Od studentského ombudsmana ke studentským poradcům

Musím opakovat předmět, ze kterého mě vyučující vyhodil? Když nestíhám školu, jak ji můžu přerušit? Přišla mi obálka s vyměřením poplatku za studium, co mám dělat? S těmito i dalšími problémy pomáhá už tři roky studentům Masarykovy univerzity Veronika Kudrová. Patří do týmu Studentských poradců, kteří od podzimu 2007 utíkají od učebnic poradit s řešením problémů, které mohou během studia nastat.

Studentští poradci jsou skupina studentů Masarykovy univerzity, kteří se rozhodli spojit dohromady své hlavy i zkušenosti a nabídnout pomocnou ruku pro bezradné kolegy. Ti se na ně mohou obrátit v případech, když selžou mnohdy ne zcela fundované rady kamarádů i dotazy přehlcená studijní oddělení.

Prvotní myšlenka vznikla v srdci Akademického senátu Masarykovy univerzity, když část senátorů začala usilovat o vytvoření funkce studentského ombudsmana, který by před univerzitními funkcionáři hájil práva studentů. K tomu přibylo i studijně-právní poradenství a z pětice prvních poradců se stalo současných třináct, kteří už poradili více než osmi tisícům studentů Masarykovy univerzity. Zakládající členkou iniciativy je také sympatická právnička Veronika, která nám odpověděla na několik otázek.

Jaké jsou nejčastější problémy, se kterými se na vás studenti obrací?

Nejvíc se setkáváme s žádostmi o radu ve věci poplatků za studium, na které se specializuji právě já. Studenti se buď ptají, zda je při takovém a takovém postupu čeká v budoucnu poplatek, popřípadě nerozumí, proč jim byl vyměřen nebo zjišťují, zda neexistuje možnost, jak se povinnosti zaplatit vyhnout. Dále jsou časté dotazy týkající se průchodu studiem a jeho přerušení, za poslední rok se množí dotazy na přestupy a změny oborů či forem studií.

Jaká část dotazů, které se na vás hrnou, je opravdu oprávněná a za jakou část může jen lenost zjistit si informace z dostupných dokumentů?

To popravdě nemohu dost dobře posoudit, protože odbavím jen část agendy. Z dotazů, které jsem zatím vyřídila já sama, si asi u poloviny mohli studenti odpovědi snadno zjistit sami nebo se jen zamyslet. Přesto jim vždy odpovím.

Jaký je nejkurióznější problém, který jste museli řešit?

To kdybych věděla… matně si pamatuji na dotaz na adresu nějaké fakulty.

A jaký byl naopak nejzávažnější problém, do kterého jste se vložili?

Jeden z našich poradců už druhým rokem intenzivně pracuje na kauze popsatelné jako špatné vztahy na pracovišti, které se řeší přes doktorandy a diplomanty zejména udělováním špatného hodnocení při státních závěrečných zkouškách. Špatné vztahy podle všeho neskončily, ale studentům, na něž se nesl neoprávněný hněv, jsme, pokud vím, pomohli.

Museli jste například řešit i nějaký závažný případ pochybení při procesu zkoušení, tedy něco, co sahalo pod kompetence studentského ombudsmana?

Ano, odhaduji, že ročně máme kolem deseti závažných případů, v nichž se studentům děje neoprávněné příkoří. Některé se sice vejde pod pravidla, ale lidsky podle mě v pořádku není. Za příklad takového jednání mohu uvést pravidla, jimiž katedra změnila studentům podmínky pro přístup ke státní závěrečné zkoušce, a také způsob jejího hodnocení, pár měsíců před státnicemi. Jednak zavedla, že student musel splnit další předmět, který dříve neexistoval, a hlavně rozsekala několik státnicových předmětů do řady dalších, přičemž při nesplnění kteréhokoli z nich nutí studenty opakovat celou skupinu předmětů. To, zda jsme schopní s tím něco udělat, obvykle záleží na vstřícnosti vedení fakulty. Bohužel v zásadě platí, že dané problémy se obvykle netýkají fakult s vedením ochotným přiznat chyby a pracovat na jejich nápravě. Čím to asi bude?

Fotografie celého týmu Studentských poradců na letáku, se kterým se můžete setkat po fakultách Masarykovy univerzity (Veronika Kudrová úplně vpravo). (zdroj: skas.muni.cz/po­radci)

Jaký by měl studentský poradce vůbec být, aby mohl studentům efektivně pomáhat?

Nesmí se bát postavit se někomu, kdo neplní své povinnosti či zneužívá svého postavení, i kdyby to měl být jeho vyučující či samotný děkan jeho vlastní fakulty. Dobré je, když působí v Akademickém senátu nebo jiné studentské organizaci, tím získává přehled a často i lepší vyjednávací pozici, když se snaží upozornit na nějaký problém.

A odkud vůbec čerpají studentští poradci informace pro pomoc ostatním?

Každý poradce začíná absolvováním celodenního semináře, v němž se dozví základy vysokoškolského práva. Dále je třeba si nastudovat potřebné předpisy, zejména studijní a zkušební řád univerzity a jeho fakultní doplnění, statut univerzity, zejména část o poplatcích, stipendijní řád univerzity a stipendijní programy vlastní fakulty. Je vhodná také schůzka s někým ze studijního oddělení či ještě lépe se studijním proděkanem fakulty, na které poradce bude působit, aby věděl s čím se na koho obracet.

Je nutné mít všechny ty předpisy skutečně v malíčku a znát je nazpaměť?

Ve studijních předpisech je nutné se orientovat, ovšem nazpaměť nikdo nic znát nemusí. Dokonce ani studenti práv se neučí předpisy nazpaměť, jak by si někdo mohl myslet.

Proč ses ty osobně rozhodla studentům pomáhat? Co tě na práci baví?

Tak nějak od přírody mám pocit, že když mohu pomoci, měla bych pomoci. Od prvního ročníku jsem senátorkou a díky tomu jsem vždycky měla trochu lepší informace než ostatní a nebála jsem se zeptat, takže se na mě studenti naučili obracet s nejrůznějšími dotazy. Nevadilo mi to, nejspíš jsem i měla pocit, že jsem tím světu užitečnější, než kdybych vynaložený čas strávila hraním počítačových her či sezením v hospodě. Teď se při práci částečně realizuji i jako právník, protože de facto vykonávám práci advokáta na poli vysokoškolského práva. A v neposlední řadě čerpám inspiraci pro své odborné působení, jako doktorandka se věnuji vysokoškolskému právu a zejména postupům studentů a vysokých škol v řízeních podle zákona o vysokých školách.

Co říkáš na navrhované zpoplatnění studia? Hrozí, že ti odpadne práce s řešením problémů ohledně poplatků, nebo předpisy s nimi spojené budou i nadále platit?

Se školným principiálně souhlasím a domnívám se, že pokud bude v nesymbolické výši, skončí s jeho zavedením výběr poplatků za studium. A popravdě, na konec poplatkové agendy se těším.

Tým studentských poradců vznikl na konkrétní univerzitě a slouží především kmenovým studentům. Je podobné poradenství součástí každé univerzity?

Ani náhodou. Pokud je mi známo, na žádné z ostatních vysokých škol neexistuje projekt, který je záběrem a rozsahem poskytovaných služeb srovnatelný s naší činností. Víme o podobných aktivitách, ty ovšem zahrnují jen některé naše dílčí činnosti, jako jsou třeba informativní přednášky pro prváky nebo se váží jen k určité fakultě a ne k celé univerzitě.

Do prvního ročníku nastupuje letos další ročník maturantů. Na co by si měli nejvíce dávat pozor?

Na to, aby si včas zjistili potřebné informace o tom, jak a podle jakých pravidel bude jejich studium probíhat. Všechno důležité se snažíme sdělit na zmiňovaných informačních přednáškách Bezpečně studiem. Ať se tedy noví studenti Masarykovy univerzity přijdou podívat.

Další články k tématu

Se svými studenty jsem „na jedné lodi“, říká Petr Hlaváček

Ing. Petr Hlaváček působí již devět let jako odborný asistent na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, konkrétně na Katedře regionálního a lokálního rozvoje. Mezi předměty, které vyučuje patří mj. Regionální ekonomika, Státní správa a samospráva, Strategické plánování rozvoje regionů a měst, Transformace veřejné správy a další. V roce 1997 absolvoval magisterské studium …

číst více

Zajímavosti z nové ročenky o vysokém školství

České Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejnilo minulý týden svou Výroční zprávu o činnosti vysokých škol za rok 2009. Ze zprávy mimo jiné vyplývá, že v roce 2009 : uskutečňovalo svoji vzdělávací činnost 72 vysokých škol (VŠ), z toho 26 veřejných, 2 státní a 44 soukromých obě státní a 3 soukromé vysoké školy (Univerzita Jana Amose Komenského, s.r.o., Metropolitní univerzita Praha, o.p.s., a Vysoká škola …

číst více
Studentská komora Rady vysokých škol aneb Co to vlastně je?

Studentská komora Rady vysokých škol aneb Co to vlastně je?

Čí zájmy taková komora zastupuje, je patrné už z jejího označení: jejím posláním je sdružovat zástupce všech typů vysokých škol a především hájit zájmy a práva studentstva. Její působnost je celostátní. Pakliže bychom ji měli zařadit do struktury vysokoškolského systému, spadá tato komora spolu s dalšími orgány do Rady vysokých škol (více viz čl. VIII Statutu Rady …

číst více
Ostřílení studenti radí: jak na učení na poslední chvíli?

Ostřílení studenti radí: jak na učení na poslední chvíli?

Martina Maierová, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, obor Psychologie a speciální pedagogika, 3. roč.: „Mně pomáhá například při učení definic malovat si obrázky – co slovo, to nějaký symbol. Při pohledu na řadu symbolů se pak snažím definici říct a totéž pak dělám zpaměti, do níž si tu řadu symbolů „vyfotím“. Pak je také dobré s učebními materiály …

číst více