Českým učitelům kvůli šikaně hrozí syndrom vyhoření

24. 8. 2023 | Aktuality

Českým učitelům kvůli šikaně hrozí syndrom vyhoření
Skoro čtyři procenta učitelů na českých školách zažila šikanu ze strany svých kolegů a nadřízených. Vyplývá to z průzkumu Akademie věd. Šikana může mít negativní dopad na psychické i fyzické zdraví. Z dlouhodobého hlediska pak může vést až k syndromu vyhoření.

Studie se primárně soustředila na to, proč učitelů v českém školském systému ubývá. „Naše výsledky ukazují, že ačkoliv pouze relativně malé procento učitelů nahlásí, že se stali terčem šikany ze strany svých kolegů či nadřízených, tato část učitelů může čelit závažným problémům, včetně syndromu vyhoření,“ vysvětlila Lenka Kollerová, výzkumnice na Institutu psychologie Akademie věd. Vliv šikany na úbytek učitelů podle ní dosud nikdo neprozkoumal.

Syndrom vyhoření se projevuje naprostým tělesným i duševním vyčerpáním. Představuje proto hrozbu pro zdraví učitelů. „Vyčerpání je rovněž jedním z důvodů, proč někteří učitelé opouštějí svou profesi. Proto je důležité identifikovat klíčové vlastnosti školního prostředí, které ovlivňují úroveň syndromu vyhoření učitelů,“ doplnila Kollerová.

Lépe se podle Kollerové daří vyučujícím proti vyčerpání bojovat tam, kde mají podporu od vedení školy. Pomáhá také, pokud zkušenější učitelé podporují své nové kolegy.

Do studie se zapojilo celkem 118 škol ze všech krajů České republiky a 740 učitelů, z nichž 77 procent tvořily ženy. Výzkumníci nyní chtějí v bádání dál pokračovat a zjistit, kolik vyučujících zažívá syndrom vyhoření. V současnosti pracují na sběru dat od přibližně dvou tisíců respondentů ze 150 českých škol.

Zdroj: Expats.cz

Další články k tématu

Pětinu učitelů trápí fyzické vyčerpání

Pětinu učitelů trápí fyzické vyčerpání

Dvacet procent učitelů se potýká s fyzickým vyčerpáním a šest procent splňuje podmínky pro diagnostiku syndromu vyhoření. Vyplývá to z výzkum Národního institutu SYRI, kterého se zúčastnilo 1768 vyučujících, z toho dvě třetiny tvořily žen. Jako nejčastější příčiny stresu vnímají učitelé problémové jednání studentů, přílišnou pracovní zátěž, přemíru administrativy a náročnou komunikaci s rodiči. Jejich spokojenost ovlivňuje rovněž vedení …

Klesá zájem o učňovské obory. Může za to i covid

Klesá zájem o učňovské obory. Může za to i covid

V loňském roce české školství překonalo skoro třicet let trvající rekord. Na učňovské obory nastoupil nejnižší podíl studentů od roku 1993. Učňové tvořili 27,2 procenta všech prváků na středních školách. V minulých letech se přitom tohle číslo pohybovalo kolem 30 procent. Nárůstu zájmu se na rozdíl od učňovských oborů těšily maturitní obory středních odborných škol. …

Zájemce o maturitní obory trápí nedostatek míst

Zájemce o maturitní obory trápí nedostatek míst

V posledních letech došlo k nárůstu počtu studentů kvůli populačně silným ročníkům. Na školách s maturitními obory ale pro ně přestává být dost míst. Problém trápí i budoucí gymnazisty. Ministerstvo školství přitom maturitní vzdělání podporuje, a zájem rodičů a žáků o něj narůstá. V letech 2014 až 2021 byly první ročníky čtyřletých maturitních oborů průměrně zaplněné …