VŠ, nebo VOŠ? Jaký je v tom vůbec rozdíl?

2. 1. 2008 | Přijímací řízení

Milí maturanti, do dvou měsíců byste měli mít jasno ve vyplněných přihláškách. Při prohledávání vhodných oborů jste možná začali váhat mezi vysokou (VŠ) a vyšší odbornou školou (VOŠ). Nabízíme vám přehled výhod a nevýhod studia na těchto dvou institucích. (Pozn.: Článek byl 16. 1. 2014 aktualizován. (lč))

Režim

Vysoké školy (VŠ) mají převážně volnější režim. Na mnoha univerzitách si student může sám zvolit rozvrh a rozdělit ho například jen do několika dní v týdnu. To umožňuje paralelně se studium pracovat nebo si vybrat více oborů zároveň. Účast na přednáškách není navíc vždy povinná. Předměty jsou ohodnoceny kredity a celé studium je zakončeno promocí.
Vyšší odborné školy (VOŠ) jsou režimem více podobné středním školám. Na většině hodin je povinná účast a výuka je denní od pondělí do pátku. Rozvrh bývá pevně daný. Velký důraz je obecně kladen na praxi. Předměty nebývají ohodnoceny kredity a studium se zakončuje tzv. absolutoriem.

Poplatky a délka studia

Studenti státních VŠ neplatí žádné poplatky za studium. U soukromých se ale mohou částky vyšplhat až na desítky tisíc korun za semestr. Klasická doba studia na VŠ jsou tři roky bakalářského a dva roky magisterského studia, na které lze navázat doktorandským studiem (2 až 3 roky). Jiné obory (např. lékařské) se studují šest let.
Všechny VOŠ jsou zatíženy poplatkem. Na státních školách se pohybuje v řádech tisíců ročně (2.000 – 6.000 Kč), na soukromých pak v desítkách tisíců korun (10.000 – 40.000 Kč). Studium obvykle trvá dva až tři a půl roku.

Prestiž

jsou obecně více uznávány a v porovnání s VOŠ mohou být chápany jako vyšší vzdělání. Absolventi mají tak větší příležitost nalézt zaměstnání i v zahraničí.
VOŠ, jak již bylo řečeno, dávají větší prostor praxi, proto může být více žádána u uchazečů o zaměstnání vyžadující praktické schopnosti. Nejsou ovšem příliš uznávány v zahraničí.

Náročnost

Obecně se tvrdí, že studium na je náročnější. Existují ale samozřejmě výjimky a kvůli odlišnému přístupu obou institucí je těžké náročnost porovnávat.
VOŠ mají sice režim podobný střední škole, každé období (letní a zimní) je ale zakončeno zkouškami stejně jako na VŠ a na závěr studia se rovněž obhajuje závěrečná práce. Velké množství praxe může studium také činit náročnějším. Stejně jako na VŠ je pro přijetí nutné složit řádné přijímací zkoušky, které ale bývají jednodušší než na VŠ a uchazeči mají větší úspěšnost (někdy až stoprocentní).

Titul

Většina garantuje po třech letech úspěšného studia získání všeobecně uznávaného titulu bakalář (Bc.), který lze po dvou dalších letech rozšířit (např. Ing., Mgr. ). Vysokoškolský titul absolventy automaticky zařazuje do vyšší platové třídy.
Studium VOŠ není zakončeno ziskem stejného titulu jako na VŠ, nýbrž se absolvent stává diplomovaným specialistou (DiS.). Tento titul ale nezaručuje takový plat, jaký má zajištěn vysokoškolák, a má stále malou společenskou prestiž.

Uplatnění

Absolventi , jak už bylo řečeno v některých našich dalších článcích, mají většinou poměrně na výběr a zaměstnavatelé je upřednostňují (a to i když mají jen titul Bc.). Na druhou stranu na praktickou stránku studia není kladen takový důraz.
Všeobecně je VOŠ více soustředěna na praxi. Během té mají studenti možnost získat cenné kontakty na potenciální zaměstnavatele. Proto je VOŠ vhodnější pro ty, kteří již mají jasno, co by chtěli dělat, a potřebují hlavně praxi v oboru.

Výhled do budoucnosti

Dá se předpokládat, že studium bude i v budoucích letech považováno za prestižní záležitost. Podpora univerzit a jejich studentů státem zůstane zřejmě i nadále velkou výhodou.
Co se týče VOŠ, existuje v koncepci českého školství tzv. „zánikový program“, který by do deseti let předpokládal úplné zrušení těchto institucí. Některé VOŠ již dokonce zanikly, přitom existují v České republice jen necelé dvě desítky let. Více říká tzv. Bílá kniha terciárního vzdělávání.


Některé další otázky

Je možný přestup z VOŠ na VŠ?
Ano, ale jen některé VŠ (např. MU) výsledky z VOŠ započítávají. Opačný postup není možný.

Můžu si dát VOŠ jako „záchranu”?
Ano, v podstatě je to poměrně běžná praxe. VOŠ s tím počítají a vypisují druhá a třetí kola přijímacích zkoušek v půlce srpna. První uzávěrka přijímacích zkoušek je na konci dubna, zkoušky se konají v červnu.

Je možné studovat VOŠ dálkově?
Ano, ale studium se tak může protáhnout na tři až čtyři toky.

Jaké jsou možnosti v ČR?
V Česku je téměř na 200 vyšších odborných škol, státních, soukromých i církevních. Zaměření je různé, od ekonomického, publicistického, technického, přes pedagogické a teologické, až po zdravotní, umělecké, humanitní či právnické. Více viz katalog VŠ a VOŠ na našem portále.

Jak poznám kvalitní školu?
Jednou ze známek kvality VOŠ je udělení tzv. certifikátu EVOS a spolupráce se zahraničními institucemi. Dále se můžete rozhodnout dle pověsti školy mezi veřejností, uplatnění absolventů, dostupnosti informačních materiálů, kvality internetových stránek či úrovně organizace přijímacího řízení.

Zdroje: Poraďte.cz
Skřivánek.cz
Lidovky.cz

Další články k tématu