ADRENALINOVÉ LÉTO

29. 8. 2006 | Stojí za přečtení

„Srdce buší neuvěřitelně rychle, každý sval v těle je napnut, člověk neví, co přesně ho čeká,“ takhle nějak popisují své pocity ti, co se alespoň jednou postavili na okraj jeřábu nebo mostu pevně připoutáni lanem a na povel „jump“ skočili dolů.

„Srdce buší neuvěřitelně rychle, každý sval v těle je napnut, člověk neví, co přesně ho čeká,“ takhle nějak popisují své pocity ti, co se alespoň jednou postavili na okraj jeřábu nebo mostu pevně připoutáni lanem a na povel „jump“ skočili dolů. Podíváme-li se do výkladového slovníku na pojem „bungee jumping“, zjistíme, že se jedná o skok z výšky, kdy je skokan pružným lanem přivázaným nad těžištěm těla katapultován zpět do výšky a nakonec zůstane nehybně viset. Je to jeden z nejznámějších adrenalinových sportů. Jedni o něm tvrdí, že je riskantní a ty, co se rozhodnou skočit, považují za blázny, druzí říkají, že je naprosto bezpečný a člověk při něm zažije neopakovatelné zážitky.

Na počátku tohoto dnes tolik oblíbeného sportu stojí legenda. Žena z domorodého kmene na ostrově Pentecost v souostroví Vanuatu v Melanésii se rozhodla utéct před zlým manželem. Vyšplhala na vysoký strom, uvázala si ke kotníkům liánu a skočila dolů. Muž ji následoval, protože však nebyl přivázán k liáně, skok nepřežil. V tomto okamžiku se legenda rozchází do dvou verzí. Jedna tvrdí, že muži dál skákali přivázáni za liány, aby vyjádřili obdiv k odvaze oné ženy, druhá zase říká, že se chtěli pojistit, aby je již žádná jiná neoklamala. Tak či onak časem se ze zvyku stal rituál. V roce 1950 ho poprvé západnímu světu popsala expedice National Geographic. O dvacet let později Kal Müller, další reportér National Geographic, jako první cizinec vyzkoušel skok, při kterém tuhne krev žilách.

První skok v Anglii uspořádal Klub Nebezpečných Sportů z Oxfordské university. V té době však tato výstřednost nebyla legální, a tak oba iniciátoři David Kirke a Chris Baker byli pokutování částkou 10 liber. Historie bungee jumpingu v USA se začala psát skokem z Golden Gate bridge v San Francisku a z mostu Royal Gorge v Coloradu. Ve Francii skočil Novozélanďan A.J. Hacketta rovnou z Eifellovy věže. Ani tento seskok však nebyl legální, a tak se Hackett nevyhnul zatčení.

Dneska je situace zcela jiná. Bungee jumping je nejen legální, ale zároveň patří mezi nejoblíbenější adrenalinové sporty. Vůbec nejvyšším místem na světě, kde se skáče, je se svými 216 metry Bloukrans Bridge v Jižní Africe. V České republice je nejvyšším mostem, na kterém se bungee jumping provozuje, Loketský most nad údolím řeky Ohře. Jeho výška činí 55 metrů. Dalším místem, kde si může člověk skočit, je 45 metrů vysoký Zvíkovský most. Možné je skákat také z jeřábů. Seskok může mít několik podob. Ten nejběžnější způsob je s úvazem za nohy. Druhým typem je skok s postrojem připevněným v místě hrudi. V obou případech si může člověk vybrat, zda chce skákat popředu nebo pozadu. Další možností je tzv. skok do houpačky. Nejedná se o typický bungee jumpingový skok. Lano není upevněno k základně v místě seskoku, ale o kus stranou. Člověk pak nepadá kolmo k zemi, ale opisuje část kružnice. Neopakovatelný zážitek nemusí člověk prožívat sám. Využít lze i tandemový seskok.

A jak je to s bezpečností? „Mnohem větší riziko, že se vám něco stane, je, když jedete třeba na kole,“ tvrdí provozovatelé bungee jumpingu. Možná na tom něco pravdy bude. Za dlouhá léta, po která se u nás bungee provozuje, zemřel „pouze“ jeden člověk. Na vině byl tehdy instruktor, který špatně vyměřil lano. Společnost, která skok zajišťovala, má zákaz činnosti. „Co se týká úrazů, měli jsme jen drobné oděrky, vážnější úraz se nám nikdy nestal,“ říká Jiří Stolín, který seskoky provozuje již třináct let. „Bezpečnost je jeden ze základních stavebních kamenů naší společnosti. Samotný průběh aktivit zajišťují vyškolení a zkušení instruktoři, kteří jsou v těchto oblastech odborně způsobilí,“ tvrdí stránky K.I. Bungee.

Pokud vás lákají výšky a bungee si chcete vyzkoušet, stačí jen trochu našetřit. Na Loketském mostě se skáče po objednávce za sedm set korun, houpačka stojí pět set. Pokud se však rozhodnete náhle, budete muset připlatit. Seskok vás pak přijde na tisíc korun, stejně tak houpačka. Na Zvíkovském mostě vytáhnete z peněženky sedm set. Pokud ovšem zaplatíte o stovku víc, slibují organizátoři opravdovou jízdu, při skoku se dotknete vody. Ta tedy… JUMP!