Krajina a životní prostředí, přírodní a civilizační rizika

1. Ochrana přírody (v ČR)

2. Vlastnosti krajiny

3. Činitelé a procesy přetvářející krajinu

4. Typy krajiny

5. Typy krajiny podle hospodářského využití

6. Současné vlivy hospodářské činnosti člověka na krajinu

7. Přírodní a civilizační rizika, globální problémy

krajina = část zemského povrchu, která nás obklopuje

  • skládá se z krajinných složek a krajinných prvků

    • složky: zemská kůra, pedosféra, kryosféra, troposféra, část stratosféry, hydrosféra, biosféra, socioekonomická sféra

    • prvky – přírodní a antropogenní

      • přírodní: lesy, louky, řeky, jezera, …

      • antropogenní: skládky, vodní nádrže, lidská sídla, …

  • je životním prostředím člověka; člověk do ní zasahuje a přetváří ji

životní prostředí = prostor, který umožňuje (svými vlastnostmi a podmínkami) život organismům

  • člověk vytváří umělá životní prostředí (obce, města, sídla)

  • původní dnes už téměř neexistují (Antarktida, Himaláje, pouště, hlubokomořské příkopy, …)

Ochrana přírody (v ČR)

  • národní parky (NP) – Krkonošský, Šumavský, Podyjí, České Švýcarsko

  • chráněná krajinná oblast (CHKO) – Beskydy, Šumava, Český ráj, Moravský kras, Český kras, Pálava, …

  • národní přírodní rezervace

  • národní přírodní památky

  • přírodní rezervace, přírodní památky

  • Ministerstvo životního prostředí

  • Česká inspekce životního prostředí, okresní hygienická stanice

  • Lesy ČR

  • obecní a městské úřady → odbor ochrany přírody

  • nevládní organizace – Greenpeace, Hnutí Duha

Vlastnosti krajiny

  1. dynamika (proměnlivost) – denní, sezónní

  2. stabilita (stálost, odolnost) = schopnost krajiny být neustále stejná

  3. proměnlivá rovnováha = krajina je do určité míry schopna vyrovnat se s katastrofou

  4. diverzita (rozmanitost) = různé druhy rostlin a živočichů (snižuje se)

  5. únosnost = krajina je do určité meze schopna vše zvládnout

  6. potenciál krajiny = schopnost krajiny do jisté míry vyřešit vše sama

Činitelé a procesy přetvářející krajinu

  1. endogenní činitelé (vnitřní) – vrásnění, zemětřesení, …

  2. exogenní činitelé (vnější) – vítr, voda, …

  3. geomorfologický cyklus = období mladosti, zralosti, staroby

Typy krajiny

  1. přírodní – Antarktida, Himaláje, pouště, hlubokomořské příkopy

  2. kulturní = přetvořená člověkem → funkce výrobní, obytná, rekreační

a. kultivovaná – není přelidněná ani přetechnizovaná, vyvážený vztah člověka a přírody
(některé lesní a zemědělské kultury)

b. degradovaná = narušená činností člověka, oslabená stabilita (silně urbanizované oblasti)

c. zdevastovaná = zcela přeměněná, příroda zničená, neregeneruje se (těžební oblasti, …)
→ rekultivace = obnova narušené krajiny

Typy krajiny podle hospodářského využití

  1. zemědělská – Francie, …

    • pole, louky, sady, vinice, chmelnice, pastviny, …

  2. lesohospodářská – ČR (30% pokrytí lesy), …

    • lesy, které člověk využívá, ošetřuje, obnovuje – důležitá rovnováha těžba–obnova

  3. těžební – dříve ČR (zlato, stříbro), …

    • velmi narušené typy krajin – nejvíce oblasti povrchové těžby

  4. městská, průmyslová – bydlení, …; někdy speciální fce – lázeňská

    • zachován pouze horninový podklad, základní rysy reliéfu – totální změna krajiny

    • značné znečištění

Současné vlivy hospodářské činnosti člověka na krajinu

  • těžba nerostných surovin (uhlí, ropa, …); těžba stavebních surovin → znehodnocování krajiny

  • průmysl, znečištění ovzduší (CO2, sloučeniny síry, popel, smog, freony), znečištění vod

  • tepelné a světelné znečištění

  • zemědělství – hnojení (umělé), pesticidy, hutnění = stlačování půdy; lesnictví, vodní hospodářství

  • urbanizace = osidlování a stěhování do měst → změna reliéfu, zábor zemědělské půdy, …

  • doprava, cestovní ruch a rekreace

Přírodní a civilizační rizika, globální problémy

  • životní podmínky na Zemi dlouhodobě globálně relativně stálé; pomalým změnám se organismy přizpůsobí

  • regionálně životní prostředí nestabilní; největší problém má člověk (vyvolává změnou krajiny civilizační rizika)

  • v minulosti vymírání druhů v důsledku přírodních katastrof

  • Poměr rizika a užitku – např. husté zalidnění úpatí sopek × kvalitní zemědělská půda

 

  • přírodní katastrofy – výbuch sopek, zemětřesení, tsunami (viz otázka 07; Japonsko 2011)

  • povodně (ČR 1997, 2010); teplotní extrémy – silné mrazy nebo horka; sesuvy půd

  • sucha – lesní požáry (Austrálie, Kalifornie); tornáda (USA – „tornado alley“), tropické cyklony

    • tajfuny, hurikány, orkány, willi willi

  • přemnožení škůdců, genové manipulace

(např. v Brazílii zkřížili evropské včely (dávaly málo medu) s africkými (dávají více medu, ale jsou velmi agresivní), z těchto kříženců vznikly zabijácké včely, postupně se dostaly až do USA, za 40 let zabily asi 1 500 lidí)

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.