Podstata a význam účetnictví

Základním předpisem pro vedení účetnictví je zákon o účetnictví č. 563/ 1991 Sb., který stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznosti.

Podstata účetnictví: Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku a to v pe-něžních jednotkách.

Předmět účetnictví: Předmětem účetnictví jsou účetní jednotky (ÚJ), které účtují v soustavě jednoduchého nebo podvojného účetnictví o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo o příjmech a výdajích a o výsledku hospodaření.

Význam a funkce účetnictví:

1. Zdroj informací pro podnikatele – informace o průběhu hospodaření

• informace pro rozhodování, plánování a řízení

2. Zdroj informací o majetku a hospodaření podniku pro jeho majitele, akcionáře a jiné osoby, které podnik aktivně neřídí
3. Důkazní prostředek při vedení sporů
4. Zdroj informací pro účely daňové (správné stanovení daňové povinnosti)

Obecné účetní zásady a povinnosti účetní jednotky:

1. Zásada účetní jednotky – vymezení ÚJ jako uzavřeného celku, za který je vedeno jedno účetnictví a sestavována účetní závěrka
2. Zásada nepřetržitosti trvání účetní jednotky – ÚJ musí vést účetnictví od data svého vzniku (zápis u OS, FÚ) až do data svého zániku (vymazání u OS, FÚ)
3. Zásada nezávislosti účetních období – ÚJ zaznamenává všechny účetní případy do období s nímž časově a věc- ně souvisejí

Účetním obdobím je 12 nepřetržitě po sobě jdoucích měsíců:

1. Kalendářní rok (od 1. 1. do 31. 12.)
2. Hospodářský rok (začíná 1. dnem jiného měsíce než je leden)

4. Zásada objektivity (nestrannosti) – ÚJ je povinna vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace ÚJ

• zobrazení je věrné, pokud odpovídá skutečnému stavu
• zobrazení je poctivé, pokud se používají účetní metody, které vedou k dosa-žení věrnosti

4. Zásada objektivity (nestrannosti) – ÚJ je povinna vést účetnictví SPRÁVNÉ, ÚPLNÉ, průkazné, srozumitel-né, přehledné a způsobem zaručujícím trvanlivost účetních záznamů

• účetnictví je správné, pokud nebyl porušen zákon
• účetnictví je úplné, pokud v něm ÚJ zaúčtovala všechny účetní případy týka-jící se daného účetního
• účetnictví je průkazné, pokud jsou všechny účetní případy doloženy účetními doklady a byla-li provedena inventarizace
• pro srozumitelnost vedeme účetnictví v české měně a v českém jazyce

5. Zásada bilanční kontinuity (návaznosti) – návaznost KZ a PS rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními období-mi (shodnost počáteční bilance jednoho roku se závěrečnou bilancí roku předchozího)
6. Zásada kontinuity účetnictví – ÚJ nesmí v průběhu účetního období měnit způsoby oceňování, odpisování, účtování a vykazování, účtujeme v historických cenách (ceny ze dne účetního případu)
7. Zásada opatrnosti – ÚJ je povinna promítnout do ocenění majetku a závazků rizika, ztráty a znehodnocení, která jsou ÚJ známá při sestavování účetní závěrky
8. Zásada opatrnosti – Aktiva a výnosy se nesmějí nadhodnocovat, pasiva a náklady podhodnocovat
9. Zásada neslučitelnosti (zákaz kompenzace) – položky AKTIV se nesmějí slučovat s PASIVY, stejně tak neslučovat NÁKLADY a VÝNOSY a PŔÍJMY a VÝDAJE
10. Zásada odpovědnosti – ÚJ může pověřit vedením svého účetnictví i jinou PO nebo FO, ale stále nese plnou odpo-vědnost za vedení a správnost svého účetnictví

Účetní soustavy:

Textové pole: Jednoduché účetnictví Finanční

Podvojné účetnictví

• poskytuje ucelený soubor informací o aktivech a pasivech podniku, o jeho nákladech a výnosech a hospodářském výsledku jako celku.
• zachycují se v něm finanční vztahy podniku jako celku k vnějšímu okolí (k dodavatelům, bankám, finančním orgánům apod.)
• upraveno zákonem, informace z něj se prostřednictvím účetních vý-kazů předkládají externím uživatelům

Manažerské

• tvoří soubor informací potřebných k efektivnímu řízení uvnitř daného podniku (výrobní politika, odbytová politika, aj.)
• reálné informace o skutečném stavu podniku neskreslený např. sna-hou snížit daňový základ či jiné odvody

1. Vnitropodnikové účetnictví: účtování o nákladech a výnosech z různých po-hledů, aby bylo možné sledovat N a V podle jednotlivých činností, hosp. středisek, zakázek, …
2. Kalkulace: stanovení nákladů na jednotku výkonu
3. Rozpočetnictví: plán výkonů jednotlivých vnitropodniko­vých útvarů

v jednoduchém účetnictví účtují:

1. podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku – FO živnostníci
2. FO provozující výdělečnou činnost dle zvl. předpisů (svobodná povolání – lékaři, advokáti, umělci, daň. poradci,…)
3. občanská sdružení a jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu
4. sdružení PO a nadační fondy, pokud jejich veškeré příjmy nedosáhly výše 6.000.000,–
5. církve a náboženské společnosti
6. obecně prospěšné společnosti

v podvojném účetnictví účtují:

1. podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku
2. všechny PO obchodní společnosti, družstva, banky a pojišťovny
3. individuální podnikatelé
4. ostatní, neuvedení ve výčtu jednoduchého účetnictví

Základní rozdíl mezi jednoduchým a podvojným účetnictvím:

Hospodářský výsledek (základ daně) se zjišťuje: – v JÚ jako rozdíl mezi PŘÍJMY a VÝDAJI

• v PÚ jako rozdíl mezi VÝNOSY a NÁKLADY

Příjmy – přijaté peníze v pokladně nebo na bankovním účtu Výdaje – úbytek peněz v pokladně nebo na bankovním účtu Výnosy – výkony vyjádřené v Kč, tj. tržby za provedené práce a služby, za prodané výrobky či zboží Náklady – spotřeba hospodářských prostředků (např. spotřeba materiálu) nebo cizích výkonů (např. spotřeba el. energie, plynu, spotřeba služeb, opravy, telefonní poplatky, nájemné)