Organizace terciárního vzdělávání – vysoké školy
Nastupuji na vysokou. Ale co vlastně ta vysoká škola je? Kdo stojí
v jejím čele a je vůbec nějaký rozdíl mezi vysokou školou a univerzitou?
Co je katedra a co institut? Ano, na první pohled se někomu může struktura
terciárního vzdělávání zdát trochu složitá, ale na ten druhý
zjistíte, že vše tu má svůj řád a hierarchii.
Vysoké školy
- poskytují spolu s vyššími odbornými školami a pomaturitním studiem
na jazykových školách vzdělání třetího stupně (jde o tzv. terciární
vzdělávání)
- mají právo udělovat akademické tituly
- lze je dělit na školy univerzitního a neuniverzitního typu
vysoké školy univerzitního typu:
- mohou ve svém názvu užívat označení „univerzita“, příp. z něho
odvozené tvary slov, nesmějí však používat označení
„vysoká škola“
- mohou zajišťovat všechny typy studijních programů (bakalářský,
magisterský i doktorský) a v souvislosti s tím i vědeckou a výzkumnou,
vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost
- mohou se členit na fakulty
vysoké školy neuniverzitního typu:
- ve svém názvu se smí označovat pouze jako „vysoká škola“ a z toho
odvozenými tvary slov, nikdy však jako „univerzita“
- mohou zajišťovat bakalářské studijní programy, případně studijní
programy magisterské, a v souvislosti s tím pak mohou provádět výzkumnou,
vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost
- nečlení se na fakulty
- české vysoké školy lze též dělit z hlediska jejich právní formy, a
to na školy:
- veřejné
(jsou zřizovány zákonem, financovány ze státního rozpočtu)
- státní
(jsou zřizovány zákonem, financovány ze státního rozpočtu, zejména
z kapitoly Ministerstva obrany, resp. Ministerstva vnitra; jsou pouze
policejní a vojenské)
- soukromé
(jsou zřizovány na základě státního souhlasu ministerstva, financovány
z vlastních zdrojů, platí se školné)
- článek o srovnání soukromých a veřejných škol čtěte
například zde
Struktura vysoké školy
- nejvyšším hodnostářem veřejné
vysoké školy je rektor
- dalšími samosprávnými akademickými orgány jsou akademický
senát, vědecká nebo umělecká rada (na neuniverzitní vysoké škole
akademická rada) a disciplinární komise
- dalšími orgány jsou správní rada a kvestor
- akademický senát se v součinnosti s rektorem podílí na správě
vysoké školy, a to na základě jim svěřených kompetencí a povinností
vymezených zákonem (více viz §
9 a 10 zákona o vysokých školách)
- vysoká škola univerzitního typu se dělí na fakulty
(podle oborového zaměření), jejichž nejvyšším zástupcem je děkan
- fakulty se mohou dále štěpit na katedry
a ústavy