Rozhovor s absolventem ČVUT: Z vysoké školy na stavbu

7. 11. 2011 | O studijních oborech

Tomáš Martinec úspěšně absolvoval Management a ekonomika ve stavebnictví na ČVUT. Po škole se v rychlém čase stal stavbyvedoucím. Jak skromně říká: „Byl jsem vržen ve firmě rovnou do terénu, tak jsem se musel otrkat velmi rychle.“ Přes vysoké pracovní zatížení si Tomáš našel čas na rozhovor o svém studiu a práci.

Vystudoval jsi Management a ekonomiku ve stavebnictví. Byla ČVUT jedinou školou, kam ses hlásil? Připravoval ses nějak speciálně na přijímací zkoušky?

ČVUT bylo vlastně až moje poslední šance, ale nakonec jsem rád, že to tak dopadlo. Nejdřív jsem se totiž hlásil na VŠE a TUL, oboje nějaké národní hospodářství. Na obou školách se však sešly přijímačky v jeden den a přijímačky na VŠE se mě nepodařily. Takže jsem se musel připravit na ČVUT. Celá složitá příprava spočívala v tom, že si člověk pročetl asi 300 jednoduchých otázek z fyziky a projel typové příklady z matematiky. Tudíž pro mě jako gympláka práce asi na 2–3 dny a přijímačky skoro na plný počet bodů.

Jaká je náročnost oboru Management a ekonomika ve stavebnictví, můžeš srovnat s jinými obory na fakultě stavební? Jak je studium strukturováno? (předměty, praxe)

Počátek studia na fakultě stavební (počáteční 4 semestry) je stejný pro všechny obory a je to vlastně vyřazovací síto. Dalších 3,5 roku studia už je specializováno přímo na Management a ekonomiku ve stavebnictví. Mezi jednotlivými obory na fakultě je zrovna tento obor chápán jako jeden z jednodušších, ale i zde se najdou předměty pro velkou část lidí nepřekonatelné. I přesto, že se výuka snaží připravit člověka na praxi po škole, tak se toto omezuje na 3 týdny pochybné povinné praxe nejlépe ve stavební firmě a pár exkurzí na stavbu. Dále už se jedná jen o občasné návštěvy lidí přímo z praxe.

Několik let jsi bydlel na kolejích Strahov a v Bubenči. Můžeš tyto dvě lokality porovnat?

Tak obě tyto lokality jsou si v lecčem podobné a zároveň zcela rozdílné. Když pominu to, že koleje ČVUT jsou dost nedostatkovým zbožím, tak musím konstatovat, že kvalita u obou kolejí dost pokulhává za pražským průměrem. Největším rozdílem je dopravní dostupnost obou lokalit, kdy Bubeneč je od areálu školy co by kamenem dohodil a naopak na Strahov se můžete mačkat v autobuse i více než hodinu, když si navíc počkáte 20 minut na zastávce. Hlavní devízou Strahova je však možnost sportovního vyžití (hřiště, posilovna, bazén, tenisové a volejbalové kurty a také nedaleký park Ladronka) a hlavně kolejní život na Strahově. Legendární jsou každodenní chodbové párty, kde zábava lidí z pár pokojů připraví bezesnou noc celému patru. Občas postačí i návrat některých jedinců v ranních hodinách z některé ze strahovských kolejí.

Bylo snadné najít po škole zaměstnání, myslíš, že z tvého oboru je dobré uplatnění?

Tak otázka hledání zaměstnání mě vlastně trošku minula. Jelikož na našem oboru se v posledním semestru píše jenom diplomka, tak jsem si říkal, že bych si našel nějakou lepší brigádu a případně se poohlédnul po nějaké stálé práci do budoucna. Možná tomu náhoda chtěla, ale hned na začátku hledání jsem se uchytil ve větší stavební firmě BAK, kde jsem hned nastoupil na plný úvazek a první půlrok po práci ještě sepisoval diplomku a učil se na státnice. Takže ze svého pohledu musím říct, že uplatnění je docela dobré. Ale je fakt, že neznám nikoho ze svého oboru, kdo by byl nezaměstnaný.

Jak tě připravila škola na běžný pracovní život?

Jak už jsem řekl v jedné z předcházejících otázek, tak ve škole nás do běžného života připraví spíše jen teoreticky a většinu člověk pochytí až v praxi. A jelikož jsem byl vržen ve firmě rovnou do terénu, tak jsem se musel otrkat velmi rychle.

Tomášovo dílo

Tomášovo dílo

Postavil jsi svůj první bytový dům, dmeš se pýchou? Jak dlouho stavba trvala, co máš na starosti? Přibliž, v čem spočívá tvá práce.

Tak vlastně už je to moje druhá dokončená stavba, ale ta první byla jen menší stavbička – vrátnice u výrobního areálu. Takže bytovka první a byla to celkem dobrá zkušenost. Pýchou se nadýmá spíš náš projektant a architekt, ale mně osobně se ten dům líbí spíš z toho hlediska, že září novotou, než že bych na něj byl nějak hrdý. Samotná stavba trvala cca 14 měsíců, což je na bytovku s 90 byty v devíti patrech relativně sprint a občas to moc nevypadalo, že to stihneme. Na stavbě jsem začínal jako mistr a spolu s kolegy jsme se starali o realizaci monolitu a zemních prací. Cca po 4 měsících tomu okolnosti asi chtěly a byl jsem povýšen na stavbyvedoucího a začal jsem řídit celou stavbu a s tím i všechny mistry a subdodavatele na stavbě. Takže taková neustálá honička o termínech, penězích a neustálých hádkách o všem možném i nemožném.

Zvýhodňuje tě vysokoškolský diplom v práci?

Diplom byl jedním z argumentů, proč jsem se dostal tak rychle na pozici, kde jsem. I to, že jsem měl těsně před dokončením školy, mně určitě pomohlo při přijetí do firmy.

Přísloví říká: „Postavit dům, zasadit strom, zplodit syna.“ Co máš dál v plánu?

Docela vtipné pořekadlo, ale vlastně jsem ho ještě nezačal moc plnit. Leda ten strom jsem na zahradě na chatě už zasadil, ale dům jsem postavil jen pro někoho jiného (no škoda, určitě být jednou v pozici investora a mít takové finanční prostředky by nebylo špatné). Nakonec musím říct, že při současném pracovním nasazení ani není moc čas na rodinu ani na moc jiných věcí, ale určitě bych rád v práci trošku zvolnil, určitě někam vyrazil.

Foto: domácí archiv