Proč (ne)jít studovat medicínu

Pokud jste už od dětství snili o tom, že jednou obléknete bílý plášť, nebo jste začali uvažovat nad medicínou až před podáváním přihlášek, měli byste si v prvé řadě ujasnit, zda je studium medicíny pro vás to pravé. Co byste tedy měli vědět předtím, než podáte přihlášku?

Množství učiva

„Hned od chvíle, kdy vstoupíte poprvé do posluchárny lékařské fakulty, do vás začnou horem dolem cpát informace“, dělí se o svou zkušenost pro server Studenta studentka medicíny Jana Langová. Na naučení jednotlivých tematických bloků učiva navíc máte relativně málo času. Jak upozorňuje Langová, to, jak budete informační nápor zvládat, záleží na tom, jaký typ studenta jste. Některým stačí si látku párkrát „projet“, jiní medici musí naopak v knihách a skriptech ležet prakticky neustále. Obecně vzato se však medicína řadí mezi obory, ke kterým biflovaní obrovského kvanta informací neodmyslitelně patří.

Nápor na psychiku

Langová dodává, že stres z učení však není tím nejhorším, s čím se během studia musíte vyrovnat. Nápor na psychiku představuje podle ní hlavně samotná praxe, během které se setkáte s trpícími a nemocnými lidmi, kterým ne vždy může pomoct. Zároveň na vás leží obrovská zodpovědnost plynoucí z toho, že máte v rukou lidský život a zdraví. K tomu připočtěme „běžný“ stres ze zkoušek a vyjde nám, že medicína je obor, který vyžaduje pevné nervy a silnou psychiku.

Ztráta volného času

Medicína bývá považována za jeden z nejtěžších vysokoškolských oborů, a to nikoliv neprávem. Zastihnout medika ve volnu je jako najít jehlu v kupce sena.  Je proto nezbytné, abyste se naučili zacházet s časem a ovládali techniky time managementu. Nejtěžším obdobím zpravidla bývají první dva roky na medicíně, kdy strávíte mnoho času studiem a kdy se poprvé vydáte do nemocnic nebo na pitevnu. Zároveň v tom ale nejste sami, vaši spolužáci čelí stejnému náporu jako vy. Můžete si tak rychle získat nové přátele.

Nízký plat

Jeden z lékařů se v diskuzním fóru před časem svěřil, že jeho nástupní plat v roce 2010 činil 17 500 korun hrubého (psali jsme zde). Po dlouhém a náročném studiu je taková částka výsměchem. V současnosti se udává, že si lékař průměrně přijde na více jak 78 tisíc měsíčně a tato částka by se měla nadále zvyšovat. Lékaři nicméně uvádí, že na podobný plat dosáhnou jen s mnoha hodinami přesčasů a až po řadě let. Samozřejmě výplaty se liší podle konkrétních lékařských oborů i podle typu zařízení, ve kterém pracujete. Mladí doktoři se však musí připravit na to, že budou mít alespoň zpočátku napjatý rozpočet.

Přijímačky

Langová dodává, že ačkoliv medicína má i své odvrácené strany, každý člověk se s nimi vypořádává jinak a nikdy dopředu nevíte, jak složité situace zvládnete vy. Zároveň je důležité si uvědomit, že náročný může být každý vysokoškolský obor. Na vás je vybrat si takový, který chcete i přes jeho úskalí studovat.

Pokud se tedy chcete přihlásit na medicínu, začněte s přípravou nejlépe hned. Každá škola má jiné požadavky a jiný nápor zájemců. Zpravidla ale medicína patří mezi ty obory, na které je nejtěžší se dostat. Ideálně už na střední škole se proto zaměřte na předměty jako je biologie, organická a anorganická chemie, fyzika a biochemie. Čím lepší znalosti z těchto předmětů budete mít, tím větší výhodu budete mít u přijímaček.

Najděte si školu s medicínským oborem, na nějž byste chtěli jít, a podívejte se, jakou literaturu doporučují k přípravě na přijímací zkoušky a učte se z nich. Zúčastnit se můžete také specializovaných přípravných kurzů, které by vám měly pomoct navýšit vaše šance se na medicínu dostat.

Zdroje:

https://collegeinfogeek.com/

https://collegeinfogeek.com/

https://www.studenta.cz/