I na malém prostoru se mohou dít velké věci

Dějištěm první z nich – festivalu Pavlač – byla nenápadná budova Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v centru Prahy. Jedna z učeben tu posloužila jako divadelní scéna s vesměs komediálním repertoárem, fádní školní chodby se proměnily ve výstavní síň a malé pavlačové nádvoří (které také dalo název celému festivalu) v útrobách školy obsadila na pár hodin hudební stage. To vše již samo o sobě naznačuje programovou náplň celé akce, která se tu konala již podvanácté.

Počáteční zpoždění všem návštěvníkům jistě vynahradila multižánrová smršť skvělých kapel v čele se skupinou Pankix jako vyvrcholením večera. „Šlo hlavně o mladé kapely, v mnoha z nich byl členem někdo z naší fakulty. Většina z těch skupin vystupovala na Pavlači vůbec poprvé, stejně jako to bývá každý rok,“ řekl nám jeden z hlavních organizátorů a účinkujících zároveň Martin Valeš. K dobré náladě přispělo ale i typicky „studentské“ občerstvení, které zahnalo hlad i žízeň. A jelikož se vše odehrávalo na akademické půdě, dvanáctému ročníku Pavlače učinila přítrž desátá hodina.

Akce Majáles Underground se konala o den později, ve středu 23. dubna. U ní organizátoři vsadili na, jak už název napovídá, netradiční prostory pražského metra. A evidentně se to vyplatilo, protože se kolem kapel, které tu měly svá hodinová vystoupení, shlukovali i lidé, kteří původně měli namířeno úplně jinam. „Chtěla jsem jít na přednášku, ale když jsem viděla, co se tu děje, tak jsem si to ráda rozmyslela,“ řekla nám jedna z přihlížejících.

A jaké to bylo hrát na místě, ne zrovna stavěném pro živou hudbu? „Pro nás to byl príma zážitek a myslím, že jsme si to všichni tuze užili. Samozřejmě akusticky a technicky to nebylo úplně doladěné, ale naše vystoupení zatím nejsou moc doladěná i celkově, takže to až tak nevadilo… Tedy alespoň nám to nevadilo, jak to vnímali cestující, to je otázka spíš na ně. Rádi bychom si to někdy zopakovali, myslím, že to byl nevšední zážitek jak pro nás, tak pro naše fanoušky. A aby to byl pravý underground, mohli bychom třeba hrát přímo v metru na nástupišti,“ dodává s nadsázkou Peťa Mazúr z mladé kapely Luxus, která se představila ve vestibulu stanice Můstek.

Sousední stanici Muzeum oživili mimo jiné kluci z kapely Fidibus. „Znám lepší místa pro vystoupení, tohle byla spíš legrace, z aparátů bylo naše pouze kytarové kombo. Ale kdy si člověk zase vrzne v metru, že? Takže trochu neobvyklá příležitost. To ale neznamená, že bychom nehráli na maximum. Klidně bychom si to zopakovali…“, shrnuje své pocity její zpěvák Vojtěch Urbánek.

Obě akce byly jen malou ochutnávkou z maratónu dalších, které se uskutečnily či teprve ještě uskuteční v rámci Majálesu 2008. Ten pak vyvrcholí 26. dubna v Plzni, na čarodějnice v Praze a o týden později v Brně.