Psychologie čtenářů, vývoj čtenářských zájmů
Psychologie čtenáře:
Psychologie
v polovině 19. stol. Se odštěpila od filozofie zabývá se psychickými jevy jako je prožívání citů, poznání = vnitřní proces, který se na venek projevuje chováním, pohyby a řečí dělí se: obecná psychologie – studuje zákonitosti lidské psychiky, uplatňuje vývojové I srovnávací aspekty a aspekty biologické a společenské determinace psychiky vývojová psychologie – zkoumá vývoj lidské psychiky od plodového období do stáří srovnávací psychologie – studuje chování různých živočišných druhů a různé vývojové úrovně
- označuje se také jako etologie
- vymezuje chování zvířat v jejich přírodních
životních podmínkách biologická psychologie – zabývá se rozířeným a prohloubeným aspektem biologické dterminace psychiky sociální psychologie – studuje podrobně sociální původ lidské psychiky zejména aspekty mezilidských vztahů aplikovaný psychologie – zabývá se problémy jedince a patří sem klinická psychologie (psychodiagnostika, psychagogika, psychoterapie)
- zaměřuje se I na problémy společenských
činností (pedagogická psychologie, lékařská, soudní, sportu, umění) klinická psychologie – zkoumá psychiku jedince pomocí diagnostických metod jimiž se určují individuální vlastnosti a zvláštnosti konkrétního člověka
- na základě tohoto existuje psychodiagnostika a
psychagogika určuje vhodný postup k léčení problémů psychopatologie – poruchy a choroby psychiky
má svoje dějiny má vztah k biologii, sociologii, filozofii (přebírá především empirii = sbírání psychologických faktů přísně vědeckými metodami; metodologie = jak utřídit určitá fakta) je terorie, která zahrnuje obecná fakta a směřuje k vytváření určitého základu psychoterapie – součástí je biblioterapie – nezbytná spolupráce psychologa, lékaře a knihovníka = vhodný výběr četby = dostat pacienta do jiného prostředí (upravený pokoj, civilní oblečení knihovníka)
Čtenář:
existují různá hlediska chápání = osoba právě čtoucí (aktuálně čte) = osoba mající zájem o literární neliterární četbu (=technické výkresy, plány,…) = osoba vykazující čtenářský zájem – dále zájem rozvíjí (jako knihovníci) potenciální čtenář – má možnost využívat knihovnu, ale nečiní tak (knihovníci se ho snaží získat) dočasný čtenář – využívá služeb knihovny po určitou dobu (př. Nemocniční knihovna) čtenářský zájem – zájem o tzv. Literární četbu (př. O beletrii) = komplexní vztah jedince k četbě, kterými vlastnosti je tento vztah určován a jaké zpětné účinky má na duševní vývoj člověka
Uživatel:
je obecnější pojetí než čtenář = jedinec, který má zájem o informace poskytované knihovnami (křížovkáři – ptají se na různé informace)
Osobnosti zabývající se touto problematikou:
Nikolaj Alexejevič Rubakin – nejvýznamnějším teoretikem
- zakladatel Bibliopsychologického institutu
- vliv četby na čtenáře
Helena radlinská – žačka Rubakina
- zakládá tzv. Varšavskou školu
Jiří Frey – vydává k psychlogii čtenáře Čtenářský výzkum pražského dítěte
- Čech
Otakar Chaloupka – rozvoj dětského čtenářství Vladimír Smetáček Rudolf Česňák
Čtenářské potřeby a zájmy a jejich vývoj:
informace = poznatek, který v určité míře redukuje stav neurčitosti (neznalosti) = poznatky, které potřebujeme k orientaci v životě (vidím mokré chodníky — vezmu si deštník) orientování = zaměřena na jedince hned po narození (zklidnění dítěte, když slyší známý hlas)
Psychologická motivace četby:
zaujetí četbou umožňuje poznávání aktuálních a motivujících hodnot body:
- zábava (čte to, co ho baví)
- poučení (často spojení s učením)
- únik od společenských problémů
- vzrušení (dobrodružná literatura)
- estetické dojmy (především poezie)
- potrvrzující účinky četby (příručky do školy)
Recepce díla:
= přijímání literárního hrdiny — identifikace s postavou) čtenář je ovlivněn filmovým zpracováním vegetativní činnost = tlukot srdce, slzy, nervozita — nemůžeme ovlivnit literární hrdina = je modelová postava, která u čtenáře vyvolává napodobení
- ve vztahu čtenáře a lit. hrdiny se uplatňuje tzv. sociální
učení
- modelem nemusí být jen reálná osoba, ale nemůže to být I
osoba smyšlená
- mechanismus účinku zajišťuje tzv. zástupné zpevňování (je
předpokladem k učení — člověk dělá takovou práci, aby byl odměnen)
- čtenář se snaží napodobit věci, které vedou k získání
odměny
- chování, které je potrestáno vyvolává u čtenáře tendenci
vyhnout se mu (př. Lupič v bance byl potrestán)
Výzkum čtenářských zájmů:
jsou dány fáze, které bychom měli dodržovat fáze:
- Stanovení cíle výzkumu
- Určení teoretické a pracovní hypotézy
- Volba metod výzkumu
- Předvýzkum
- Provedení vlastního výzkumu
- Zpracování výsledků z výzkumu
- Kontrola výsledků a srovnání s praxí
- Aplikace výsledků výzkumu v praxi
- Náměty pro další výzkum
- Publikování výsledků výzkumu
- – jedná se o přesnou formulaci výzkumu
- musí být zdůvodněn a musíme provést bibiografickou přípravu a zjišťujeme, co bylo o dané problematice napsáno a seženeme si další literaturu (co nejvíce)
- stanovíme místo a dobu výzkumu; stanovíme vzorek respondentů výzkumu (může být náhodný nebo cílený)
2. – na základě dosavadních výzkumů na podkladě skutečností
- teoretická – získává se na základě studia nebo literatury
- pracovní – získává se na základě praxe nebo pozorování
- výzkumem se potvrdí nebo vyvrátí
3. – patří sem: pozorování, rozhovor, anketa, dotazník, obsahová analýza, analýza statistické evidence četby a čtenářů – málo používaná 4. – prověření metodiky výzkumu na malém vzorku lidí (asi 10% ze zamýšleného počtu respondentů)
- vzorek předvýzkumu – složením musí být podobný vlastnímu průzkumu,
ale neměl by být totožný
- do vlastního výzkumu ho již neřadíme
- získáme přehled o časové náročnosti výzkumu, o srozumitelnosti otázek,
zjistíme zda nám výzkum něco přinese 5. – výzkumu se účastní více lidí a musí s ním být seznámeni + hodnocením odpovědí 6. – vyřadíme chybně vyplněné dotazníky
- provedeme třídění a kódování získaných materiálů
- kvantitativní zpracování (formou celých čísel, procent, grafů, diagramů)
- kvalitativní zpracování = rozbor získaných údajů; vztahy mezi
jednotlivými jevy; účelem je získání co nejúplnějších představ o zkoumaném jevu 7. – zjišťujeme shody a rozdíly našich výsledků a jných výzkumů
- porovnáváme je v časových obdobích, v geografických podmínkách,
hypotézu se skutečným stavem (potvrdit X vyvrátit) 8. – výsledky aplikujeme do praxe a snažíme se pomocí výsledků zlepšit stav věcí
- nacházíme zde náměty pro další výzkum (nemusí být tak dlouhý)
10. – formou závěrečné zprávy (samostatně) – formou brožury nebo knihy
- součást vědeckého, odborného časopisu
- samostatná příloha
- obsah : – úvod (zdůvodněn cíl výzkumu)
- přehled dosavadních poznatků o zkoumané problematice
- seznem literatury o problematice
- metodické zkušenosti z vlastního výzkumu
- popis vzorku a prostředí výzkumu
- popis získaného materiálů a jeho rozbor
- závěr výzkumu
- nahrávky na opatření
- bibliografie výzkumu (co jsme si nastudovali)
- příloha (tabulky, grafy, použité formuláře), obrázky
- zveřejnění (seženeme nakladatele, ISBN)
metody výzkumu: Pozorovnání – statistických jevů (př. Účelnost zařízení knihovny)
- dynamických jevů (chování posluchačů při besedě)
- klade vysoké nároky na pozoravoatele, najeho postřech a paměť
--- zaznamenáváme do pozorovacího rchivu (musí tam být zapsáno,které jevy zkoumáme a způsob jeho ohodnocení)
- můžeme použít technické pomůcky (skrytá kamera)
- používáme kauzuální metodu (pozorujeme jednotlivé čtenáře,
kteří potřebují naší pomoc), nebo genetickou metodu (sledování jednoho čtenáře dlouhodobě – několik let)
Rozhovor – volný – blíží se přirozené interakci
- může se k jednotivým bodům vracet
- musí být dobře promyšlen
- neměli bychom otázky číst
- pokud se dotazovaný chová nepřátelsky, omluvíme se a
nebudeme se vnucovat a naléhat
- řízený – otázky josu přesně vyzkoušeny a formulovány
- podobá se dotazníku, s tím rozdílem, že otázky klade sám
výzkumný pracovník
- výhoda : – odpovědi se mohou konkretizovat a můžeme se k
nim vracet
- uvádíme také údaje o identifikaci respondenta (věk,
zaměstnání, vzdělání)
Dotazník – využijeme, jestliže chceme zjistit relativně lehké údaje od velkého počtu respondentů
- výhoda – respondent si může promyslet odověď
- důležitý je I způsob rozdání (zaslání poštou, osobně – je lepší)
- nesmíme zapomenout na úvodní list, kde oslovíme, sdělíme cíl a
smysl výzkumu, poděkujeme za čas vyplnění dotazníku
- důležitá je příprava při tvorbě otázek
- otázky — otevřené (volně se odpovídá)
--- uzavřené (volí se jedna z možností)
- někdy je vhodné uzavřené otázky doplnit o otevřené
- volíme přechod mezi uzavřenými a otevřenými = polouzavřené
- dbáme na grafickou úpravu, přehlednost, úhlednost — na místo, kde
zaznamenáváme číst kódy — zpracování
- identifikační otázky můžeme klást na začátku nebo na konci
- klademe kontrolní otázky, kterými ověřujeme správnost odpovědí
Anketa – slouží k získávání kvantitativních dat od velkého počtu lidí
- většinou klade jednu nebo dvě otázky širšího rozsahu
- odpovědi josu písemné bez dalšího usměrňování
- je vhodná jako úvod pro další výzkum
- jednoduché zpracování ankety
- záleží na rodávání lístků
- zajišťujeme anonymitu (jako u dotazníku)
Obsahová analýza – zabývá se rozborem bosahu bez ohledu na to, jakými prostředky je vyjádřen (slovem, hudbu, obrazem)
- zabývá se otázkou: “Co se sděluje?”
- používá se v literární vědě, jazykovědě, sociologii, sociální
psychologii, žurnalistice, informatice, knihovnictví
- použití v trendových studiích (zabývají se změnamiv čase)
- nepotřebujeme čtenáře (je to práce s textem)