Česká filosofie na přelomu19. století a 20. století

Situace v Čechách ? Bachův absolutismus ? reakce na revoluční léta 1848–49 (policejní sledování, cenzura)
Filosofické myšlení se v Čechách tvořilo těžce.
Na univerzitách se vyučovala německá filosofie.
Za vlády Františka Josefa I. dochází k určitému uvolnění, začínají vznikat politické strany (Staročeši, Mladočeši, Česká strana lidová, Česká národně sociální strana apod.)

Bernard BOLZANO (1781–1848)

otec byl původně Ital, matka pocházela z pražské německé rodiny
vystudoval filosofii, teologii, matematiku
působil na pražské univerzitě; pro své názory byl zbaven místa
hlavní jeho přínos je v oblasti matematiky
nejvýznamnější filosofické dílo je „Vědosloví“(1837) – snaha vytvořit návod, jek užívat veškeré vědění pro pokrok společnosti; staví se kriticky ke kantovské tradici ve filosofii, usiluje o hledání objektivních (jistých) pravd
jeho sociální názory jsou uloženy v utopickém díle „O nejlepším státě“

HERBASTISMUS Herbart=něm. fil. – zakladatel

DARWINISMUS (evoluční Spencerova teorie)

HEGELIÁNSTVÍ

Augustin Smetana (1814–1851)

jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 19. st.
přednášel na UK Praha filosofii a teologii
byl největším propagátorem Hegelovy filosofie u nás
1848 děkanem filosofic. fakulty UK (bojoval se studenty na barikádách, proto byl vyloučen z univerzity)
zabývá se filosofií dějin : je to boj dvou sil ?

POZEMSKOST proti BOŽSKOSTI spojuje je věda

náboženství láska
právo umění
německý živel slovanský živel
zvláštní úlohu v historickém hledání filosofické pravdy sehrají v budoucnosti Slované (jímž je vlastní umění a láska)
hlavní dílo: „Význam současného věku“

František PALACKÝ

Iracionalistické proudy v české filosofii

Ladislav KLÍMA (1878–1928)

zaujímá v dějinách českého fil. myšlení poněkud zvláštní postavení
odmítal veškeré univerzitní filosofování
filosof-samouk; žil jako svobodný myslitel, bez stálého povolání, stýkal se s podsvětím, hýřil a pil, zanechal mnoho deníků se svou osobní výpovědí
odpůrce jakéhokoli racionálního vysvětlení podstaty tohoto světa
nejvyšší hodnotu viděl v aktivitě člověka, v jeho svobodné vůli
nejvíce na něho působil Schoppenhauer a Nietsche
pohrdá všemi hodnotami a vymoženostmi tradičního kulturního života, tak jako Nietsche boří i on veškeré „pozitivní“ hodnoty tzv. civilizovaného světa
stává se tak jakýmsi prorokem věštícím budoucí tragedii společnosti, která věří vědeckému pokroku
Dílo: „Svět jako vědomí a nic; Vteřina a věčnost; Utrpení knížete Sternenhocha, Vlastní životopis LK“

Český pozitivismus

u nás se pozitivismus rozvíjí od 80.let 19.století
nejvýznamnější postavou českého pozitivismu je František KREJČÍ (1858–1934)
dalšími jsou Josef TVRDÝ –sociolog a filosof; Josef KRÁL – profesor filosofie (Brno)

zvláštní postavení v české filosofii zaujímá

Tomáš Garrigue MASARYK ( 1850–1937)

jako filosofa ho můžeme zařadit k českému pozitivismu, i když měl k němu jisté výhrady
především byl vynikajícím sociologem, politikem
narodil se v Hodoníně, studoval v Brně a ve Vídni
nejprve působil jako profesor filosofie a sociologie v Praze
později se dal na politickou dráhu (poslanec v rakouském parlamentu, pracoval v odboji proti Rakousku-Uhersku)
1918–1935 prezident Československa
hlavními tématy jeho filosofie jsou otázky dějin, morálky a politiky; problém krize moderního člověka, etické otázky demokracie, náboženství, etika, marxismus a problémy společenského vývoje
neztotožňoval se s pozitivismem A. Comta, ale byl přesvědčen o autoritě vědeckého poznání a podřizoval mu i další teoretické a praktické činnosti člověka; požadoval např., aby náboženství nebylo v rozporu s nároky vědy; soudil, že demokracie se musí opírat o vědecké poznání apod.
ve filosofii dějin vyšel T.G.M. z koncepce F. Palackého, avšak jinak ji interpretoval, dle něj je vůdčí ideou českých dějin náboženská otázka; české dějiny jsou poznamenány úsilím o čistší křesťanství
dílo: Sebevražda – sociologická analýza rozpadu osobnosti v souvislosti s vlivy společnosti

Česká otázka

Ideály humanitní

Moderní člověk a náboženství