Státní maturity v zahraničí: Slovensko

31. 1. 2011 | Rady maturantům

Státní maturita není žádná česká novinka, v mnohých zemích nechávají studenty státně maturovat už několik let. Nejbližší z nich je pro nás Slovensko, kde žáci projdou státní zkouškou z dospělosti letos už pošesté. Jak to u sousedů probíhá?

V podobné situaci jako letošní čeští maturanti byli slovenští středoškoláci před šesti lety. V roce 2005 byly na Slovensku spuštěny státní maturity. Testovací ročník se neobešel bez zmatků. Jedna část zadání se dostala na veřejnost, a tak maturanti z těžší úrovně matematiky museli skládat písemnou část maturity dvakrát. Chybami se však člověk učí a zadání se na Slovensku hlídá již pečlivěji. I tak se během let podoba státní maturity měnila. Málokterý její absolvent se na ni dívá nekriticky. Jaká je slovenská státní maturita očima studentů?

Jak to vypadá dnes?

Státní maturitu na Slovensku zabezpečuje již od roku 2005 Národný ústav certifikovaných meraní vzdelávania. Po experimentech s více úrovněmi obtížnosti se nadále zkouška skládá jen z jednotných zadání předmětů. Výjimkou jsou jazyky, kde si mohou žáci vybrat z úrovní B1 a B2 podle Společného evropského referenčního rámce.

Písemné zkoušky se píšou z jazyků a matematiky, a to v druhé půlce března. Student si kromě rodného jazyka (Slovensko umožňuje státní maturitu i z maďarštiny a ukrajinštiny) vybírá cizí jazyk. V nabídce je angličtina, němčina, ruština, francouzština, španělština a italština. Techničtěji zaměření studenti si mohou přibrat ještě matematiku. Další dva povinné předměty (pokud maturuje z matematiky, tak jen jeden) si student vybírá už jen k ústní maturitě.

Testy mají vždy větší část uzavřených otázek a několik otázek otevřených. U jazyků se navíc píše sloh na základě jednoho ze čtyř zadaných témat. Časový limit a počet úloh se u jednotlivých úrovní i předmětů liší. Výsledky se udávají formou percentilu, který žáky srovnává s ostatními maturanty.

Jak tomu bylo včera?

Ne všechny ročníky byly organizovány stejně jako teď. „Každý rok jsou společné písemné maturity jiné, jednou těžší, jednou lehčí. Jakoby se snažili najít únosnou míru a pořád se jim to nedařilo,“ tvrdí Zuzana Botiková, která má možnost srovnat podmínky vlastní maturity z roku 2008 s maturitou své o dva roky mladší sestry. Z každého předmětu bylo možné vybrat si různou úroveň obtížnosti. „Z cizího jazyka bylo možné si dokonce vybrat i tři úrovně,“ připomíná Barbora Beňušová z maturitního ročníku 2007. A v čem tkvěl rozdíl? „V písemné práci z češtiny a cizího jazyku se úroveň promítla jen do toho, že jsme museli napsat oproti úrovni B delší sloh,“ vysvětluje Zuzana. Během ústní části pak podle Zuzany měli studenti lehčí úrovně předmětu lehčí otázky a kratší dobu na přípravu i na odpovídání. „Áčkaři“ se místo dvakrát patnácti minut museli před komisí potrápit o pět minut déle včetně delší přípravy.

Kromě proměnlivé podobě maturity si studenti stěžovali především na obsah testů z jazyků. „Navštěvovala jsem bilingvální gympl a i rodilí mluvčí nad otázkami z anglického testu nevěřícně kroutili hlavou,“ říká si Zuzana. S tím souhlasí i Miroslav Vlček, který státní maturitu absolvoval minulý rok: „Těžší úroveň je náročná jako cé jednička, tvrdí to vyučující, kteří připravují na Cambridgské zkoušky.“ Podle oficiálních materiálů by se však měla shodovat s úrovní B2. Studenti však tvrdí, že je skutečná obtížnost testů kolísavá. Názory studentů je však podle Ivana Pichaničové z NÚCEM třeba brát s rezervou. Zdůrazňuje, že testy připravuje tým odborníků, kteří přesně plní zadanou úroveň obtížnosti.

Státní maturita jako vstupenka na vysokou školu?

„Díky maturitě ze zeměpisu mě přijali bez přijímaček na geografii,“ vzpomíná Zuzka Botiková. „Zpočátku totiž státní maturitu vysoké školy při přijímacím řízení zohledňovaly, ale brzy s tím přestaly.“ Podle Zuzčiných slov se i při státní maturitě se úrovně znalostí stejně oznámkovaných žáků lišily, proto u vysokých škol výsledky maturity neuspěly. Národný ústav certifikovaných meraní vzdelávania totiž zařadil různé úrovně díky předpokladu, že ty vyšší poslouží jako vstupenka na vysokou školu. Dnes však podle české společnosti Scio pouze na základě výsledků státní maturity přijímá jedna slovenská fakulta, a to Pravoslavná bohoslovecká fakulta Prešovské univerzity. Celkem 24 slovenských fakult přijímá podle výsledků studia na SŠ, kde státní maturita tvoří jen dílčí kritérium. Dalších 29 slovenských fakult pořádá vlastní přijímací zkoušky a výsledky předchozího vzdělávání na střední škole bonifikuje nebo nabízí studentům možnost výběru. Spousta fakult se klaní k příjímání studentů na základě Národních srovnávacích zkoušek. To je také jeden z důvodů, proč se Scio příliš neobává ani českých státních maturit jako konkurence k jejich srovnávacím testům.

Změny, přepracování, novinky. Slovenská státní maturita tedy prošla za šest let své existence složitým vývojem plným zvratů. Z postupně zavedených tří úrovní obtížnosti se současný stav nachází na jednotné úrovni u všech předmětů kromě cizích jazyků, kde zůstaly úrovně dvě. Zda bude současná podoba slovenské státní maturity zachována i v dalších letech, závisí na politických rozhodnutích přijímaných na úrovni legislativy a exekutivy. „Ministr školství zřídil odborné komise, které se věnují mimo jiné i problematice legislativních norem upravujících ukončování středoškolského studia. Pokud tyto komise dospějí k závěru, že je potřeba přistoupit k principiálním změnám v dosavadním způsobu maturitní zkoušky, to ani nikdo zatím zodpovědět nedokáže,“ upozorňuje Ivana Pichaničová z NÚCEM.

Zdroj: stránky NUCEM, /www.ceskasko­la.cz

Další články k tématu