Speciál O OBORECH: Teritoriální studia

Teritoriální studia patří mezi spíše komplexnější, široce rozkročené obory, které lze studovat hned z několika úhlů pohledu. Jisté však je, že jeho studium je vhodné zejména pro ty uchazeče, kteří mají blízko k politickým vědám, historii, ekonomii či problémům současného globalizované­ho světa.

Co jsou teritoriální studia

Při vyslovení poněkud vágního pojmu „teritoriální studia“ málokoho asi hned napadne, kolik disciplín může takto nazvaný obor vůbec zahrnovat – a kolika disciplínám se tedy zákonitě musejí věnovat i jeho studenti.
Mezi hlavní cíle zájmu teritoriálních studií patří především fungování dílčích regionů světa (tedy nikoli jednotlivých zemí, a pokud, tak v kontextu s vývojem v rámci většího územního celku), a to z takřka všech úhlů pohledu. To si tedy zákonitě vyžaduje důkladnou znalost jejich historie, politiky, demografie, etnicity, religionismu, ekonomie, kultury, jazyků, právního uspořádání, stavu hospodářství, ale i dalších oblastí. Eskalaci zájmu o tuto problematiku ústící do samotného zakotvení oboru je spojeno s propuknutím studené války na konci 40. let minulého století.
Šíře záběru, s jakým se k teritoriálním studiím přistupuje, tak zároveň poskytuje jednotlivým školám a jejich fakultám možnost volit z celé řady zaměření, které právě tomu jimi vypisovanému oboru přiřknou. Tím se zároveň otevírá i pestrá škála výběru pro ty, kteří o studiu teritoriálních studií teprve uvažují.

Profil absolventů

Absolventi oboru teritoriální studia se zpravidla uplatňují ve všech typech vládních i nevládních institucí zabývajících se mezinárodní problematikou na všech úrovních (od správní přes politickou až po odborně-teoretickou). Vítáni jsou ale i na žurnalistické půdě či ve společnostech, pro jejichž chod jsou potřebná analytická hodnocení mezinárodní situace. Opomenout však nelze ani možnost uplatnění v rámci politiky a diplomatických služeb či praxi vědecko-pedagogickou.

S ohledem na zaměření oboru zřejmě nikoho nepřekvapí ani koncepce přijímacích zkoušek, která převažuje na většině fakult vypisujících tento obor: uchazeči se u nich setkají především s testováním znalostí z oblasti reálií, historie i současných problémů jednotlivých regionů. Ne vždy se však přijímací zkoušky konají – třeba na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity jsou uchazeči o studium přijímáni pouze na základě studijního průměru ze střední školy.

torie i současných problémů jednotlivých regionů. Ne vždy se však přijímací zkoušky konají – třeba na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity jsou uchazeči o studium přijímáni pouze na základě studijního průměru ze střední školy.

Předměty

Vyučované předměty se liší s tím, jakým směrem se ubírá i obor vypisovaný na konkrétní fakultě. Ten, který se bude koncepčně zabývat spíše historickými popudy a okolnostmi aktuálního mezinárodního dění, tak nabízí předměty, jako jsou například dějiny dílčích regionů (moderní nevyjímaje), politické a náboženské souvislosti regionálního rozvoje a současného stavu, geografii atd. Obory více orientované na politické souvislosti zase zahrnují zejména předměty z oblasti politologie, diplomacie a mezinárodních vztahů, práva, fundraisingu atp. Obor úzce související s rozvojovými studii pak zase nabízí třeba předměty zaměřené na globální i regionální rozvoj, environmentalis­tiku, demografii, mezinárodní obchod a hospodářství, bezpečnostní problematiku, management v regionálním rozvoji a další.
Nedílnou součástí nabídky předmětů u všech oborů, bez ohledu na jejich mateřskou fakultu, jsou však cizí jazyky a studenti se nevyhnou ani předmětům jen zdánlivě nesouvisejícím (filozofii, sociologii, ekonomii, právu, informatice, počítačovému zpracování analýz atp.). Často je součástí studia také povinná či dobrovolná zahraniční stáž či výjezd.

Kde obor studovat

Obor lze studovat na několika českých vysokých školách, a to soukromých i veřejných. Mnohde je jako teritoriální studia (často doplněná o slůvko „mezinárodní“) označován i celý studijní program, který se dále dělí na konkrétní odvětví reprezentované dílčími studijními obory. Mezi jednotlivými obory či programy, byť se jmenují stejně, však panují rozdíly, a tak mají uchazeči z čeho vybírat. Zatímco například obor Mezinárodní teritoriální studia vypisovaný na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy se více orientuje na konkrétní regiony a jejich reálie (od historie přes politiku až po kulturně-sociální kontext), brněnská Masarykova univerzita, konkrétně její Filozofická fakulta a v dvojkombinaci oboru pak i Fakulta sociálních studií jej pojala jako problematiku mezinárodních vztahů a má tak blíže k politickým okolnostem (vypovídají o tom obory jako Evropská studia, Mezinárodní vztahy ap.). Podobnou cestou se vydala i Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která ve spolupráci s tamní Ekonomickou fakultou a Univerzitou v Pasově vypsala nový, úzce zaměřený studijní obor s názvem Evropská teritoriální studia – ČR a německy mluvící země. Z oboru Mezinárodní teritoriální studia na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně zase vycházejí absolventi dobře znalí především problematiky regionálního rozvoje konkrétních regionů aj.
Program Mezinárodní teritoriální studia vypisuje také soukromá Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. (obor Regionální studia). Na soukromé Metropolitní univerzitě Praha pak mohou uchazeči v rámci programu Mezinárodní teritoriální studia volit mezi Anglofonními studii a Mezinárodními vztahy a evropskými studii.

Užitečné odkazy

Zdroj: webové stránky jednotlivých fakult
Foto: Stock.XCHNG

Další články k tématu

Porovnání oborů: Anglistika-amerikanistika

Porovnání oborů: Anglistika-amerikanistika

Obor anglistika-amerikanistika, lidově anglistika, patří možná trochu překvapivě mezi nejžádaněji obory na našich dvou největších veřejných univerzitách – brněnské Masaryčce a pražské Karlovce. Hned po psychologii se tento obor těší největšímu zájmu uchazečů o studium na filozofické fakultě. Jaké jsou rozdíly mezi studiem anglistiky v Brně a v Praze? Na to jsme se ptali dvou absolventek bakalářského …

číst více
Nejžádanější obory VŠ a šance na přijetí

Nejžádanější obory VŠ a šance na přijetí

Při výběru vysoké školy je dobré zjistit si, jakou máte šanci na přijetí. Ne proto, abyste to předem vzdali, protože šance na úspěch je nepatrná, ale proto abyste si zajistili zadní vrátka. Určitě máte svoji vysněnou univerzitu, je však pravděpodobné, že stejný nebo podobný obor otevírají i jinde. Přihlášek si tak určitě podejte více. Abychom …

číst více
Velké srovnání šancí na přijetí: mezinárodní vztahy

Velké srovnání šancí na přijetí: mezinárodní vztahy

Velké srovnání šancí na přijetí: mezinárodní vztahy Obor mezinárodní vztahy patří v současnosti mezi populární vysokoškolské obory. Seznamuje studenty se základními otázkami a teoriemi vztahů mezi státy světa. Obor je to velmi široký, a i z toho důvodu ho lze studovat v kombinaci s politologií, diplomacií nebo evropskými studii. Absolventi se mohou uplatnit ve společnostech zabývajících se analýzou nebo …

číst více