OSP versus TSP: stručný přehled

10. 4. 2009 | Přijímací řízení

OSP a TSP – to jsou zkratky, které vedou k vysokoškolskému studiu. Tyto dva způsoby přijímacích zkoušek, ač zní velice podobně a oba testují studijní předpoklady, se nemálo liší. Pojďme si v tom udělat jasno.

Co to je?

OSP, neboli Obecné studijní předpoklady, představují test vytvořený společností Scio. Slouží jako přijímací zkoušky pro několik škol, další k němu přihlíží. Je pořádán v rámci tzv. Národních srovnávacích zkoušek (NSZ) v různých městech České i Slovenské republiky a hned v šesti termínech (4 z nich již proběhly, 2 nás ještě čekají). Seznam těchto škol, předměty a termíny, které zohledňují NSZ naleznete na webových stránkách společnosti.

TSP (Test studijních předpokladů) taktéž ověřuje obecné schopnosti studenta pro studium. Tyto zkoušky však patří pod patronát Masarykovy univerzity v Brně jako hlavní kritérium přijetí na všechny její fakulty, kromě Lékařské fakulty a Fakulty sociálních studií.

Co mají oba testy společné, je, že nevyžadují žádné nabiflované encyklopedické znalosti, všechny potřebné informace jsou obsaženy v zadání (samozřejmě kromě výsledku).

Z čeho se testy skládají?

Test OSP je rozdělen do tří samostatných částí: verbální, analytické a kvantitativní. Otázek je v něm celkem 105 a je na ně vyhrazeno 105 minut. Nicméně každá část je řešena zvlášť a uchazeč ji musí zvládnout během 35 minut. Verbální oddíl ověřuje jazykové schopnosti – jak přesně student dokáže používat slovní výrazy a jak dobře se dokáže zorientovat v textu. Budete tedy doplňovat nejvhodnější slovo do věty, hledat co nejpřesnější synonyma a antonyma a určovat, co se v zadaném textu píše anebo nepíše. Analytická část se stále trochu drží v rovině jazykové, ale mnohem více v ní musíte zapojit logické myšlení. Dostanete sadu faktů a je na vás je zpracovat a vyvodit z nich potřebné závěry. To vám pak napoví, která z nabízených odpovědí v zadání je ta správná. Tato část také vypovídá o efektivní organizaci práce. Závěrečná kvantitativní sada otázek se zaměřuje především na matematické operace. Ač test není koncipován pro zkoušení znalostí, bez některých matematických dovedností se tu neobejdete. Část otázek je zaměřena na srovnání dvou hodnot na základě zadaných skutečností, další ověřuje schopnost práce s grafy a zbytek otázek tvoří obyčejné slovní úlohy.

Test studijních předpokladů Masarykovy univerzity obsahuje 70 otázek rozdělených do 7 okruhů (verbální myšlení, numerické myšlení, symbolické myšlení, prostorová představivost, analytické myšlení, kulturní přehled, kritické myšlení) po deseti otázkách. Na řešení úloh máte 90 minut. Verbální část – podobně jako u OSP – testuje jazykový cit, nicméně úlohy jsou mnohem různorodější. Zabývá se mj. mnohovýznamovostí vět, významovým poměrem mezi slovy i správným užitím zadaných gramatických pravidel. V oddílu numerického myšlení naleznete číselné řady v různých podobách, i příklady založené na výpočtu rovnic. Pro úspěšné vyřešení úloh symbolického myšlení je nutné nalézt vztahy, které pojí jednotlivé řady nebo shluky symbolů a posléze správně doplnit řadu nebo správně odvodit požadovanou skutečnost. Část prostorové představivosti vyžaduje schopnost „vidět“, jak lze různými manipulacemi dosáhnout složení objektů, jak se mohou otáčet v prostoru, případně jak mohou vypadat z různých úhlů pohledu. V otázkách analytického myšlení budete často vybírat tvrzení, jež logicky vyplývá ze zadání a z informací v něm uvedených. Je to jakási obdoba analytického oddílu OSP, ale spíše než náčrtky a poznámky zde využijete principů predikátové a výrokové logiky. V kulturním přehledu se nachází otázky různého typu – z oblasti geografie, lingvistiky, umění, dějin. Specialitou je odhad překladu latinského citátu. Cílem ovšem není testovat, zda nosíte v hlavě wikipedii. Spíše jde právě o schopnost odhadu, na většinu otázek totiž nemusíte znát přesnou odpověď, ale můžete si ji nějakým způsobem odvodit. V posledním okruhu otázek týkajících se kritického myšlení se očekává, že k zadanému tvrzení vyberete správnou či nesprávnou argumentaci. Testy TSP z loňských let i s klíčem jsou ke stažení zde.

Kdy, kde a za jakých podmínek lze složit test?

OSP lze složit v 28 městech ČR a 3 městech na Slovensku a to v posledních dvou termínech 1. a 30. května. Nutné je podat přihlášku předem a to pro dřívější termín do 15. dubna a pro pozdější do 14. května. TSP se konají v Brně ve dnech 9., 10. a 11. května a v Bratislavě 9. května. Pokud jste se hlásili na Masarykovu univerzitu, vybírali jste si termín zkoušky při podání přihlášky. Připravte se na to, že u obou testů smíte používat pouze psací potřeby. Před zkouškou si raději úplně vypněte mobilní telefon a na lavici si nechejte pouze tužku, pero a pití.

Příprava last minute?

I když máte na přípravu k nejbližším zkouškám přibližně měsíc, dá se ještě mnoho stihnout. Společnost Scio i vzdělávací agentury (např. Amos, Kurzy Fido, Tutor) stále nabízejí přípravné kurzy, mnohdy tzv. intenzivní. Dobrou volbou je opatřit si testy z loňských let (TSP jsou volně ke stažení na webu MU – viz výše, společnost Scio bohužel reálné testy z minulých let pouze prodává). Testy si pak zkoušejte za takových podmínek, jaké budete mít na zkoušce – na čas a pouze s tužkou a papírem. Čím více testů uděláte, tím lépe se v nich budete u ostré zkoušky orientovat. Pomůže vám to vytvořit si vlastní strategii a lépe naložit s časem. Ujasníte si také, na které otázky odpovídat, a u kterých se tipovat rozhodně nevyplatí. U obou testů se totiž odečítá čtvrtina bodu za špatnou odpověď, kdežto za vynechanou otázku dostanete 0 bodů. Za správnou pak klasicky 1 bod. Všechny chyby porovnejte s řešením a snažte se přijít na to, proč jste uvažovali špatně – otázky jsou sice různé, ale pravidla, podle kterých jsou sestavovány, se nemění. Všechny osvědčené postupy tedy využijete i u zkoušky. Neváhejte se zeptat přátel a známých, kteří už testy absolvovali – jejich zkušenosti se vám mohou při testu i přípravě hodit.

Přejeme hodně štěstí!

Zdroj: web Scio, web MU.

Další články k tématu