopak zcela vzdát domácího prostředí a odstěhovat
se blíže škole
- je vhodné si předem spočítat zejména finanční náklady obou variant,
případně jejich časovou náročnost
Finance
Mezi hlavní náklady
během studia je nutné počítat:
- platbu za ubytování,
případně za dojíždění
- náklady na stravování
(kromě ceny jídel v menze se můžete orientačně poohlédnout i po
nabídkách místních stravovacích zařízení)
- výdaje na městskou dopravu (informace o jízdném v tom kterém městě
najdete vždy na stránkách lokálních dopravních podniků)
- případné školné (jedná-li se např. o VOŠ či soukromou
VŠ) a další poplatky za studium (delší studium, další studium,
studium programu v cizím jazyce, u studentů
starších 26 let platby pojištění apod.)
- odhad nákladů na nákup učebních pomůcek a skript,
poplatky za knihovnu apod.
Časová náročnost
- pokud hodláte při studiu pracovat, je lépe si zvolit kombinovanou
nebo distanční
formu studia
- pokud již předem víte, že si chcete při studiu určitě
přivydělávat, je lépe volit z méně časově náročných oborů – mezi
ty určitě nepatří studium většiny oborů na technických, lékařských a
jiných vědeckých fakultách
- časová náročnost studia bývá nejvyšší zejména v prvních a
posledních ročnících, ačkoli to není pravidlem
Šance na přijetí
- většina fakult vydává statistiky o počtu uchazečů a počtu
přijatých na danou fakultu (či obor) z minulých let
- je však třeba vzít v úvahu, že průběh a podmínky přijímacího
řízení se mohou meziročně měnit, a tak tyto statistiky nemusejí
odpovídat i trendu budoucího vývoje
- data týkající se úspěšnosti přijetí na jednotlivých fakultách
můžete najít například na stránkách Divize
statistických informací a analýz Ústavu pro informace a
vzdělávání
Uplatnění po studiu
- je dobré si předem rozmyslet, zda budete moci (či chtít) veškeré
znalosti a dovednosti, které vám zvolená škola nabídne, využít také
v praxi a nebo zda vás uživí povolání, k němuž vás povede
- alespoň orientační platy v různých regionech a na různých pozicích
si lze zjistit například pomocí webového Mzdového kalkulátoru (www.platy-mzdy.cz) nebo
na některých pracovních portálech
- informace týkající se aktuálního počtu absolventů evidovaných na
úřadu práce najdete například na stránkách Integrovaného
portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
- každoroční statistiky o uplatnění absolventů vysokých škol vydává
také Středisko
vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK
- užitečné informace o míře zaměstnanosti, trhu práce a mzdách
přináší také Český
statistický úřad
Další otázky
Mezi další parametry vašeho konečného rozhodnutí by mohly patřit:
- kvalita výuky
- možnosti praxe podporované školou
- případná spolupráce školy s jinou, například
zahraniční školou
- vybavení školy, technické zázemí, interiérové kapacity, lokalita a
dostupnost školy
- tzv. „mortalita“ studentů (tedy počet těch, kteří studium
z různých důvodů nedokončí) apod.
Více rad čtěte například zde
a nebo zde.