Rozdíl mezi humanitním a technickým studiem – vnímáte to stejně?

Je všeobecně rozšířeným názorem, že jediné pořádné studijní obory jsou přírodní vědy a technika. Humanitní/společenské vědy jsou v podstatě jen takový snadný způsob, jak získat titul, bohužel bez významného uplatnění.

Pravda, kolik egyptologů, kunshistoriků nebo filozofů potřebuje zemička malá, jako je ta naše? Zatímco inženýrů do výzkumu, vývoje a výroby potřebujeme stále dost, ať už je to strojař, chemik, energetik nebo machr přes IT. Žijeme ve velmi konzumní společnosti, proto se snažíme hodně vyrábět, hodně prodávat a tím pádem i uspokojit svoji potřebu konzumovat.

Technické obory nabízí pozdější uplatnění, tedy dávají smysl

Když se rozhodnete studovat informatiku, telekomunikace, elektrotechniku, případně strojařinu, máte velkou pravděpodobnost, že po dokončení studia celkem snadno najdete práci. Dokonce máte šanci na poměrně slušný plat už v době nástupu. Vaše výhoda, jestliže jste vyloženě technický typ.

Objektivně řečeno je studium těchto oborů i poměrně náročné, pokud vás vyloženě nebaví. Je postaveno na striktních pravidlech, přesných výsledcích, je exaktní a tíhne k materialismu. Druhým aspektem technických a přírodních věd je úzká specializace studia: chemický analytik získá práci pravděpodobně jen v chemickém průmyslu, farmaceut v továrně na léky, architekt ve stavebnictví. Jako odborníci ve své specializaci můžete být velmi potřební, uznávaní i dobře hodnocení.

Jak je na tom po studiu filolog, politolog nebo sociolog?

Proč demokracie potřebuje humanitní obory

Ten nadpis jsem si vypůjčila od americké filosofky Marthy C. Nussbaumové (Not For Profit: Why Democracy Needs the Humanities) zcela záměrně. Jak sama píše, z koncepce vzdělávání se společenské vědy postupně vytrácejí už od základních škol. Současná politika většiny západních států je založená na konkurenceschopnosti, přednost má vzdělání, jehož výsledkem je vyváření zisku.

Objektivně řečeno, humanitní studium je velmi snadné, jestliže vás baví.
Výuka z cizojazyčných knih (3 – 4 jazyky nejsou výjimkou, přestože nepatří k hlavním studijním oborům), kreativní přístup k lokálním i světovým problémům, kritické myšlení a především vytváření vlastních názorů namísto přijatých stereotypů, to rozhodně nepatří do hledáčků personalistů. Na druhou stranu jsou absolventi humanitních oborů adaptabilnější, takže se uplatní v širším spektru pracovních příležitostí. Studium společenských věd nabízí možnost rozhlédnout se po světě, poznat ho a teprve pak se rozhodnout pro vlastní zaměření.

Co si myslíte vy?


poradna@vysokeskoly.cz

Další články k tématu

Maturitu mám za sebou. Co dál?

Maturitu mám za sebou. Co dál?

Ať už jste maturitu zvládli úspěšně či nikoli, máte ji už za sebou, a právě teď uvažujete nad tím, co bude dál. Jestliže se ještě nechcete zařadit mezi pracující populaci a chcete dál rozšiřovat své vzdělání, nabízíme stručný přehled všech možností, který vám pomůže s rozhodováním. ROZŠIŘTE SVÉ VZDĚLÁNÍ V OBORU Státní vysoké školy – největší …

číst více
Čeští manažeři nemají dostatek praxe a jazykovou vybavenost

Čeští manažeři nemají dostatek praxe a jazykovou vybavenost

Zájem o schopné manažery v tuzemsku roste. V loňském roce byli poptáváni především obchodní a projektoví manažeři a vedoucí výroby. Přestože je uchazečů o manažerské posty v České republice dostatek, firmy mají s hledáním vhodných kandidátů často problémy. Tuzemské manažery brzdí především příliš obecné vzdělání s nedostatkem praxe, narážejí ale i kvůli svým slabým jazykovým znalostem. Manažerské a ekonomické obory patří …

číst více
Studuj, co tě baví! Vzkazuje Ostravská univerzita

Studuj, co tě baví! Vzkazuje Ostravská univerzita

S novým rokem přišla Ostravská univerzita v rámci své kampaně s apelem na maturanty, aby vybírali podle toho, co je baví. „Když totiž člověk dělá to, co ho baví, může být úspěšný v jakémkoli oboru,“ vysvětluje poselství kampaně Adam Soustružník, tiskový mluvčí OU. Uchazeči o studium se do 28. února musejí rozhodnout, jakým směrem se dále v životě vydají, jaký obor pro …

číst více