Četba dětí středního a staršího školního věku, informatická výchova ve školách
Věkové zvláštnosti dětí:
kolem 11 a 12 roku se projevuje výběrovost četby (projev aktuálního čtenářského zájmu) — výběr knihy, která přináší uspokojení
Střední školní věk:
10 – 14 let přichází značný zájem o četbu (předvším dobrodružná literatura, cestopisy, báje, pověsti, příroda, literatura se sportovní tématikou, …) četba obohacuje dítě o vědomosti, slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti, logičtější uvažování — umělecko-naučná lit., vědecko-populární lit. začínají se projevovat rozdíly mezi četbou chlapců a dívek
Starší školní věk:
14 – 16 let zahrnuje období puberty velké změny v obalsti psychiky děti jsou schopny abstrakního myšlení zájem o samostatnou myšlenkovou stránku v četbě hledají odpovědi na sokromý život neradi o sobě mluví
Období dozrávání:
16 – 18 – 20 rysy při výběru knih dominují po celý život rozumové schopnosti dosahují téměř stupně dospělého má menší zkušenosti, proto někdy jeho úsudky bývají ukvapené a nepromyšlené projevuje se snaha o upřímnost a nekompromisní snaha hledat pravdu nárůst rozumových schopností bývá období intenzivních čtenářských zájmů a je obdobím největší čtenářské výkonnosti čtenářské zájmy se začínají přibližovat zájmům dospělého čtenáře literatura většinou řeší zájmy jedince
Vliv rodiny a školy na rozvoj čtenářských zájmů:
ovlivňuje výběr četby (učivo a soukromý život) většinou dívky čtou romány a knihy, které podněcují fantazii chlapci čtou většinou dobrodružnou literaturu, knihy o sportu a technice
Četba chlapců a dívek:
čtou chlapci a také dívky Pověsti:
- lidová pověst určená k poučení
- snaha o věrohodnost
- některé druhy pověstí (legendární) blízko k pohádce = prolínání pohádkových a pověsťových motivů
Václav Beneš Třebízský
- jeden z prvních zpracovatelů pověstí
- dílo: Národní pohádky a pověsti
1. dílo uspořádal a připravil k vydání Karel Václav Rais
Karel Václav Rais
- zájem o pověsti heraldické, ale také místní a národní
- snaha vypěstovat v dětech lásku k rodné zemi (učitel)
- dílo: Pohádky ze starých hradů
Alois Jirásek
- pověsti mají celonárodní význam, v různých etapách vývoje pozvedávaly národní sebevědomí
- čerpal z Kosmovy, Dalimilovy kroniky, Kroniky české Václava Hájka z Libočan
- dílo: Staré pověsti české
V okupaci pověsti posilují sebevědomí národa.
Ivan Olbracht ? dílo: Ze starých letopisů čerpá z Kristiánovy legendy
Vladislav Vančura
- dílo: Obrazy z dějin národa českého
- po únoru 1948 ideologizované glorifikující pověsti preferující socialismus
- zkreslování folklorní podoby
M.V. Kratochvil dílo: Pověsti z Čech František Langer dílo: Pražské legendy
Eduard Petiška
- dílo: Staré řecké báje a pověsti
- v 60. letech pověst zatlačena do pozadí (zájem o autorskou pohádku)
- téměř se nevydávají regionální pověsti
- pověsti se posuzují podle míry respektování folklorních záznamů, než autorského vyjádření = výše hodnoceny práce Františka Lazeckého než Heleny Lisické (zlepšila se v knize Zrcadlo starých časů)
Poslední roky:
- autoři se důsledně snaží zachovat původní podobu pověsťových látek
Leontýna Mašínová dílo: Z dávných dob
Eduard Petiška dílo: Čtení o zámcích a městech
Oldřich Syrovátka
- dílo: Poslední permoník
Oldřich Syrovátka a Marta Šrámková dílo: Devětkrát les třikrát ves Šest černých kohoutů
František Lazecký
- dílo: Dukátová stařenka
Hrdinský epos, mýty, legendy, hrdinské zpěvy:
- zájem o epos v 18. st. v klasicismu (19. st. uložení klasicistních norem = neuznávání pohádek= zájem o antické báje a pověsti)
- Ilias, Odyssea přechází do četby dětí (Nathaniel Harthone – první převyprávěl eposy, blíží se pohádce– Kniha kouzel, Pověsti ze začarovaného lesa)
- Píseň o Rolandovi – upravil Julius Zeyer pod názvem Karolinské eposy
- Artuš a rytíři kulatého stolu – Christian de Troyes
- Tristan a Isolda – Gotfried ze Štrasburku
- Píseň o Nibelunzích (obsahuje vpád hunů)
- Píseň o Cidovi – Václav Cibula
- ruské byliny – kyjevský a novgorodský cyklus – F. L. Čelakovský
- Jihoslovanské zpěvy (=skutky králů ze 12. st. + bitva na Orově poli) – převyprávěl Vladimír Hulpach pod názvem Kralevic Marko
- epos Kalevala – sestavil v 19. st. Elias Lüvort z ústní lidové slovesnosti, upravena pro děti 1962 Vladislavem Stavovským – O třech bratřích, Kalevaly, O kouzelném mlýnku Sampo
- estonské, kyrgyzské eposy, keltské mýty – překlad Emanuel Frynta, Václav Kaňa, Helena Kaděková – Soumrak bohů
- řecko – římské antické mýty:
o Eduard Petiška Staré řecké báje a pověsti o Rudolf Merlík – Starověké báje a pověsti o Hana Doskočilová – Diogenes v sudu a dalších 20 známých příběhů doby dávné a nejdávnější
Biblické texty:
Stefan Anders
- německý humanista
- zpracoval Velký příběh Bible
- převyprávěl stručný příběh stvoření jak ho podává Genesis kapitoly 1–25 před
stvořením člověka + ho rozvedl a dal do souladu s učením o geologickém a živočišném vývoji
- příběhy rozvinul, zdramatizoval, hlas boží hlasem svědomí nebo rodičů
- v Novém zákoně důraz na Ježíšovy skutky a podobenství
Jaroslav Durych
- 1939 převyprávěl do č. literatury Nový zákon (vyšel pod názvem Z růže kvítek vykvet nám)
- poetický jazyk, poznamenáno antisemitismem
- důsledně se drží předmluvy
- vychází se Svatovítské bible
- veškeré převyprávění si nechal schválit duchovními
Ivan Olbracht
- adaptoval Biblické příběhy a Čtení z biblí kralické
- důsledně dodržoval jazyk
Eduard Petiška
- dílo: Příběhy Starého Izraele (=příběhy ze SZ)
Josef Volák
- dílo: Vyšla hvězda pod Betlémem (=příběhy z NZ)
Eduard Petiška
- dílo: Staré báje Egypta a Mezopotámie
- součástí i úvod do málo známe a srozumitelné mytologie
Vojtěch Zamarovský
- popularizoval dějiny Egypta a Mezopotámie
- převyprávěl Epos o Gilgamešovi pro děti
Keltské mýty
- zaznamenány podvrhem z 18. st. Jamese Matheusona
Severské mýty
- dochovaly se dvě verze eddy – keltské mýty z vyprávění a irského kodexu z 11. st.
- králi Artušovi – převyp. Vladimír Hulpach
- Meč a píseň – Václav Cibula, Emanuel Flinta
- Ossianův návrat – V. Cibula, E. Flinta
- Soumrak bohů – Helena Kadečková
Mýty Inků a Aztéků
James Frazer
- dílo: Zlatá ratolest – mýty a obrazy přírodního myšlení přírodních národů
Pavlína Brzáková
- dílo: Mýty sibiřských kmenů – přeložila a převyprávěla, dnes velký zájem
Jáchym Topol
- dílo: Trnová dívka – mýty severoamerických indiánů
C.S. Lewis – Letopisy Narnie J.R.R. Tolkien – Hobit, PP, Silmarillion
četba dívek: díla s dívčí hrdinkou
Marie Majerová dílo: Robinsonka
Po Únoru 1948 byl zastáván názor, že v jednotné škole není nutná zvláštní četba pro dívky. Četbu pro ně prosadila: Helena Šmahelová
- dílo: Mládí na křídlech – odehrává se ve sportovním prostředí; mluví se o
dětech z rozvedených rodiny — jiné téma než všichni Velké trápení – o dětech v dětském domově Magda
Alena Santarová – Káťa, Katrin, Katynka
Iva Hercíková dílo: Pět holek na krku Trest Druhá láska = volná triologie Jak namalovat ptáčka – o dívce, která dělá přijímačky na SŠ
Stanislav Rudolf dílo: Metráček Kopretiny pro zámeckou paní Milionová holka Blíženci
Lenka Lanczová
četba chlapců: dobrodružné romány, o přírodě, o technice (populárně-naučná), rozvoj fantazie, příběhy s detektivní zápletkou
Enid Blytonová dílo: Správná pětka (cyklus příběhů dětí, které o prázdninách zažívají dobrodružství, detektivní zápletka) Záhada tajemného… (cyklus příběhů dětí, které o prázdninách zažívají dobrodružství, detektivní zápletka)
Eduard Štorch dílo: Lovci mamutů Osada havranů Bronzový poklad
Jaroslav Foglar Daniel Defoe – Robinson Crusoe
J.K. Rowlingová dílo: Harry Potter a …
Čtyři a půl kamaráda Děti z Bullerbinu
Vyprávění:
především pro děti středního školního věku poutavou formou odělujeme poznatky o věcech prostorově a časově vzdálených můžeme vkládat přímou řeč; dialogy; vlastní vzpomínky a zážitky předem si připravíme, ale nečteme seznamujeme s dějepisnými událostmi, literaturou, s informacemi o dalekých krajích a zeměpisnou, cestopisnou lit, vyprávěním o zvířatech, pověstech, historií můžeme doplnit ukázkou
Výklad:
obsahuje více popisných praktických prvků spíše pro starší školní věk od posluchačů vyžeduje soustředění a pozornost musí být systematický, předpokládá znalosti posluchačů, učí je logicky myslet obtížnější pojmy píšeme na tabuli využíváme AV techniku musíme jasně formulovat provádíme v rámci knihovnicko-bibliografické přípravy
Informatická výchova na školách:
je součástí mimoškolního vzdělávání programy probíhají ve veřejných knihovnách, školních knihovnách předpokladem pro IV je dobře vybudovaná školní knihovna (samostatná místnost, v přirozeném centru potkávání dětí) měl by zde pracovat knihovník z povolání ? školní knihovna by měla obsahovat 70% naučné lit. a 30% beletrie = doplňková četba a měla by být ve více exemplářích povinnosti knihovníka – vést přírůstkový a úbytkový seznam, základní jmenný katalog, systematicky doplňovat, chánit fond, informace pro učitele o novinkách z příslušného oboru, seznamovat žáky s novinkami, učit je využívat knihy jako informačního pramene, pořádat besedy a lekce IV vyřazujeme knihy obsahově zastaralé, neodpovídají profilu zaměření školní knihovny připravovat vhodnou lit. k výuce v některých předmětech lze provádět výuku přímo v knihovně (dějepis, zeměpis, přírodopis) knihovník by měl vést děti k týmové spolupráci úkolem knihovníka je budovat vztak dětí k četbě a vyhovávat je četbou (pdomíněno čenářským návykem — způsob, jakým čtenář zachází s knihou,jak ji získává a čte)
Informatická výchova ve veřejných knihovnách:
důležitá je spolupráce se školou (smlouva) — škola zajistí účast a knihovna náplň jednotlivých lekcí provádíme vždy v knihovně můžeme začít před nástupem do ZŠ lekce by měly vzájemně navazovat knihovny mají vypracovaná témata a osnovy knihovnických lekcí
- Co je knihovna?
pro 1. třídu seznamujeme děti s rozdílem mezi knihovnou a knihkupectvím, s domácí knihovnou, vysvětlujeme systém půjčování, jak se v knihovně orientovat, jaký je rozdíl mezi knihou a časopisem, co je hygiena četby ? připravíme si potřebné pomůcky (ukázky nových a zničených knih, můžou si sami zkusit půjčování a vracení) ukážeme, jak knihy ukládat a jak je vyhledávat měly by dostat upomínkové předměty (barevné záložky do knih, …) lekce by měla být rozčleněna do dvou částí, protože děti tak dlouhou neudrží pozornost — přestávka, osvěžení činnosti
- Vznik knihy
pro 2. třídu začneme opakováním 1. lekce děti seznamujeme s pojmy (spisovatel, ilustrátor, …) lze doplnit soutěžemi (přiřazování děl k autorům) seznámení s encyklopediemi, naučnými slovníky – musí být určené pro děti
- Abecední vyhledávání
pro třetí ročník práce s časopisy, jednoduchými kartotékami, abecední vyhledávání koncem 3. třídy děti seznamujeme s katalogem (záznamem knihy) můžeme doplnit ilustrovanými vysvětlivkami
- Písmo, knihtisk
pro děti páteho ročníku vývoj písma a základy knihtisku můžou si zkusit napsat část vlastní knihy, krátkou povídku, zkusit si vyrobit papír
- Základy bibliografických záznamů v knize
pořizování výpisků
- Systematické třídění dokumentů
základy MDT a pravidel podle kterých je knihovna řazena (hlavně v dospělém a naučném oddělení)
- Ostatní informační instituce
pro 8. a 9. ročník rozdíl mezi knihovnou, galerií, muzeem, archivem vyhledávání literatury na určité téma co jsou to faktrografické informace práce s internetem