Český jazyk
Formování novodobého českého národa v procesu národního obrození
Dobou NO označujeme poslední čtvrtinu 18.st. – pol. 19.st. NO je velké společenské hnutí, projevující se především národně osvobozeneckým bojem, národním a demokratickým uvědoměním lidových a měšťanských vrstev, u nichž vyrostl novodobý český národ a snahou po hospodářském a kulturním osamostatnění. Objektivní podmínky pro ně byly vytvořeny rozpadem feudalismu, k němuž došlo nejdříve v západní Evropě (Nizozemí, Anglie, Francie). …
číst víceMeziválečná avantgarda – proletářská poezie, poetismus, surrealismus
PROLETÁŘSKÁ POEZIE Začátkem 20.let doznívají v české poezii ještě zážitky z válečných front, ale mnohem častěji a jasněji v ní zaznívají tóny radosti a optimismu, nadšení do boje za spravedlivější a lidštější svět. Společenské změny vyvolané např. Velkou říjnovou revolucí v Rusku podnítily zejména básnickou generaci ke kolektivnímu vystoupení po boku dělníků. V české poezii se vytváří nový proud tzv. …
číst víceLiteratura doby pobělohorské
POBĚLOHORSKÁ LITERATURA Následky porážky na Bílé hoře byly pro celý národ tragické. Habsburský vítěz potrestal smrtí přední účastníky odboje (červen 1921 – poprava 27 pánů na Staroměstském náměstí), zabavil majetek odbojné šlechty a měšťanstva a své odpůrce vypověděl ze země. Škody slovesné kultuře způsobila dlouhá válka, šíření němčiny a zákaz nekatolických náboženství. Do emigrace proto také odešla …
číst víceLiteratura doby husitské
Koncem 14.st. vyvrcholila v Evropě moc církve, ale zároveň se začíná projevovat její krize navenek, např. dvojpapežstvím. Krize v církvi je odrazem širšího krizového procesu v celé tehdejší feudální společnosti. Také v Čechách byla církev hosp. nejsilnější feudální mocí. Na poč. 15.st. vlastnila skoro polovinu půdy. Její nesmírné bohatství vedlo často k rozmařilému životu církevních hodnostářů a vyvolávalo závist a …
číst víceLiterární vývoj od 9. do 13. století
V 9.st. se ve všech zemích neobyčejně urychlil rozvoj středověkých literatur. Příčiny nacházíme v růstu významu Byzantské říše a také v křesťanské misi Konstantina a Metoděje. Dochází ke stěhování národů a následně k vzniku nových feudálních státních celků. K jejich upevnění přispívalo zejména křesťanství. Dochází k vzniku 2 oblastí křesťanského světa: západní (latinská vzdělanost) – centrum Řím východní (řecká a byzantská vzdělanost) – centrum Cařihrad. …
číst vícePrůkopníci kritického realismu v české próze a dramatu
Počátky kritického realismu v české lit. spadají do 30.let 19.st. a k jejich rozmachu dochází během dalších 30–50 let. Hlavními představiteli byli Karel Havlíček Borovský a Božena Němcová. Karel Havlíček Borovský (1821–1856) Narodil se v Borové. gymnázium vystudoval v německém Brodě (dnes Hav.Brod), kde se s rodinou přestěhoval. V Praze vystudoval filozofii a poté vstoupil do kněžského semináře – ze semináře vyloučen – …
číst víceKlasicismus a osvícenství
KLASICISMUS (2.pol.17.st. – 18.st.) Umělecký styl, který byl reakcí na baroko, vyznává rozum, pravidla a řád. Krásu spatřuje v pravdě a zobrazování podle přírody.Kolébkou klasicismu byla Francie – klasicismus (z lat. classicus = vynikající, vzorový, dokonalý). Lit. byla rozdělena na vysokou a nízkou, oddělena tragičnost od komičnosti. K vysokým žánrům patřila v poezii – óda, epos; v dramatu – tragédie; měly zobrazovat život vysokých …
číst víceHumor a satira v české literatuře
Satira vyjadřuje živý, kritický a útočný vztah k současnému životu. Satira je krátký literární útvar, který zesměšňuje vládu, hospodářskou situaci, sociální poměry. Satira je dílo jakékoliv druhové formy, která odráží autorův výsměšný a odmítavý poměr ke skutečnosti. Studentská ( vagantská ) poezie Podkoní a žák – sociální satira, veršovaná skladba ve formě dialogu panský služebník a chudý …
číst víceGenerace buřičů
V 90. letech se rodí revoltující postoj umělců, navazují na francouzskou dekadenci, objevuje se krajní individualismus – odmítají tradice, konvence. 1894 A. Procházka aj. Karásek ze Lvovic zakládají časopis Moderní revue, kolem něj skupina umělců. Na počátku 20. st. nastupující nová generace, která vychází jak z moderny, tak z lumírovců, nebyla tak kritická vůči starší generaci. Patří sem: Dyk, Šrámek, Neumann, Mahen, …
číst víceFrancouzská meziválečná próza
1. POLOVINA 20. STOLETÍ prozaická skupina navazuje na tradice románu 19. století, kde hlavní představitelé byli Balzac, Zola snaží se zachytit moderní dobu, zejména v oblasti psychologie postav mnoho životopisných románů proud existencionalismus v čele s Proustem proud levicových autorů Henri Barbusse účastnil se 1. svět. války proslavil se knihou příběhů: Oheň je velmi populární, je psána formou deníku hlavní hrdinové jsou vojáci zachycuje …
číst více
