Vybíráme studijní obor... ale jak?

15. 12. 2010 | Přijímací řízení

Výběr studijního oboru nepatří zrovna k nejsnadnějším rozhodnutím, které život přináší. Někteří o něm mají jasno už na střední, jiní se ještě pár dní před podáním přihlášky zoufale probírají aktuální nabídkou studijních oborů a hledají ten podle nich nejlepší. Ať je to tak, či onak, ještě než podáte přihlášku, položte sami sobě několik otázek. Pozn. Článek byl 13. 11. 2012 aktualizován. (kav)

Co mě baví?

Při úvaze nad vaším budoucím oborem byste se rozhodně měli nejprve zamyslet, co vás ve vašem životě těší. Rádi pomáháte lidem? Máte kladný vztah k přírodě? Těšíte se na to, až budete moci s kalkulačkou a tabulkami v ruce řešit zapeklité matematické úlohy? Baví vás psaní či tvoření čehokoli? I takové drobnosti mohou být významnými ukazateli toho, k čemu máte blíže než k jiným věcem. A možná je to přesně to, čemu byste měli zasvětit i své budoucí studium.
Svoji volbu také můžete prodiskutovat s lidmi, kteří vás dobře znají – avšak pamatujte při tom, že brát ohledy výhradně na to, co po vás chce vaše okolí, se někdy nemusí vyplatit.

Jsem ochotný/á se za studiem odstěhovat s domova?

Často se stává, že zejména studenti z větších měst, kde se nachází přinejmenším jedna vysoká škola, pokládají za nepsanou povinnost se přihlásit právě na některou z nich. Jenže tím se mnohdy připravují o možnost studovat obor, který by jim možná vyhovoval víc. Popřemýšlejte proto o variantě, že byste se přihlásili na kolej nebo si začali hledat podnájem v pro vás zcela neznámém městě. Pokud vám tato vidina není moc vzdálená a nepopadla vás při ní náhlá panická hrůza z takového náhlého osamostatnění, směle si projděte nabídku škol třeba i z opačného koutu republiky. Vždyť studijní léta utečou co by dup a pak – pokud ještě budete chtít – se zase můžete vrátit do rodného města.

Jsem spíše studijní, nebo praktický typ?

Co byste měli určitě vzít v úvahu, je také vaše obecná záliba v učení. Zamyslete se, zda vám vždy více vyhovovalo zpracovávat protokoly z fyziky, zakreslovat mapy, dělat pokusy v laboratoři a počítat úkoly z matematiky, nebo ležet v historických knihách a psát seminární práce ze společenských věd. Vaše inklinace k těm kterým studijním praktikám vám napoví leccos o tom, zda pro vás bude vhodnější obor spíše praktičtějšího, nebo teoretičtějšího charakteru. Ne vždy, avšak většinou platí, že teorie si více užijete v humanitně zaměřených oborech.

Co bych chtěl v budoucnu dělat?

Pokud stále ještě nemáte o své budoucí profesi jasno, začněte při svých svých úvahách na toto téma třeba tím, zda se pokládáte za společenský typ schopný vést lidi, nebo jste spíše uzavřený solitér. Také se zamyslete nad tím, zda budete spokojenější tam, kde jste v přímém a častém kontaktu s lidmi, a nebo vás bude víc těšit, když díky svým nabytým znalostem budete jednou přispívat k obecnému lidskému pokroku.
Při hledání vhodného oboru také zcela jistě navštivte na webech fakult i sekce většinou nazvané jako „Profil absolventa“ či „Uplatnění absolventů“ nebo stránky, do nichž jsou zařazeny rozhovory s absolventy konkrétních oborů.

Užitečné rady

Současná nabídka studijních oborů je skutečně velmi široká a dá se říci, že stále roste, avšak s rozmanitější nabídkou klesá i schopnost se v nich správně zorientovat. Na co si tedy dát pozor?

  • Název oboru – název oboru sice vždy udává oblast, v níž se studium bude pravděpodobně odehrávat, avšak už neříká nic o nabízených specializacích ani o vyučovaných předmětech. Každá škola může tentýž obor koncipovat úplně odlišně. Jedním z nejzásadnějších rozdílů je to, že některé mohou být více orientované na praxi, jiné se zase více zabývají teoretickými poznatky. Také skladba předmětů se řídí zejména tím, jací pedagogové je vedou, neboť jimi zpravidla bývají odborníci na tu či onu konkrétní oblast a od toho se také odvíjí i konkrétní výuka.
  • Vyučující – již zmíněná skladba vyučujících řekne také mnohé o kvalitě výuky. Profily jednotlivých učitelů včetně jejich vzdělání, praxe a zkušeností lze většinou najít na stránkách jednotlivých fakult či kateder.
  • Osobní zkušenosti studentů – oficiální informace o náplni a průběhu studia zveřejněné na stránkách samotné školy nebo na specializovaných portálech či v publikacích jsou sice ve volbě oboru určující, nejsou však jediné. Poptejte se ve svém okolí, zda někdo vámi vybraný obor sám nestuduje nebo někoho takového nezná. Při „zpovědi“ stávajících studentů však mějte na paměti, že i jejich osobní zkušenosti mohou být mírně ovlivněné například osobní nechutí k tomu či onomu předmětu, neúspěchem u zkoušky nebo negativními zkušenostmi s některým z pedagogů. Ne vždy tedy může být chyba v samotné koncepci výuky.
  • Vícenáklady – jsou-li pro vás důležité také náklady vynaložené na studium, pročtěte si pečlivě studijní plány jednotlivých oborů. Přestože to není častý jev, existují předměty, které vyžadují nákup speciálních pomůcek, počítačových programů atd. Někdy je nutno s jistými náklady počítat například u praxí, studijních výjezdů a nebo speciálních kurzů.
  • Přijímací zkoušky – náplň a podmínky přijímacího řízení by měly patřit k prvním informacím, které si při volbě svého oboru zjistíte. Zajímat byste se přitom měli nejen o předměty, z nichž se zkoušky skládají, ale i o to, jaká je k nim doporučená literatura a na jakou oblast se bude klást největší důraz (například v biologii může být upřednostňována anatomie před botanikou, v matematice logiku před geometrií apod.).
  • „Úmrtnost“ – pod tímto nehezkým slovem se schovává procento těch, kteří z jakýchkoli důvodů studium nedokončí. Orientačně se dá získat podílem počtu přijatých (a zapsaných) studentů a počtu úspěšných absolventů po třech, resp. pěti letech studia. Získaný poměr však může být značně zkreslen tím, že mnozí studenti si své studium prodlužují, a tak absolvují například o rok později, nebo z nějakého důvodu studium sami dobrovolně ukončí – a ne vždy to může být jen z důvodu nesplnění studijních povinností či obtížností studia obecně.
  • Poptávka na pracovním trhu – vedle samotné volby vašeho vysněného povolání, které by ělo být odrazovým můstkem pro volbu vašeho oboru, je dobré si také zjistit, zda o vás v tomto oboru bude vůbec zájem. Informace o poptávce po absolventech na pracovním trhu poskytuje například Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí, podobnou problematikou se zabývá také například Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (SVP PedF UK). Výmluvné statistiky v tomto ohledu poskytuje i Český statistický úřad (ČSÚ).

Další rady pro výběr toho správného oboru čtěte zde.

Foto: Stock.XCHNG