České baroko a český klasicismus

BAROKO

17. stol.
chrámová hudba
hudba na zámcích, kromě Kroměříže se provozovala hudba v Roudnici, Kuks, Českém Krumlově, v Jaroměři nad Rokytnou, Holešově, Lukovicích u Plzně

Kroměříž

zámek
kapela měla 38 členů (byla na vysoké úrovni), víc než vídeňská kapela

Adam Václav Michna z Otradovic

státní česká mariánská muzika (Chtíc aby spal)
Svatoroční muzika
4 hlasá skladba Loutna česká (Nebeští kavalérové)

Pavel Josef Vejvanovský

Kroměřížský polní trubač (měl tu kapelu)
narodil se asi na Hukvaldech, většinu života prožil v KM
ředitelem v kostele sv. Mořice (staral se o
jeho dílo je dodnes uloženo v KM archívu
navazoval na Ignáce Fran Bibera
psal houslové sonáty

Jan Dismas Zelenka

český autor
většinu života v Drážďanech
orientoval se na dechovou hudbu (mše, requiem, oratoria, …)

dílo: Pod olivou míru a palmou statečnosti

hra, která zazněla při korunovaci Karla IV.

Bohuslav Matěj Černohorský

působil v Praze
měl na starost chrám sv. Jakuba
z jeho tvorby se dochovalo 15 skladeb
nejslavnější dílo 8 vokálně – instrumentální fuga Lauder Jesus Christus
kromě toho hudební formy OFFERKORIA
jeho žáci: Jan Zach (varhaník, skládal chrámové tvorby, nejslavnější dílo Requiem c moll
mše za zemřelé)

František Tůma (chrámová tvorba, varhanní orchestrální tvorba; působil v

Čechách)

František Václav Míča

působil v Jaromeři nad Rokytnou
zpěvák, kapelník, organizátor všech hudebních akcí, které v Jaroměřicích byly
potom působil ve Vídni

dílo: Malá velikonoční oratoria – Sepolecra

kantáty, opery, sinfonia in re

sinfonia – předehra, re = D

v 17. a 18. st. vznikla řada kancionálů, které svědčily o vysoké úrovni chrámového zpěvu v té době

· Kancionál Komenského

· Lutherský kancionál Kleychův

· Kancionál Matěje Václava

· Kancionál Josefa Božana „Slavíček rajský“

Slovenská tvorba- nebyl na takové úrovni jako naše, byla méně výrazná, Slováci byli pod vlivem Maďarů

KLASICISMUS

česká tvorba v období klasicismu měla velkou konkurenci (Haydn, Mozart, Beethoven), přesto tvoří významný prvek v dějinách hudby
18. stol. bylo nepřejícné pro české skladatele, proto většina působila v zahraničí (ať už z důvodů náboženských nebo emigračních)

František Xaver Brixi

(1732 – 1771)

byl vynikající varhaník
je synem barokního skladatele Šimona Brixi
dílo: – 440 skladeb z toho 105 mší, mše D dur
kantáty, oratoria
skladby pro čembala a varhany

Jan Antonín Koželuh

(1738 – 1814)

varhaník v chrámě sv. Víta v Praze
psal chrámové skladby i světské (koncerty pro hoboj a fagot)
skládal vážnou operu

František Xaver Dušek

(1731 – 1799)

se svojí ženou Josefínou se starali o Mozarta, který byl v Praze v r. 1787 a 1789
dílo: – klavírní koncerty
sonáty
symfonie
smyčcové kvartety
k pražským Mozartovým přátelům patřil filosof František Němeček, který se po smrti staral o Mozartovy 2 syny (společně s Duškovými), napsal první Mozartův životopis

Zvláštností v českém klasicismu byla vánoční tvorba zvaná „pastorely“. Obsahovaly prvky pozdního baroka a klasicismu. Jejími skladateli byly většinou rakouští kantoři, kteří vytvářeli na českém venkově muzikantskou tradici.

Jan Jakub Ryba

navázal na tuto tradici
dílo: Hej mistře, vstaň mistře

Centrem kultury se stala Praha. Italská opera se hrála v Thůmovském divadle, od r. 1783 v Nosticově divadle a od r 1798 se přejmenovalo na Stavovské divadlo.

V r. 1811 byla založena Pražská konzervatoř, nejstarší ve střední Evropě.

Václav Jan Tomášek

(1774 – 1850)