Informační systémy

Systém:

zahrnuje proces vytváření informací, jejich zpracovávání, zprostředkování a využívání

= množina vzájemně spjatých prvků, která je ovlivňována a sama ovlivňuje okolí

může být současně prvkem systému vyššího řádu a prvkem systému nižšího řádu
svým fungováním systém dosahuje určitých cílů a plnění určitých funkcí a úkolů

hraniční prvky – mají vazbu s okolím (s tím, co je kolem systému) struktura systému – uspořádání prvků a vazeb v systému chování systému – způsob, jakým systém reaguje na podněty, které přichází zvenku (uživatel = podnět – přijde do knihovny = systému – chce si něco půjčit – půjčíme mu to) okolí – bezprostřední (škola – obyvatelé Řečkovic)

vzdálené (vedení na Klášterské)

vazby – hmotné (výrobky)

nehmotné (energie, informace předané ústně)

sběrnice – stojí v čele systému

Informační systém:

prvkem může být informace, dokument, bibliografický údaj, katalog
je druh systému, jehož prvky jsou lidé, potenciální informace, data, technické prostředky, metody a pravidla zajišťující shromažďování, zpracování, uchovávání a vyhledávání informací za účelem jejich využití pro uživatele
prototypem je např. knihovna a všechny informační systémy pracující na podobném principu

X – tvůrce informací, autor, distributor A – akvizice = shromažďování informací (koupě, výměna, …) B – zpracování (jmenné, věcné) C – uložení, uchovávání dokumentů, informací D – vyhledávání dok. ve fondu (regál, sklad) E – šíření, poskytneme čtenáři Y – uživatel informací

dělí se:

 podle území

regionální
národní (ČNB)
mezinárodní

 podle obsahu zpracování informací

všeobecné
specializované
oborové

 podle druhů zahrnutých dokumentů

periodika
monografie
šedá literatura = je vše, co nevychází na běžném trhu (firemní lit., diplomové práce, …)
patenty
normy

 podle institucí, které je využívají

knihovny
muzea
galerie
firmy
banky

 podle času

retrospektivní
souběžné
perspektivní (Ohlášené knihy)

Systémový přístup:

vznik ve 20./ 30. letech 20. století
dělí se: 1) mechanický přístup – od novověku existoval názor, že svět je

mechanismus ovládající matematiku a mechaniku a když jej chceme pochopit, musíme pochopit zredukované prvky a jak fungují; člověk se oddělil od přírody

systémový přístup – způsob řešení problémů nebo jednání při němž jsou

jevy chápány komplexně ve svých vnitřních i vnějších souvislostech; musíme přemýšlet, jak součástky fungují dohromady a jak se ovlivňují

dělí se: 1) dokumentografické systémy – systém bibliografických záznamů
bibliografický záznam + anotace + full

text

bibliografický záznam
ČNB, online katalogy

faktografické systémy – textový

netextový – může být zaznamenán písemnou

nebo číselnou formou; utříděné soubory ve formě tabulek a grafů

znalostní = kognitivní (vyžaduje jazykové,

odborné znalosti a logické uvažování); smysluplné logické odpovědi v přirozeném jazyce (rešerše, ASPI)

Typologie systémů:

otevřený systém – má vazby s okolím, reaguje na něj
uzavřený systém – nebude mít vazby s okolím
polootevřený systém – jednostranné vazby (pouze přijímají, ale nevydávají)
přizpůsobivý systém – dokáže reagovat na změny
nepřizpůsobivý systém – nedokáže reagovat na změny
dynamický systém – mění se, rozvíjí se (trh, ziskové org.)
statický systém – nemění se, zůstáváme v zajetých kolejích (školy, …)
umělý systém – vytvořený člověkem
přirozený systém – příroda
složitý systém – více prvků a více vazeb
jednoduchý systém – málo prvků a vazeb

Typologie informačních systémů:

dokumentografický systém = bibliografický systém – najdeme tam pouze bibliografické záznamy (+ anotace); je již zkatalogizováno
faktografický systém – najdeme tam již konkrétní záznamy
smíšený systém
fulltextový systém – je tam text v úplném znění
hypertextové systémy = odkazy
expertní systémy = znalostní – pracují s prvky umělé inteligence (pomoc při léčení člověka pomocí PC)

Příklady informačních systémů: