Organizace terciárního vzdělávání – vysoké školy

Nastupuji na vysokou. Ale co vlastně ta vysoká škola je? Kdo stojí v jejím čele a je vůbec nějaký rozdíl mezi vysokou školou a univerzitou? Co je katedra a co institut? Ano, na první pohled se někomu může struktura terciárního vzdělávání zdát trochu složitá, ale na ten druhý zjistíte, že vše tu má svůj řád a hierarchii.

Vysoké školy

  • poskytují spolu s vyššími odbornými školami a pomaturitním studiem na jazykových školách vzdělání třetího stupně (jde o tzv. terciární vzdělávání)
  • mají právo udělovat akademické tituly
  • lze je dělit na školy univerzitního a neuniverzitní­ho typu

vysoké školy univerzitního typu:

  • mohou ve svém názvu užívat označení „univerzita“, příp. z něho odvozené tvary slov, nesmějí však používat označení „vysoká škola“
  • mohou zajišťovat všechny typy studijních programů (bakalářský, magisterský i doktorský) a v souvislosti s tím i vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost
  • mohou se členit na fakulty

vysoké školy neuniverzitního typu:

  • ve svém názvu se smí označovat pouze jako „vysoká škola“ a z toho odvozenými tvary slov, nikdy však jako „univerzita“
  • mohou zajišťovat bakalářské studijní programy, případně studijní programy magisterské, a v souvislosti s tím pak mohou provádět výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost
  • nečlení se na fakulty
  • české vysoké školy lze též dělit z hlediska jejich právní formy, a to na školy:
  • veřejné (jsou zřizovány zákonem, financovány ze státního rozpočtu)
  • státní (jsou zřizovány zákonem, financovány ze státního rozpočtu, zejména z kapitoly Ministerstva obrany, resp. Ministerstva vnitra; jsou pouze policejní a vojenské)
  • soukromé (jsou zřizovány na základě státního souhlasu ministerstva, financovány z vlastních zdrojů, platí se školné)
  • článek o srovnání soukromých a veřejných škol čtěte například zde

Struktura vysoké školy

Další články k tématu

Studenti se speciálními vzdělávacími potřebami

Studenti se speciálními vzdělávacími potřebami

Kdo je pokládán za osobu se zdravotním postižením například pátý Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, platný pro období 2010 – 2014, definuje zdravotní postižení jako „dlouhodobý nebo trvalý nepříznivý zdravotní stav, který již nelze léčbou výrazně zlepšit či zcela odstranit. Na rozdíl od řady dalších skutečností, které může jejich nositel ovlivnit, …

číst více
Nepřijetí na VŠ: co dál?

Nepřijetí na VŠ: co dál?

Druhá kola přijímacího řízení škola nemá povinnost je vypsat ani o nich neúspěšné uchazeče informovat informace většinou naleznete na webu školy je nutné znovu poslat přihlášku Co by mělo obsahovat odvolání a na co dát pozor doložení vlastních schopností (certifikáty, vysvědčení, vlastní tvorba) zmínění přitěžujících okolností (subjektivní hodnocení poroty, nepřiměřené nároky, neprofesionální přístup organizátorů) zmínění nevyhovujících …

číst více