Závazkové právo

Vznik závazků

Závazek – lze chápat ve dvou rovinách:

  1. Občanskoprávní vztah mezi věřitelem a dlužníkem.
  2. Povinnost, která vyplívá z tohoto vztahu.

Vznik závazků:1) Smlouvou

I.Základní zásady smluvních vztahů:

  1. Zásada smluvní rovnosti – spočívá v tom, že všechny strany jsou si rovny (mají stejná práva a povinnosti).
  1. Zásada smluvní volnosti – každý účastník může uzavřít smlouvu, s kým chce a za jakých podmínek chce.
  • Je prolomena ve dvou případech, existují zde dvě vyjímky:
  1. Vyjímka – zákon nařizuje uzavřít smlouvu, stanovila povinnost uzavřít např. pojistnou smlouvu.
  2. Vyjímka – zákon zakazuje uzavření smluv, které by porušovaly hospodářskou soutěž (fúze).
  1. Zásada=PAKTA SUNT SERVANDA=smlouvy bedetež plněny – stanoví povinnost

dodržovat závazky a v případě, že někdo ten závazek nedodrží, má právo se ten druhý obrátit na soud.

  1. Zásada ochrany dobré víry – spočívá v tom, že zákon chrání každého, kdo jednal v dobré víře, že zákon dodržuje, pokud někdo tvrdí opak, musí to dokázat.

Protiprávní úkony – vznik závazků v rámci způsobení škody – vzniká závazkový vztah mezi škůdcem a poškozeným, na základě kterého má poškozený právo požadovat náhradu škody a škůdce má povinnost škodu uhradit.

Právní události – události, které vznikají nezávisle na vůli člověka (přírodní živel.

IV.Vznik závazků na základě rozhodnutí státních orgánů

  1. Rozhodnutí soudu – musí mít konstitutivní povahu
  • musí zakládat nová práva a povinnosti
  1. Smlouva – vzniká bezpodmínečným přijetím = AKCEPTACÍ = nabídky = OFERY =,

přičemž strany se musí alespoň dohodnout o podstatných náležitostech (ce- na, co a za kolik).

Protiprávní stavy

  1. Změny v subjektech závazkových právních vztahů (účastníci)

a)Rozhodnutí soudu

b)Postoupení pohledávky – dochází ke změně v osobě věřitele

  • Písemnou smlouvou mezi věřitelem a třetí osobou může dojít k postoupení pohledávky i bez souhlasu dlužníka.
  • Pouze informuje dlužníka o tom, komu má zaplatit dluh.
  • Nelze postoupit pohledávku, pokud by to odporovalo dohodě mezi věřitelem a dlužníkem.
  • Ze zákona je vyloučena možnost vyloučit pohledávky, které zanikají smrtí věřitele.
  1. Převzetí dluhu – změna v osobě dlužníka
  • dlužník x nový dlužník
  • smlouva sepsána písemně, je nutné, aby o tom věděl věřitel a je potřebný

jeho souhlas

  1. Změny v obsahu závazkových právních vztahů – práva a povinnosti věřitele a dlužníka.
  1. Dohodou účastníků – dohoda musí být písemná v případě, že původní závazek byl uzavřen písemně

Podstata: Dohoda se týká určité části povinností, zejména v místě plnění, doby plnění, způsobu plnění (místo peněz → v naturáliích, změna splatnosti pohledávky ⇒ oddálení).

  1. Prodlení dlužníka – dlužník se dostává do prodlení tehdy, když nesplní svůj závazek řádně a včas.
  • Odpovídá i tehdy, ač prodlení nezavinil.

Možnost odstoupit od smlouvy:

  • Možnost odstoupit od smlouvy ale za podmínky, že věřitel poskytne dlužníkovi dodatečnou lhůtu ke splnění závazku.
  • V případě, že se dlužník ocitne v prodlení, má věřitel právo na úroky z prodlení(= SANKCE =).
  • Výše úroku je uvedena ve smlouvě a pokud není, stanoví výši úroku ČNB, tzv. diskontní sazbu (dvojnásobek diskontní sazby je stanoven pro komerční banky).
  • Dlužník je odpovědný i za vzniklou škodu, což znamená v případě plnění s vrácením věci.
  1. Prodlení věřitele – věřitel je v prodlení v okamžiku, když od dlužníka nepřijme včas a řádně nabídnuté plnění, anebo neposkytne dlužníkovi v době plnění svou činnost ke splnění dluhu.
  • Nedostaví se ke sjednanému převzetí věci, anebo nedodá včas sjednané součástky k opravě.

Následky věřitele:

  • Uhradit dlužníkovi náklady, které mu vznikly s prodlením (př. poplatky za skladování, zvýšené poplatky za dopravu).
  • Odpovědnost za zničení – za poškození a ztrátu věci je odpovědný věřitel ze zákona.

Zajištění závazků

Zajišťovací právní prostředky tvoří 2 funkce:

  1. Funkce zajišťovací – spočívá v tom, že použitý prostředek zabezpečuje včasné a řádné splnění dlužníkovi povinnosti.
  1. Funkce uhrazovací – znamená, že věřitelova pohledávka může být uspokojena přímo z majetku dlužníka nebo dokonce z majetku další osoby.

Jednotlivé zajišťovací prostředky:

  1. Smluvní pokuta (=SANKCE=) – jde o peněžité plnění, stanovení sankce pro případ nesplnění nebo nikoli řádného splnění závazku ze smlouvy.
  • Může vzniknout dohodou stran.
  • Ke smluvní pokutě se dlužník může zavázat pouze písemnou formou, jinak je ujednání o ní neplatné.
  • Výše pokuty musí být stanovena ve smlouvě nebo alespoň způsob jak bude vypočítána.
  1. Ručení – za ručení považujeme závazek, jímž se třetí osoba (= RUČITEL =) zavazuje vůči věřiteli, že splní pohledávku věřitele sama, jestliže ji neuspokojí dlužník.
  • Je zejména poměrně obvyklé při poskytování menších půjček občanům od peněžních ústavů.
  • Vzniká písemným prohlášením – smlouvou.

Zánik ručení:

  • Ručení vzniká především se zánikem hlavního zajištěného závazku, tedy zejména, je-li dluh uhrazen = AKCESORITA =.
  1. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů – dlužník touto dohodou vyjadřuje souhlas s tím, aby mu jeho plátce mzdy (zaměstnavatel) prováděl srážky ze mzdy či jiných příjmů a poukazoval je věřiteli.
  • Jinými příjmy lze rozumět: pracovní odměny členů družstev, důchody, stipendia, nemocenské dávky, náhrady ušlého výdělku, hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání (tzv. podpora v nezaměstnanosti).
  • Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná, týká se spotřebitelských smluv.

Zánik:

  • Dohoda o srážkách ze mzdy zaniká tehdy, je-li dluh celý uhrazen → PRINCIP

AKCESORITY – zánikem hlavního závazku.

  1. Uznání dluhu – jde o jednostranný právní úkon dlužníka
  • dlužník uznává svůj dluh vůči věřiteli

Význam:

  1. Vyvratitelná právní domněnka – platí, pokud není prokázán mezi věřitelem a

dlužníkem spor o to, zda byla poskytnuta půjčka

  1. Promlčení lhůty – od uznání dluhu začíná běžet nová promlčecí lhůta, a to navíc desetiletá

Zánik závazků

  1. Na základě jednostranného právního úkonu –
  1. Splnění – právní úkon dlužníka nebo jiné oprávněné osoby za něj plnit, který poskytuje věřiteli to, co je předmětem závazků.
  • Plnění má právo přijat věřitel nebo ten, kdo má plnou moc nebo jeho zákonný zástupce.
  • Věřitel má právo přijmout i částečné plnění a druhou část třeba v naturáliích.

Ztráta lhůt – když splácíme po splátkách, má věřitel právo, při zaplacení jedné splátky včas, požadovat celou částku najednou.

Doba plnění – pokud není určena, platí, že dlužník je povinen zaplatit dluh následující den od požádání.

Alimenty – platí se měsíc dopředu.

Místo plnění – pokud není určení dohodnuto, platí, že je to bydliště věřitele.

  • Závazek zaniká, pokud je plněn řádně a včas.
  1. Úřední úschovna – pokud není znám pobyt věřitele nebo věřitel odmítl plnění, pokud to umožňuje předmět plnění – náklady hradí věřitel
  1. Odstoupení od smlouvy – účastník platně odstoupí od smlouvy, buď to když je to v zákoně nebo, jestliže se na tom účastníci dohodli.
  1. Dohodou – musí být písemná, jinak je neplatná.
  • Dohoda o jiném závazku – místo peněz v naturáliích.
  1. Narovnání – mění se celý závazek za jiný (dlužník není schopný plnit závazky).
  1. Nemožnost plnění
  1. Uplynutí doby – např. skončení nájemní smlouvy.
  1. Smrt dlužníka či věřitele – pokud závazek nebo pohledávka je úzce spjata s osobami dlužníka či věřitele (bolestné).
  1. Splynutí – spojení věřitelova dlužnictví (manželství, když je věřitel dědic dlužníka – je mezi nimi příbuzenský vztah).
  1. Započtení (KOMPENZACE) – dohodou zanikají pohledávky, pokud se kryjí od okamžiku, kdy se setkali.
  1. Výpověď – jednostranný právní úkon, který lze vypovědět závazek či právo (nájemní smlouva).

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.