Vysoká škola nevyšla a vy nevíte coby?

Prázdniny končí, maturita za Vámi, vysoká škola nevyšla a vy nevíte coby? Je více možností, jak se vypořádat s touto situací. Zkusit druhá kola, ale co si budeme povídat, jedná se především o ne moc žádané obory. Tzn. dostanete se tam, odstudujete si nějakou dobu ze svého kreditu, kterou máme všichni na studování státních vysokých škol, ale nejste spokojeni. Takže příští rok to zkusíte znovu, ale už je to těžší. Přece jenom jste rok věnovali něčemu jinému a příprava se stala problematická.

Další možnost je jít do práce, vyděláte si nějaké peníze a získáte zkušenost. Samozřejmě je to možnost, ale zase se objeví problém s přípravou. Chodit do práce 5 dní v týdnu a ještě se učit, no není to pro každého. Je to těžké a klobouk dolů, kdo to vše zvládne.

Přihlásit se na pomaturitní studium jazyků je dobrá věc. Naučíte se jazyk, ale když se chcete v příštím roce dostat na psychologii nebo medicínu, tak Vám to taky až tolik nepomůže. Jasně na práva je to fajn mít certifikát z jazyka, ale u testů NSZ Scio Vám až tolik nepomůže.

Takže nám zbývají nulté ročníky – celoživotní vzdělávání. Jedná se o přípravu na přijímačky. Je to systematická příprava. Ale i tady se setkáte s rozdíly. Nulté ročníky na vysokých školách Vám nabízí, že absolvujete rok s prváky, tedy budete se učit to, co Vaši kolegové v prvních ročnících a když splníte zkoušky a budou do určitého průměru, tak Vás na vysokou vezmou bez přijímacích zkoušek, tedy pokud to schválí děkan. No co si budeme povídat. První ročník je většinou to nejtěžší, co zažijete na vysoké škole. Takže se může stát, že zkoušky uděláte, ale průměr nevyjde a vy musíte projít kolem přijímacího řízení jako loňský rok. No a jsme u toho, rok jste se učili něco, co ano použijete na přijímačkách, ale zase je to asi jen 30 %. Zbytek jsou gymnaziální znalosti, které jste už zase zapomněli. Takže se Vám sejde zkouškové, musíte mít průměr, ale taky příprava na VŠ, co kdyby to nevyšlo. 

Nulté ročníky u soukromých vzdělávacích center jsou na tom jinak. Připraví Vás přímo na přijímačky, na obor, který Vás zajímá. I tady se najdou rozdíly. Někteří nabízejí menší skupiny v prastarých učebnách základních škol, jiné působí na akademické půdě vysokých škol, tedy formou přednášek a seminářů. Vyzkoušíte si nanečisto vysokoškolský způsob. Je statisticky dokázáno, že mnoho středoškoláků si nemůže zvyknout na jiný systém učení, než na které si zvykl na střední škole. Přece jenom volnost někomu vyhovuje více, někomu méně.

Je hezké chodit na výuku, kde sedí 20 lidí, ale i tento způsob přináší problémy. Studenti se mezi sebou stydí, nechtějí se moc ptát, a když po pár týdnech do kurzu přijde o 40 % méně lidí, je to opravdu smutný pohled.

Ve větší skupině je větší anonymita a platí také pravidlo, že víc hlav víc ví. Ve větší skupině pak dochází k tomu, že se někdo zeptá na to, co by jednotlivce nenapadlo. Dochází k větší kooperaci posluchačů a lektorů.

Lektoři jsou samostatná kapitola. Je důležité se ptát, kdo učí, jakou má centrum zkušenost s lektorem. Samozřejmě je důležitá i zkušenost z minulých let. Někde učí ještě nedostudovaní studenti, někde páni docenti. Je to různé, ale důležité je, že umí učit a předají zkušenosti posluchačům, vtáhnou je do problému a hlavně „podpálí“ oheň zájmu o danou problematiku. A to zaručí jen a jen dlouholetá zkušenost centra s lektorem, říká Ing. Šárka Chmurová, ze vzdělávacího centra AZ SMART.

Při výběru přípravy na vysokou školu tedy platí, že výběr je velice individuální. Ale je důležité se podívat na poměr – zkušenosti vzdělávacího centra, historii, reference studentů, prohlídka místa, kde centrum sídlí, seznámení se s pracovníky centra, osobní zápis do kurzu, možnost se dotazovat se opět osobně v centru. 

Status studenta je samostatná kapitola. Stále mnoho studentů neví, co to statut studenta znamená. Statut studenta znamená, že má posluchač nadále stejné výhody, jak tomu bylo na střední škole (různé slevy, pojištění, atd). Status studenta získáváte u studia základní, střední a vysoké školy. Další možnost je ho zachovat v rámci jednoletých kurzů jazyků, když studium nastoupíte v roce, ve kterém jste maturovali.

Co je důležité, tak je si uvědomit, že nulté ročníky – celoživotní vzdělávání Vám statut studenta nezachová. Existuje možnost, jak si zachovat status studenta, a to navštěvovat současně jazykový kurz a odbornou přípravu na vysoké školy. Výuka tedy poté vypadá, že chodíte do školy pondělí až pátek, máte denně výuku jazyka a některé dny chodíte na výuku oborovou. Denně tak navštěvujete 4–8 hodin vzdělávacích programů. Tak tedy, je možné, abyste se při takto intenzivní formě přípravy nedostali příští rok na vysněný obor…? A ještě jedna podmínka musí být splněna, a to aby vzdělávací zařízení bylo zařazeno ve vyhlášce Ministerstva školství ČR.