Maturitní otázky›Biologie›Kroužkovci (annelida)
‹ Biologie

Kroužkovci (annelida)

mořští, sladkovodní, druhotně suchozemští živočichové

  • stavba těla: tři zárodečné listy, 0,5mm-1m, tvar těla je válcovitý popř. tělo dorzoventrálně zploštělé, tělo rozdělené na stejnocenné, za sebou ležící články – homonomní segmentace, vnějšímu členění těla odpovídá i vnitřní členění, jednotlivé články – segmenty jsou od sebe oddělené blanitými přepážkami – dissepimenty, každý článek mimo prvního a posledního obsahuje pár coelomových váčků, pár nervových zauzlin, pár vylučovacích orgánů a původně i pár pohlavních orgánů (u části kroužkovců a opaskovců pohlavní orgány zachované jen v několika článcích), části těla- nečleněný předústní lalok, článkovaná trup, zadní anální lalok
  • povrch: jednovrstevná pokožka s kolagenní(pruž­nou) kutikulou, pokožka obsahuje slizové žlázy
  • svalová soustava: kožně svalový vak umožňující pohyb je tvořen hladkou svalovinou, jejíž svalová vlákna mají kruhový, podélný i příčný průběh, vak napíná vnitřní kapalinová kostra- hydroskelet, kterou vytváří coelomové váčky vyplněné tekutinou.
  • vylučovací soustava: metanefrídie- v každém článku jeden pár, obrvená nálevka každého páru otevřená do coelomového váčku tělního článku, vývodné kanálky ústí v následujícím člán­ku
  • nervová soustava: žebříčková, přední část tvořena párem mozkových(nad­hltanových)zau­zlin spojených s párem podhltanových zauzlin, z kterých vybíhají do tělních článků dva souběžné pruhy, které jsou v každém článku v další pár zauzlin spojených příčnou spojkou, podélné spojky zauzlin nazýváme konektivy, příčné komisury
  • trávicí soustava: trubicová – ústní otvor( na břišní straně prvního trupového článku) – ústní dutina – hltan – střevo – řitní otvor
  • cévní soustava: uzavřená, centrem je silná hřbetní céva spojená kruhovými spojkami s břišní cévou, v krevní plazmě je rozpuštěno dýchací barvivo( u některých druhů je to hemoglobin)
  • dýchací soustava: dýchají žábrami nebo celým povrchem těla
  • pohlavní soustava: gonochoristé i hermafrodité, velká regenerační schopnost
  • rozmnožování: pohlavní- vnější i vnitřní oplození, přímý i nepřímý vývin, nepohlavní- příčné dělení
  • smyslová soustava: smyslové buňky rozptýlené v pokožce, hmatové orgány, chemoreceptory, o­či,…
  • význam: potrava živočichů, složka půdního edafonu, parazité

SYSTÉM

Kmen: Kroužkovci( Annelida)

1. podkmen: Bezopaskovci( Aclitellata)

  • mořští kroužkovci, trup bez opasku

Třída: Mnohoštětinatci( Polychaeta)

  • druhově nejbohatší
  • většinou odděleného pohlaví, nepřímý vývoj, jejich plovoucí larva trochofora má zprvu kulovitý tvar, dva věnce vířivých brv, krátkou trávicí trubici a základy vnitřních orgánů, v oblasti řitního otvoru odškrcuje postupně tělní články a mění se v dospělého, mohou se rozmnožovat i nepohlavně např. odškrcováním zadní části těla
  • stavba- předústní článek nese pár i více tykadlových i makadlových výběžků, u některých jednoduché oči, někteří draví mají vychlipitelný hltan s háčkovitými čelistmi, na každém článku mimo posledního je pár nečlánkovaných tělních výběžků, panožek – parapoií( odvozujeme od nich vznik pohybových orgánů dalších článkovců), které nesou hmatové štětiny a žábry
  • dravci nebo býložravci, živý se i těly mrtvých organismů, žijí buď zahrabaní na dně, kde vytváří rourky z různého materiálu, nebo se volně pohybují
  1. podtřída: Bloudivci – pobřeží Evropy a Severní Ameriky
    • Nereidka hnědá( dravá), Palolo zelený
  2. podtřída: Sedivci – žijí v rourkách, redukovaná parapodia, písčitá dna přílivového pásma evropského pobřeží
  • pískovník rybářský, rournatec červovitý, rournatec vějířovitý

2. podkmen: Opaskovci( Clitellata)

  • sladkovodní a půdní
  • předústní článek nemá přívěsky, tělní články nenesou ani žeberní přívěsky ani parapodia
  • dýchají celým povrchem těla
  • v době páření se jim zduřuje okrsek kožních žláz – opasek( clitellum) vylučující sliz, který umožňuje přenos spermií a vytváří obal kolem nakladených vajíček- kokon, hermafrodité s přímým vývojem

1. třída: Máloštětinatci( Oligochaeta)

  • na článku většinou čtyři skupiny štětinek, které usnadňují pohyb
  • nejznámější žížaly- zemní, negativně fototropičtí živočichové požírající půdu, střevo se zvětšuje řasou typhlosolis, je obklopeno vnitřním epitelem coelomem přeměněným v chloragogenní buňky- syntéza tuků a glykogenu
    • významné pro půdotvorné děje, prokysličují zem, tvorba humusu
    • páření žížal – kolem předních částí dvou u sebe ležících jedinců, kde ústí pohlavní orgány se tvoří hlenové pouzdro, spermie vytékají z chámovodu jednoho jedince a slizem přeneseny do semenných schránek partnera, zralá vajíčka pak kladena z vejcovodů do slizového kokonu vyloučeného opaskem, který se stahuje s těla směrem dopředu, prochází nad otvory semenných schránek a vajíčka jsou oplozována, po skončení zárodečného vývoje se líhnou nedospělé malé žížaly
      • zástupci- žížala obecná
  • roupice:drobní až mikroskopičtí, bělaví, žlutaví, vzácně červení
  • v 1 m až několik set tisíc
  • i kyselé půdy, půdotvorné procesy
  • zástupci: naidky- sklovitě průhledné tělo, dlouhé štětinky,žijí běžně v rybnících např. naidka chobotnatá

    nitěnky- žijí v bahně v rourkách vyztužených hlenem, i v znečištěných a hnijících vodách, krevní plazma obsahuje hemoglobin

2. třída: Pijavice( Hirudinea)

obecný trend: snižování počtu tělních článků, splývání článků ve funkční celky, splývání váčků coelomu u přisedle žijících mnohoštětinatců

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.

Doporučené školy

Česká zemědělská univerzita v Praze
Škoda Auto Vysoká škola
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Ostravská univerzita