Rozdíl mezi humanitním a technickým studiem – vnímáte to stejně?

Je všeobecně rozšířeným názorem, že jediné pořádné studijní obory jsou přírodní vědy a technika. Humanitní/společenské vědy jsou v podstatě jen takový snadný způsob, jak získat titul, bohužel bez významného uplatnění.

Pravda, kolik egyptologů, kunshistoriků nebo filozofů potřebuje zemička malá, jako je ta naše? Zatímco inženýrů do výzkumu, vývoje a výroby potřebujeme stále dost, ať už je to strojař, chemik, energetik nebo machr přes IT. Žijeme ve velmi konzumní společnosti, proto se snažíme hodně vyrábět, hodně prodávat a tím pádem i uspokojit svoji potřebu konzumovat.

Technické obory nabízí pozdější uplatnění, tedy dávají smysl

Když se rozhodnete studovat informatiku, telekomunikace, elektrotechniku, případně strojařinu, máte velkou pravděpodobnost, že po dokončení studia celkem snadno najdete práci. Dokonce máte šanci na poměrně slušný plat už v době nástupu. Vaše výhoda, jestliže jste vyloženě technický typ.

Objektivně řečeno je studium těchto oborů i poměrně náročné, pokud vás vyloženě nebaví. Je postaveno na striktních pravidlech, přesných výsledcích, je exaktní a tíhne k materialismu. Druhým aspektem technických a přírodních věd je úzká specializace studia: chemický analytik získá práci pravděpodobně jen v chemickém průmyslu, farmaceut v továrně na léky, architekt ve stavebnictví. Jako odborníci ve své specializaci můžete být velmi potřební, uznávaní i dobře hodnocení.

Jak je na tom po studiu filolog, politolog nebo sociolog?

Proč demokracie potřebuje humanitní obory

Ten nadpis jsem si vypůjčila od americké filosofky Marthy C. Nussbaumové (Not For Profit: Why Democracy Needs the Humanities) zcela záměrně. Jak sama píše, z koncepce vzdělávání se společenské vědy postupně vytrácejí už od základních škol. Současná politika většiny západních států je založená na konkurenceschopnosti, přednost má vzdělání, jehož výsledkem je vyváření zisku.

Objektivně řečeno, humanitní studium je velmi snadné, jestliže vás baví.
Výuka z cizojazyčných knih (3 – 4 jazyky nejsou výjimkou, přestože nepatří k hlavním studijním oborům), kreativní přístup k lokálním i světovým problémům, kritické myšlení a především vytváření vlastních názorů namísto přijatých stereotypů, to rozhodně nepatří do hledáčků personalistů. Na druhou stranu jsou absolventi humanitních oborů adaptabilnější, takže se uplatní v širším spektru pracovních příležitostí. Studium společenských věd nabízí možnost rozhlédnout se po světě, poznat ho a teprve pak se rozhodnout pro vlastní zaměření.

Co si myslíte vy?


poradna@vysokeskoly.cz

Další články k tématu

Studenti radí, z čeho se učit na maturitu a na přijímačky

Studenti radí, z čeho se učit na maturitu a na přijímačky

Připravit ke startu Máte už jasno, z kterých předmětů chcete skládat zkoušku dospělosti a na jaké obory se chcete hlásit? Zjednoduší vám to přípravu na maturitu i na přijímací zkoušky na vysokou školu. Nejlepší variantou samozřejmě je, máte-li podobné zaměření maturitních předmětů i oboru, na který se chcete přihlásit. Pokud navíc už víte, že vás na vysokou vezmou …

číst více
Blíží se pražský Gaudeamus

Blíží se pražský Gaudeamus

Pokud stále přemýšlíte, na kterou vysokou školu se vydat, v rozhodování vám může pomoci veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus, který se bude konat ve dnech 28.–29. ledna. Veletrh umožňuje studentům setkat se se zástupci jednotlivých škol, získat důležité informace a určitý přehled o možnostech studia. Na veletrhu bude zastoupeno 148 samostatných vystavovatelů, 203 fakult a přes 3 000 studijních oborů. Zastoupeny budou …

číst více