Četba dětí středního a staršího školního věku, informatická výchova ve školách

Věkové zvláštnosti dětí:

  •  kolem 11 a 12 roku se projevuje výběrovost četby (projev aktuálního čtenářského zájmu) — výběr knihy, která přináší uspokojení

Střední školní věk:

  • 10 – 14 let
  • přichází značný zájem o četbu (předvším dobrodružná literatura, cestopisy, báje, pověsti, příroda, literatura se sportovní tématikou, …)
  • četba obohacuje dítě o vědomosti, slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti, logičtější uvažování — umělecko-naučná lit., vědecko-populární lit.
  • začínají se projevovat rozdíly mezi četbou chlapců a dívek

Starší školní věk:

  •  14 – 16 let
  • zahrnuje období puberty
  • velké změny v obalsti psychiky
  • děti jsou schopny abstrakního myšlení – zájem o samostatnou myšlenkovou stránku – v četbě hledají odpovědi na sokromý život – neradi o sobě mluví

Období dozrávání:

  • 16 – 18 – 20
  • rysy při výběru knih dominují po celý život
  • rozumové schopnosti dosahují téměř stupně dospělého
  • má menší zkušenosti, proto někdy jeho úsudky bývají ukvapené a nepromyšlené
  • projevuje se snaha o upřímnost a nekompromisní snaha hledat pravdu
  • nárůst rozumových schopností
  • bývá období intenzivních čtenářských zájmů a je obdobím největší čtenářské výkonnosti
  • čtenářské zájmy se začínají přibližovat zájmům dospělého čtenáře – literatura většinou řeší zájmy jedince

Vliv rodiny a školy na rozvoj čtenářských zájmů:

  • ovlivňuje výběr četby (učivo a soukromý život)
  • většinou dívky čtou romány a knihy, které podněcují fantazii
  • chlapci čtou většinou dobrodružnou literaturu, knihy o sportu a technice

Četba chlapců a dívek:

  •  čtou chlapci a také dívky

Pověsti:

  • lidová pověst určená k poučení
  • snaha o věrohodnost
  • některé druhy pověstí (legendární) blízko k pohádce = prolínání pohádkových a pověsťových motivů

Václav Beneš Třebízský

  • jeden z prvních zpracovatelů pověstí
  • dílo: Národní pohádky a pověsti

1. dílo uspořádal a připravil k vydání Karel Václav Rais

Karel Václav Rais

  • zájem o pověsti heraldické, ale také místní a národní
  • snaha vypěstovat v dětech lásku k rodné zemi (učitel)
  • dílo: Pohádky ze starých hradů

Alois Jirásek

  • pověsti mají celonárodní význam, v různých etapách vývoje pozvedávaly národní sebevědomí
  • čerpal z Kosmovy, Dalimilovy kroniky, Kroniky české Václava Hájka z Libočan
  • dílo: Staré pověsti české

V okupaci pověsti posilují sebevědomí národa.

Ivan Olbracht – dílo: Ze starých letopisů – čerpá z Kristiánovy legendy

Vladislav Vančura

  • dílo: Obrazy z dějin národa českého
  • po únoru 1948 ideologizované glorifikující pověsti preferující socialismus
  • zkreslování folklorní podoby

M.V. Kratochvil – dílo: Pověsti z Čech

František Langer – dílo: Pražské legendy

Eduard Petiška

  • dílo: Staré řecké báje a pověsti
  • v 60. letech pověst zatlačena do pozadí (zájem o autorskou pohádku)
  • téměř se nevydávají regionální pověsti
  • pověsti se posuzují podle míry respektování folklorních záznamů, než autorského vyjádření = výše hodnoceny práce Františka Lazeckého než Heleny Lisické (zlepšila se v knize Zrcadlo starých časů)

Poslední roky:

  • autoři se důsledně snaží zachovat původní podobu pověsťových látek

Leontýna Mašínová – dílo: Z dávných dob

Eduard Petiška – dílo: Čtení o zámcích a městech

Oldřich Syrovátka

  • dílo: Poslední permoník

Oldřich Syrovátka a Marta Šrámková – dílo: Devětkrát les třikrát ves Šest černých kohoutů

František Lazecký

  • dílo: Dukátová stařenka

Hrdinský epos, mýty, legendy, hrdinské zpěvy:

  • zájem o epos v 18. st. v klasicismu (19. st. uložení klasicistních norem = neuznávání pohádek= zájem o antické báje a pověsti)
  • Ilias, Odyssea přechází do četby dětí (Nathaniel Harthone – první převyprávěl eposy, blíží se pohádce– Kniha kouzel, Pověsti ze začarovaného lesa)
  • Píseň o Rolandovi – upravil Julius Zeyer pod názvem Karolinské eposy
  • Artuš a rytíři kulatého stolu – Christian de Troyes
  • Tristan a Isolda – Gotfried ze Štrasburku
  • Píseň o Nibelunzích (obsahuje vpád hunů)
  • Píseň o Cidovi – Václav Cibula
  • ruské byliny – kyjevský a novgorodský cyklus – F. L. Čelakovský
  • Jihoslovanské zpěvy (=skutky králů ze 12. st. + bitva na Orově poli) – převyprávěl Vladimír Hulpach pod názvem Kralevic Marko
  • epos Kalevala – sestavil v 19. st. Elias Lüvort z ústní lidové slovesnosti, upravena pro děti 1962 Vladislavem Stavovským – O třech bratřích, Kalevaly, O kouzelném mlýnku Sampo
  • estonské, kyrgyzské eposy, keltské mýty – překlad Emanuel Frynta, Václav Kaňa, Helena Kaděková – Soumrak bohů
  • řecko – římské antické mýty:

o Eduard Petiška Staré řecké báje a pověsti o Rudolf Merlík – Starověké báje a pověsti o Hana Doskočilová – Diogenes v sudu a dalších 20 známých příběhů doby dávné a nejdávnější

Biblické texty:

Stefan Anders

  • německý humanista
  • zpracoval Velký příběh Bible
  • převyprávěl stručný příběh stvoření jak ho podává Genesis kapitoly 1–25 před

stvořením člověka + ho rozvedl a dal do souladu s učením o geologickém a živočišném vývoji

  • příběhy rozvinul, zdramatizoval, hlas boží hlasem svědomí nebo rodičů
  • v Novém zákoně důraz na Ježíšovy skutky a podobenství

Jaroslav Durych

  • 1939 převyprávěl do č. literatury Nový zákon (vyšel pod názvem Z růže kvítek vykvet nám)
  • poetický jazyk, poznamenáno antisemitismem
  • důsledně se drží předmluvy
  • vychází se Svatovítské bible
  • veškeré převyprávění si nechal schválit duchovními

Ivan Olbracht

  • adaptoval Biblické příběhy a Čtení z biblí kralické
  • důsledně dodržoval jazyk

Eduard Petiška

  • dílo: Příběhy Starého Izraele (=příběhy ze SZ)

Josef Volák

  • dílo: Vyšla hvězda pod Betlémem (=příběhy z NZ)

Eduard Petiška

  • dílo: Staré báje Egypta a Mezopotámie
  • součástí i úvod do málo známe a srozumitelné mytologie

Vojtěch Zamarovský

  • popularizoval dějiny Egypta a Mezopotámie
  • převyprávěl Epos o Gilgamešovi pro děti

Keltské mýty

  • zaznamenány podvrhem z 18. st. Jamese Matheusona

Severské mýty

  • dochovaly se dvě verze eddy – keltské mýty z vyprávění a irského kodexu z 11. st.
  • králi Artušovi – převyp. Vladimír Hulpach
  • Meč a píseň – Václav Cibula, Emanuel Flinta
  • Ossianův návrat – V. Cibula, E. Flinta
  • Soumrak bohů – Helena Kadečková

Mýty Inků a Aztéků

James Frazer

  • dílo: Zlatá ratolest – mýty a obrazy přírodního myšlení přírodních národů

Pavlína Brzáková

  • dílo: Mýty sibiřských kmenů – přeložila a převyprávěla, dnes velký zájem

Jáchym Topol

  • dílo: Trnová dívka – mýty severoamerických indiánů

C.S. Lewis – Letopisy Narnie J.R.R. Tolkien – Hobit, PP, Silmarillion

 četba dívek:

  • díla s dívčí hrdinkou

Marie Majerová – dílo: Robinsonka

Po Únoru 1948 byl zastáván názor, že v jednotné škole není nutná zvláštní četba pro dívky. Četbu pro ně prosadila: Helena Šmahelová

  • dílo: Mládí na křídlech – odehrává se ve sportovním prostředí; mluví se o dětech z rozvedených rodin — jiné téma než všichni
  • Velké trápení – o dětech v dětském domově Magda

Alena Santarová – Káťa, Katrin, Katynka

Iva Hercíková – dílo: Pět holek na krku

Trest

Druhá láska = volná triologie

Jak namalovat ptáčka – o dívce, která dělá přijímačky na SŠ

Stanislav Rudolf – dílo: Metráček

Kopretiny pro zámeckou paní

Milionová holka

Blíženci

Lenka Lanczová

  •  četba chlapců:
  • dobrodružné romány, o přírodě, o technice (populárně-naučná), rozvoj fantazie, příběhy s detektivní zápletkou

Enid Blytonová – dílo: Správná pětka (cyklus příběhů dětí, které o prázdninách zažívají dobrodružství, detektivní zápletka) Záhada tajemného… (cyklus příběhů dětí, které o prázdninách zažívají dobrodružství, detektivní zápletka)

Eduard Štorch – dílo: Lovci mamutů

Osada havranů

Bronzový poklad

Jaroslav Foglar

Daniel Defoe – Robinson Crusoe

J.K. Rowlingová – dílo: Harry Potter a …

Čtyři a půl kamaráda

Děti z Bullerbynu

Vyprávění:

  • především pro děti středního školního věku
  • poutavou formou odělujeme poznatky o věcech prostorově a časově vzdálených
  • můžeme vkládat přímou řeč; dialogy; vlastní vzpomínky a zážitky
  • předem si připravíme, ale nečteme
  • seznamujeme s dějepisnými událostmi, literaturou, s informacemi o dalekých krajích a zeměpisnou, cestopisnou lit, vyprávěním o zvířatech, pověstech, historií
  • můžeme doplnit ukázkou

Výklad:

  • obsahuje více popisných praktických prvků
  • spíše pro starší školní věk
  • od posluchačů vyžeduje soustředění a pozornost
  • musí být systematický, předpokládá znalosti posluchačů, učí je logicky myslet
  • obtížnější pojmy píšeme na tabuli
  • využíváme AV techniku
  • musíme jasně formulovat
  • provádíme v rámci knihovnicko-bibliografické přípravy

Informatická výchova na školách:

  • je součástí mimoškolního vzdělávání
  • programy probíhají ve veřejných knihovnách, školních knihovnách
  • předpokladem pro IV je dobře vybudovaná školní knihovna (samostatná místnost, v přirozeném centru potkávání dětí)
  • měl by zde pracovat knihovník z povolání
  • školní knihovna by měla obsahovat 70% naučné lit. a 30% beletrie = doplňková četba a měla by být ve více exemplářích
  • povinnosti knihovníka – vést přírůstkový a úbytkový seznam, základní jmenný katalog, systematicky doplňovat, chánit fond, informace pro učitele o novinkách z příslušného oboru, seznamovat žáky s novinkami, učit je využívat knihy jako informačního pramene, pořádat besedy a lekce IV
  • vyřazujeme knihy obsahově zastaralé, neodpovídají profilu zaměření školní knihovny
  • připravovat vhodnou lit. k výuce
  • v některých předmětech lze provádět výuku přímo v knihovně (dějepis, zeměpis, přírodopis)
  • knihovník by měl vést děti k týmové spolupráci
  • úkolem knihovníka je budovat vztak dětí k četbě a vyhovávat je četbou (pdomíněno čenářským návykem — způsob, jakým čtenář zachází s knihou,jak ji získává a čte)

Informatická výchova ve veřejných knihovnách:

  • důležitá je spolupráce se školou (smlouva) — škola zajistí účast a knihovna náplň jednotlivých lekcí
  • provádíme vždy v knihovně
  • můžeme začít před nástupem do ZŠ
  • lekce by měly vzájemně navazovat
  • knihovny mají vypracovaná témata a osnovy knihovnických lekcí
  1. Co je knihovna?
  • pro 1. třídu – seznamujeme děti s rozdílem mezi knihovnou a knihkupectvím, s domácí knihovnou, vysvětlujeme systém půjčování, jak se v knihovně orientovat, jaký je rozdíl mezi knihou a časopisem, co je hygiena četby ? připravíme si potřebné pomůcky (ukázky nových a zničených knih, můžou si sami zkusit půjčování a vracení) – ukážeme, jak knihy ukládat a jak je vyhledávat – měly by dostat upomínkové předměty (barevné záložky do knih, …) lekce by měla být rozčleněna do dvou částí, protože děti tak dlouhou neudrží pozornost — přestávka, osvěžení činnosti
  1. Vznik knihy
  • pro 2. třídu – začneme opakováním 1. lekce – děti seznamujeme s pojmy (spisovatel, ilustrátor, …) – lze doplnit soutěžemi (přiřazování děl k autorům) – seznámení s encyklopediemi, naučnými slovníky – musí být určené pro děti
  1. Abecední vyhledávání
  • pro třetí ročník
  • práce s časopisy, jednoduchými kartotékami, abecední vyhledávání – koncem 3. třídy děti seznamujeme s katalogem (záznamem knihy) – můžeme doplnit ilustrovanými vysvětlivkami
  1. Písmo, knihtisk
  • pro děti páteho ročníku
  • vývoj písma a základy knihtisku
  • můžou si zkusit napsat část vlastní knihy, krátkou povídku, zkusit si vyrobit papír
  1. Základy bibliografických záznamů v knize
  • pořizování výpisků
  1. Systematické třídění dokumentů
  • základy MDT a pravidel podle kterých je knihovna řazena (hlavně v dospělém a naučném oddělení)
  1. Ostatní informační instituce
  • pro 8. a 9. ročník
  • rozdíl mezi knihovnou, galerií, muzeem, archivem
  • vyhledávání literatury na určité téma
  • co jsou to faktrografické informace
  • práce s internetem

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.