Příběh ze života

Pavla, absolventka pětiletého magisterského programu, si několik let po ukončení studia podala přihlášku na dvouletý navazující magisterský obor. Tím ale začaly problémy: „Na studijním oddělení mi bylo nejdříve sděleno, že na přijímací zkoušky jít nemohu, jelikož nemám titul bakalář, který je v zákoně uveden jako podmínka pro možnost studovat na magisterském stupni vysoké školy. Paní ze studijního oddělení mi nabídla, že mne ale může přihlásit k přijímacím zkouškám na bakalářský stupeň stejného oboru.“ Pavla ale nechtěla záležitost jen tak odbýt. Zdálo se jí nespravedlivé, aby bakaláři měli výhodu proti inženýrce, napsala tedy dopis na Ministerstvo školství a zároveň se dožadovala písemného vyjádření ke své věci od univerzity. Několik měsíců se nic nedělo a Pavla nakonec dostala zprávu, že se k přijímacím zkouškám dostavit může. Jaká jsou její skutečná práva?

Co říká zákon

Paragraf 49 odst. 3 zákona o vysokých školách 111/1998 Sb. se vyjadřuje k tomuto problému následovně: „Je v působnosti vysoké školy stanovit takové podmínky pro přijetí, které poskytují přístup do navazujících magisterských programů též absolventům dlouhých magisterských programů.“
Z této formulace vyplývají dvě věci: vysoká škola tyto podmínky stanovit může, ale nemusí. Kateřina Savičová z odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT potvrzuje tuto ambivalenci i za odbor vysokých škol: „Podle tohoto ustanovení může vysoká škola nebo fakulta stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí. Jde však pouze o možnost a záleží zcela na vysoké škole nebo fakultě, zda toto ustanovení v případě přijetí uchazečů do studia v navazujícím magisterském studijním programu využije či nikoliv. Přitom jde o samosprávnou kompetenci vysoké školy nebo fakulty a rozhodnutí o nepřijetí ke studiu, které je v právní moci, může již posuzovat pouze nezávislý soud. Přičemž nelze předjímat, k jaké interpretaci právního předpisu by se v tomto případě přiklonil.“
Jinými slovy, zákon nechává volné ruce každé vysoké škole a nepředepisuje jí, jak se má v konkrétním případě zachovat. Zeptali jsme se proto samotných vysokých škol na jejich postoj k tomuto problému. Jak by české vysoké školy řešily takovou situaci, do jaké se dostala Pavla? Odpovědi se různí.

Co říkají školy

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (Mgr. Šárka Korfová, Univerzitní poradenské centrum UJEP)
UJEP v letošním roce přijímá do dvouletého navazujícího magisterského studia pouze bakaláře. Doložení úspěšného absolvování bakalářského studia je jednou z podmínek pro přijetí do navazujícího magisterského studia. Odkazuje se přitom na zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve kterém se v § 48 odst. 1 píše: „Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v bakalářském studijním programu."

Mendelova univerzita v Brně (Ing. Anděla Matiášová, Ph.D., Pedagogické oddělení rektorátu)
Na Mendelově univerzitě v Brně je umožněno i absolventům pětiletého magisterského studia podat přihlášku na navazující magisterské studium. Tuto skutečnost je nutno pouze uvést v e-přihlášce.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (prof. PhDr. Alena Jaklová, CSc., prorektorka)
JU v tomto roce umožňuje podat absolventům pětiletého magisterského studia přihlášku na navazující magisterské studium. Tito se musí prokázat indexem, nebo jiným výkazem o studiu, na jehož základě fakulta příslušná posoudí, zda uchazeč splnil předepsané povinnosti současného bakalářského studia. V případě, že budou shledány nedostatky, umožní fakulty uchazeči, aby si dané předměty doplnil. Absolventi bakalářského studia tyto kompetence dokazovat nemusí.

Masarykova univerzita v Brně (Mgr. Martina Vlková, MPA, vedoucí studijního odboru Rektorátu MU)
Masarykova univerzita v Brně umožňuje absolventům pětiletého magisterského studia podat si přihlášku na dvouleté magisterské studium. Jediným kritériem pro přijetí je úspěšné zvládnutí přijímacích zkoušek, které budou vycházet především z učiva bakalářského programu.

Univerzita Pardubice (Mgr. Iva Švecová, vedoucí Oddělení pro vzdělávání a výzkum Univerzity Pardubice)
Univerzita Pardubice umožňuje absolventům pětiletého magisterského studia podat si přihlášku do navazujících magisterských programů. Musí splnit všechny podmínky přijímací řízení (především prokázat požadované znalosti).

Není titul jako titul?

Pozor!

Vzhledem k tomu, že absolventi pětiletých magisterských oborů již mají za sebou jedno magisterské studium, bude jim dle zákona o vysokých školách (§ 58) vyměřen poplatek za další studium. Např. na Univerzitě Pardubice činí za každý započatý jeden rok studia 2.900,– Kč.

Naše doporučení

Co tedy z výše uvedeného vyplývá? Pokud jste absolventem pětiletého magisterského oboru a chcete si podat přihlášku na dvouletý navazující magisterský obor, informujte se předem na studijním oddělení vámi vybrané fakulty. Může se totiž stát, že poplatek za přihlášku zaplatíte zbytečně a k přijímacím zkouškám vůbec nebudete připuštěni. V případě, že se budete chtít opřít o zákon, můžete očekávat jeho různé výklady.

Zdroj fotografií: stock.xchng