Veřejná, státní nebo soukromá?

19. 1. 2011 | Přijímací řízení

S tím, jak se stále častěji a hlasitěji hovoří o možném zavedení školného na veřejných a státních školách, začínají se mezi studenty stále více ozývat debaty o tom, zda už pak nebude takový rozdíl mezi tím, zda si podat přihlášku na soukromou, nebo státní či veřejnou školu. Jenže o výběru vysoké školy by rozhodně neměla rozhodovat jen finanční stránka studia… Pozn. Článek byl 14. 12. 2012 aktualizován. (kav)

Jedním z nejdiskutovanějších témat ohledně toho, zda zvolit soukromou, nebo veřejnou vysokou školu, je pravděpodobně otázka kvality. Ta však zejména v souvislosti s aférami, které se v posledních letech vynořily kolem několika veřejných vysokých škol, nabývá nových rozměrů. Jednostranné závěry typu „soukromá škola je nekvalitní, protože jejím provozovatelům nezáleží ani tak na míře vzdělání uchazečů, natož absolventů, jako spíš na zisku, který z nich budou mít,“ už dávno vzaly za své. Do hry se také dostává otázka motivace vyučujícících, tedy především s ohledem na jejich platy, jež se mohou zvláště ve státních institucích dosti lišit od zaměstnanců v soukromém školství. V neposlední řadě se také mezi uchazeči stále častěji vynořují obavy o to, zda diplom, který po absolvování školy obdrží, bude mít „díky“ nekorektnosti jiných absolventů do budoucna vůbec nějakou váhu.
Jak vidno, rozhodnutí, zda v cestě za kvalitním studiem i konečným vzděláním zvolit privátní, či veřejnou školu, není zrovna jednoznačné.

Struktura českého vysokého školství

Podle stránek ministerstva školství je u nás v současnosti registrováno na 46 soukromých vysokých škol, z toho naprostá většina je neuniverzitního typu. Ty úplně první začaly vznikat po roce 1999 po přijetí nového vysokoškolského zákona, který zřizování takového typu škol umožnil. Ještě tentýž rok vznikl Bankovní institut vysoká škola v Praze, následoval jej Evropský polytechnický institut v Kunovicích a také Vysoká škola hotelová v Praze. Ta zatím nejmladší soukromá škola u nás, kterou je pobočka původem slovenské Panevropské vysoké školy, o.p.s., vznikla v roce 2009. Mezi soukromými vysokými školami převažují ty, které se zaměřují na ekonomické obory.
Státní vysoké školy jsou u nás dvě, Univerzita obrany v Brně a Policejní akademie ČR, a veřejných škol u nás najdete celkem 26. Nejmladší z nich je Vysoká škola technická a ekonomická, která vznikla před pěti lety v Českých Budějovicích.

Bolavé místo: školné

O výši školného na jednotlivých soukromých školách rozhoduje jejich zřizovatel, a proto se na jednotlivých školách může značně lišit. Obecně však platí, že jeho výše začíná zpravidla na asi 30 tisících za rok, ale výjimkou nejsou třeba ani osmdesátitisícové částky. Na konečné výši poplatku za studium se zpravidla podepisuje renomé a kvalita školy, složení pedagogického personálu, umístění školy, charakter a atraktivita jejích oborů i to, zda jsou nabízeny v českém nebo i jiném jazyce, dále pak zda jsou zahrnuty nějaké doplňkové služby a mnohé další. Kombinované studium bývá většinou levnější, některé školy pak také nabízejí možnost splátek.
V současné době se rovněž hovoří o možném zavedení školného i na veřejných vysokých školách (dosud se školné platí pouze za delší či další studium – více viz zde). O způsobu a termínu jejich výběru (tedy zda to bude až ve chvíli, kdy si absolvent najde práci a začne vydělávat určitou, předem stanovenou sumu peněz, nebo jindy) a zejména o jejich výši (zatím se uvažuje o částkách mezi 10 a 20 tisíci za rok) je dnes zatím jen těžko spekulovat. Dokonce i o tom, kdy bude školné zavedeno. A zda vůbec.

Přijímací zkoušky

Na většinu soukromých vysokých škol se nekonají přijímací zkoušky, na některých se však koná alespoň motivační pohovor. Někde se však přihlíží k dosavadním studijním výsledkům, absolvovaným kurzům a dalším dovednostem nebo k praxi spojené se zvoleným oborem.
Na veřejných vysokých školách se začíná stále více prosazovat systém přijímání na základě výsledků Národních srovnávacích zkoušek (NSZ) společnosti Scio, případně TSP. Na některých školách se ovšem můžete setkat s kombinací NSZ s doplňkovými, převážně praktickými přijímacími zkouškami. Mnohé školy ovšem zatím systém těchto zkoušek stále odmítají a konají si přijímačky vlastní.

Jak vybírat

O základních rozdílech mezi soukromými a veřejnými, respektive státními vysokými školami se můžete více dozvědět také v tomto článku. Několik tipů na to, podle jakých kritérií vybírat tu „správnou vysokou“, můžete najít tady a nebo také tady.

Oficiální žebříčky vysokých škol zatím neexistují

Ucelený a systematický žebříček univerzit (podobný těm, jaké vznikají v zahraničí), bohužel zatím neexistuje. Alespoň dílčí hodnocení některých vysokých škol, nebo jejich součástí poskytují alespoň stránky Akreditační komise jmenovaná vládou České republiky (Akreditační komise ke dni 31.8.2016 ukončila svou činnost). Další, tentokrát již komplexnější žebříčky pak každoročně přinášejí některá média, která je často vytvářejí ve spolupráci s odborníky nebo agenturami zabývajícími se marketingovými a sociologickými průzkumy.