Na kolik vás vyjde Erasmus: Do Slovinska za hubičku, na Island na dluh

Evropská komise od roku 2021 zvýší výdaje na „erasmácké“ pobyty a zároveň umožní vycestovat ještě více uchazečům. Kolik věnuje Evropská unie peněz na výjezdy, co sleduje nástupce Erasmu+, ale hlavně – jak vycházeli s penězi čeští studující?

Almužna na cestu?

Výjezdní stipendia jsou rozdělována studentům s ohledem na cílovou destinaci do tří kategorií podle odhadovaných výdajů na život v dané zemi, například jiná suma je stanovena pro severské země a jiná pro pobaltské státy. Výše stipendia je také odvozena od délky pobytu: za každý měsíc pobytu je stanovena částka, stipendia se však vyplácejí najednou (nebo na dvakrát či třikrát), podle délky pobytu a podle toho, jak si to rozloží daná univerzita. K navýšení stipendia dochází i u sociálně slabých jedinců (v roce 2018 to bylo v případě studijního pobytu až o 200 euro, tedy něco lehce přes 5000 korun). Stačí ale tyto obnosy na důstojné vyžití v cizí zemi? Zeptali jsme se několika studentů.

Island jen pro bohaté

Petr v zimním semestru 2018 navštívil přes Fakultu elektrotechnickou ČVUT Island, který se bezesporu řadí mezi nejdražší země vůbec. Výše jeho stipendia tedy spadala do nejvyšší tarifní skupiny s částkou 510 euro (cca 13 250 Kč) na měsíc. „Za 510 euro si však na Islandu neseženete ani ubytování. Já jsem měl ubytování perfektní, protože jsem ho začal hledat v předstihu. Na Islandu je těžké ubytování najít, je ho nedostatek. Platil jsem 600 euro, ale někteří studenti i 800,“ svěřuje se student.

Další finanční zátěží je i jídlo, které údajně stojí pětkrát více než u nás. Petr vyčísluje svou měsíční útratu (včetně letenek, ale i poznávání krás Islandu) průměrně na 1500 euro (tj. přibližně 39 000 Kč), z čehož si 1000 euro platil z vlastních našetřených peněz a z příspěvků od rodičů. „Obecně si myslím, že určitě hlavní důvod, proč téměř žádní čeští studenti na Island nejedou, jsou finance. Ceny jsou zde opravdu jak z jiného světa. Ale stojí to teda za to!“ shrnuje Petr.

Rozporuplné Španělsko

Marcela nastoupila v letním semestru 2018 na obor mediální studia v Madridu. Vyjížděla tedy přes Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy do Španělska, které bylo v té době v druhé tarifní skupině a výše stipendia činila 450 euro (cca 11 700 Kč) měsíčně. Studentka skoro celé stipendium (400 euro) utratila za malý pokoj ve sdíleném bytě s dalšími třemi lidmi. Celý měsíc využívala sdílenou koupelnu, musela dodržovat včasné příchody domů a v celém bytě se netopilo. „Měla jsem hodně našetřeno předem, ale nezanedbatelně mi finančně pomohli rodiče. Bez nich nevím, jestli bych vůbec mohla vycestovat,“ poznamenává Marcela. Přesto i ona byla v situaci, kdy díky podpoře z domova nakonec mohla cestovat i mimo Madrid a poznávat ostatní místa Španělska.

Jako z jiného konce Evropy a přesto ze stejné země působí zkušenosti studentky bohemistiky Kristýny z Filozofické fakulty UK, která odjela ve stejný čas do Santiaga de Compostela učit Španěle česky. Jelikož se jednalo o praktickou stáž, celková její apanáž činila 600 euro (15 600 Kč) měsíčně. Santiago je podle jejích slov nejlevnější město ve Španělsku, tedy za nájem utratila v porovnání s Madridem jen 200 euro. Kristýna také uznává, že si žila na úrovni – hodně cestovala a chodila do restaurací za peníze, které měla ušetřené a za drobné příspěvky od rodičů. Z vlastního tedy Kristýna investovala do pobytu asi 20 000 Kč za celý semestr. Zpětně však uznává, že během pobytu ve srovnání s ostatními spíše šetřila. „Vlastně jsem si žila skromněji než ostatní. Ale ostatní byly děti zbohatlíků z Latinské Ameriky nebo děti z jiných vyspělých států,“ uzavírá Kristýna.

Slovinsko – země českých studentů

Alžběta měla možnost přes Erasmus+ strávit zimní semestr 2017 v Lublani ve Slovinsku. Vycestovala přes Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Slovinsko se nachází v nejnižší tarifní skupině, v roce 2018 zde stipendium činilo 330 euro (cca 8 580 Kč) na měsíc, v době výjezdu Alžběty to bylo ještě o 70 eur více.

Půlku (tedy 210 euro) utratila studentka za nájem. Alžběta si pochvalovala samostatný pokoj ve studentském činžovním domě i dotované obědy studentům, které jsou dle jejích slov navíc velmi dobré, i s vegetariánskými variantami: „Žila jsem si dobře, lépe než v Praze, kde na teplý oběd zpravidla nechodím nikdy a vařím si do krabičky.“ Studentka byla celou dobu úplně finančně samostatná, do začátku si přivezla jen 200 euro. Také se nijak neomezovala v cestování a třikrát jela během semestru do Prahy (podle ní by se na tom dalo ušetřit i 6 000 korun). Dokonce z našetřených peněz mohla vycestovat za známou na Sicílii.

„To, že se dá ve Slovinsku velmi příjemně vyžít je i důvod, proč je mezi českými studenty destinace oblíbená. V Lublani nás Čechů bylo kolem 80 a většina z nás nepocházela z bohatých poměrů. Nakonec jsme dokonce našli i brigádu, což byl vlastně i další můj přísun peněz – dabovali jsme do češtiny dokumentární filmy,“ hodnotí pobyt Alžběta.

Nástupce Erasmu+

30. května 2018 Evropská komise přijala návrh na zdvojnásobení rozpočtu pro nástupníka Erasmu+ pro roky 2021-2027. Peníze věnované na projekt se tak zvýší ze 14,7 na 30 miliard, tedy téměř na dvojnásobek. Do zahraničí by se za tu dobu mělo jet podívat 12 milionů zájemců, což je ale trojnásobek oproti minulému období. Tibor Navracsics, evropský komisař pro vzdělání, kulturu, mládež a sport, vyjádřil potěšení nad zvýšením rozpočtu, je si však vědom, že se vzhledem k počtu možných účastníků jedná o velmi ambiciózní závazek. „Dovolávám se všech členských států a Evropského parlamentu, aby nás podpořili a ujistili se, že investujeme do našeho nejcennějšího zdroje: lidí,“ žádal Navracsics o podporu.

Rada doufá, že se i v rámci nového projektu bude nadále pokračovat v pokrytí škol i praktických stáží, stejně jako ve vzdělání dospělých, i v oblasti práce s mladistvými a sportu. Bude také podporovat znalosti a povědomí o Evropské unii a nabídne příležitosti nabýt zkušenosti a seznámit se s oblastmi patřící budoucnosti jako jsou klimatické změny nebo robotika. Program má dále zlepšit schopnosti a orientaci mladých lidí v oblasti globálních změn, sociální spravedlnosti a konkurenceschopnosti Evropy.

Zdroje: Euroskop.cz, Europa.eu, Erasmus+