KROK PO KRŮČKU: Podle čeho si vybrat vysokou školu?

31. 1. 2009 | Přijímací řízení

Napětí je stále větší. Volba, která se může zdát skoro osudová, se blíží. Že chcete jít na vysokou školu, to už víte. Jaké univerzitě se ale upsat, kde zkusit štěstí a podle jakých měřítek se při výběru vlastně rozhodovat?

Základní a zásadní informace
V první řadě byste se rozhodně měli zamyslet nad tím, kde se nachází vámi vybrané školy. Jak daleko budete muset dojíždět? Jak často sem jezdí spoje z místa vašeho bydliště? Máte šanci získat kolej (kromě dojezdové vzdálenosti o tom může rozhodovat také frekvence spojů na trase)? Vyplatí se vám dojíždět? Zjistěte si také orientační informace o ubytování na kolejích. Zajímat by vás mohla cena za noc, počet studentů na pokoji, připojení na internet, vzdálenost kolejí od univerzity, ale i kvalita ubytování. Někoho možnost osamostatnění se láká, jiní preferují pohodlnější bydlení doma. Monika, která studuje už třetím rokem VŠE, říká: „Co jsem při výběru výrazně podcenila bylo místo. Jsem už třetím rokem v Praze, a to je pro holku z malého městečka v Jižních Čechách nepříjemná změna, na kterou si nezvyknu.“

Celkové zvážení vaší finanční situace je skutečně důležité. Byla by škoda, kdybyste např. museli opustit zajímavou soukromou vysokou školu jen kvůli penězům. Kromě koleje a dopravy je třeba počítat s náklady na vlastní stravování, MHD a vedlejší výdaje (např. když budete mít chuť jít se spolužáky oslavit úspěch při zkoušce). Na začátku studia je také třeba počítat se zvýšenými výdaji za různé registrační poplatky, skripta a studijní materiály. V tomto ohledu se vyplatí zjistit si, jak je studium na dané VŠ časově náročné a jestli je běžné, že při něm studenti pracují nebo vyhledávají příležitostné brigády.

Studium od A do Z
Co byste především neměli podcenit, jsou dostupné informace o průběhu studia. Začněme od úplného začátku: přijímacích zkoušek. Jaké požadavky mají jednotlivé VŠ? Probíhají zkoušky formou písemného testu, nebo je třeba počítat i s ústním pohovorem? Je požadován seznam přečtené literatury, lékařské potvrzení nebo praxe v oboru? Je možné, že některá škola vám promine přijímací zkoušky díky dobrému průměru, jiná zase připočte bonusové body za certifikát z cizího jazyka nebo mimoškolní aktivitu (úspěchy na olympiádách a soutěžích, působení v různých organizacích). Pokud univerzita poskytuje modelové testy, můžete si jejich náročnost snadno porovnat mezi sebou i se svými znalostmi. Nabízí-li škola přípravné kurzy k přijímacím zkouškám, může i to zvýšit vaše šance na přijetí. V neposlední řadě si zjistěte, kolik procent uchazečů bylo na dané škole nakonec ke studiu přijato. Neznamená to, že byste měli pokus rovnou vzdávat, pokud ale škola přijímá jen velmi málo z celkového počtu přihlášených, berte to jako signál zvolit ještě „záložní“ možnost.

Eliška z filosofické fakulty ZČU v Plzni nám prozradila: „Zvolila jsem Plzeň, kde fungovala naprosto bezproblémová komunikace, jak elektronická, tak osobní. Všechny informace se ke mně dostaly včas, nemusela jsem nikde bloudit a hledat, vše mi bylo mile a naprosto srozumitelně vysvětleno, výsledky se objevily v uvedené datum na uvedeném místě, jednoduše žádný chaos.“ Silným faktorem při konečném výběru by měla být právě celková organizace a fungování školy. Ověřit si je můžete již na dnu otevřených dveří, mnohé prozradí také komunikace s budoucími vyučujícími. Můžete se informovat také např. o výzkumné a publikační činnosti. Snažte se obecně porovnat co nejvíce faktorů a sami pro sebe si utřídit, které jsou pro vás podstatné: Věnuje se při studiu více prostoru praxi nebo teorii? Jaké jsou možnosti studia jazyků, jaká úroveň je požadována? Jací profesoři na škole vyučují? Kolik studentů je v ročníku? Jaký je obsah studia, které předměty budete mít povinné? Jak je škola vybavena a jaké zázemí studentům poskytuje? Je na této VŠ možnost zúčastnit se zahraničních studijních programů? Jak intenzivně probíhá na škole mezinárodní spolupráce? Jaké akce škola pořádá? A jaká je na škole atmosféra, jak se tam cítíte? Své budoucí studium si zkuste představit do nejmenších detailů a zaměřte se na to, co by pro vás mělo určující.

Hlavu máte teď sice plnou přijímacího řízení, výhledově je ale dobré se orientovat i v možnostech a podmínkách dokončení studia. Jaká je tzv. mortalita studentů, tedy kolik přijatých se nakonec dostane až k závěrečným zkouškám? Jaká je náročnost zkoušek a jaký titul získáte? Rozhodně již teď je čas zamyslet se také nad svým budoucím uplatněním. „Když jsem se rozhodovala pro vysokou školu, jednou z podstatných věcí pro mě bylo uplatnění“, odpovídá Hanka z MU v Brně, která se rozhodla pro Český jazyk a literaturu. Pro Michala z ČVUT v Praze zase „byla kromě nabízených oborů a studentského života důležitá i prestiž školy“. Pokud škola tyto údaje uvádí, zjistěte si úspěšnost absolventů při hledání zaměstnání a zájem o ně na trhu.

Které zdroje jsou věrohodné?
Celou dobu je řeč o informacích, díky kterým bude vaše rozhodování snazší. Kde je ale získat? Na jaké zdroje se můžete spolehnout? V první řadě jste to právě vy, kdo si budoucí vysokou školu vybírá. Důležité jsou tedy právě vaše osobní priority a dojmy. Jak na vás prostředí školy působí zjistíte nejlépe na dnech otevřených dveří (DOD). Další důvody, proč se na ně vydat, a přehled termínů DOD na různých VŠ najdete na našem serveru.

Druhým důležitým zdrojem jsou v dnešní době určitě internetové stránky a materiály, které škola sama o sobě poskytuje. Dokážete se v nich orientovat, pochopili jste z nich studijní systém a bude pro vás např. internet hrát při studiu důležitou roli? Prezentuje se škola spíše dynamicky a moderně, nebo konzervativně a tradičně? A co od ní očekáváte vy? Poskytované informace mají sloužit především vám, zájemcům o studium.

Významným zdrojem jsou samozřejmě také reference od studentů samých, ať již bývalých nebo současných. Právě oni dokáží pochopitelně nejlépe popsat, jak to při studiu chodí, na co je třeba si dát na určité škole pozor, jak vypadá studentský život. Mohou vám poskytnout důležité rady a tipy a ušetřit vám mnoho času a zbytečných obav. Na druhou stranu je ale třeba informace tohoto typu brát vždy s rezervou. Mnohá hodnocení mohou mít silně emocionální pozadí, údajná přísnost učitele může znamenat také jeho kvalitu, náročné zkoušky znamenají větší osobní zodpovědnost studentů, negativní poznámky na adresu některých vyučujících jsou zase velmi individuální záležitostí.

Co byste ještě měli vědět
Pokud je vaše rozhodování poněkud obecnější, tedy nevíte si rady ještě ani s výběrem oboru, nebojte se obrátit na výchovné poradce nebo psychology. Na podobné problémy se zaměřují již i specializované agentury. O vašich netušených kvalitách a talentu vás ale může ujistit i nejbližší okolí. V případě, že chcete být opatrnější, a prostředí určité vysoké školy si nejprve vyzkoušet „nanečisto“, řešením jsou i nulté ročníky.

Přečtěte si také: Proč jít na den otevřených dveří? Podmínky přijetí ke studiu na VŠ Proč vůbec studovat VŠ?

Další články k tématu