Ostřílení studenti radí: jak na učení na poslední chvíli?

Že je nejlepší si vše průběžně opakovat a dělat si dobré poznámky, ví každý. Všichni ale také ví, že to tak prostě někdy nevyjde – jak se potom s učením na poslední chvíli se ctí utkat? Oslovení studenti se s námi podělili o opravdu pozoruhodné techniky. (pozn.: článek byl 23. 3. 2014 aktualizován (lč))

Martina Maierová, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, obor Psychologie a speciální pedagogika, 3. roč.:
„Mně pomáhá například při učení definic malovat si obrázky – co slovo, to nějaký symbol. Při pohledu na řadu symbolů se pak snažím definici říct a totéž pak dělám zpaměti, do níž si tu řadu symbolů „vyfotím“. Pak je také dobré s učebními materiály nějak pracovat – tvořit si mapy souvislostí, vypracovávat si otázky, dělat si vlastní výpisky z knížek… tedy ne jen číst zápisky a snažit se je zapamatovat“

Marie Nováková, Filmová akademie múzických umění – katedra produkce, 3. roč.:
„Nejhorší je zůstat celý den doma. Chodím proto hodně ven a jezdím na výlety – pak se musím naučit hodně během krátké chvíle a snáz se přinutím.“

Gabriela Vosáhlová, Vysoká škola ekonomická v Praze – Fakulta mezinárodních vztahů, obor Mezinárodní obchod, 3. roč.:
„Já musím jít brzo spát, brzo pak vstát… Tedy brzo – asi v osm. Pak si dát svěží sprchu, pořádně se nasnídat a pak se učím… Většinou stylem, že si každou stránku dvakrát pozorně přečtu a teprve po projití veškeré látky musím jednou souhrnně přečíst všechno – nejlépe však až tak druhý den. Jinak musím jíst každé dvě až tři hodiny – jak mám hlad, nesoustředím se. Čokoládu ale do sebe nehážu, když je krize, tak si dám kafe a jinak dva až tři nanuky s čokoládovou polevou během dne. Pro ně si klidně sjedu do obchodu, abych se vyvětrala a chvíli odreagovala. Jinak v osm večer už většinou odpadám, víc než pár hodin denně nezvládám.“

Veronika Plevová, České vysoké učení technické – Fakulta informačních technologií, obor informatika, 1. roč.:
„Nejvíce mi pomáhá systém odměny, to znamená, pokud něco zvládnu efektivně za dobu, kterou si určím, odměním se. Dále mi nejvíce pomáhá tlak – učit se na poslední chvíli.“

Lucie Drábová, Česká zemědělská univerzita v Praze – Provozně ekonomická fakulta, obor Provoz a ekonomika, 2. roč.:
„Asi nejvíce mi pomáhají výpisky či výtah z předmětu, který obvykle zpracovali studenti přede mnou. A také informace od spolužáků, jakým stylem probíhá zkouška, na co se často profesor ptá a jak do hloubky.“

Martin Fencl, České vysoké učení technické – Fakulta stavební, obor Vodní hospodářství, 5,5. roč.
„Můj tip je: za prvé, hlavně nepřemýšlet nad tím, k čemu mi to, co se mám naučit, bude, za druhé: nesnažit se učivo pochopit, stačí se ho jen jako „vůl“ naučit odpapouškovat. V devadesáti procentech případů je to bohužel nejefektivnější taktika, naneštěstí jsem to na rozdíl od svých spolužáků nikdy pořádně nedokázal.“

Lucie Růžičková, Univerzita Karlova – Fakulta humanitních studii, Studium humanitní vzdělanosti, 1. roč.:
„Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenapadá mě nic jiného než ona klasická rada: pokud jsem v časovém presu, pomůže udělat si přesný časový harmonogram, co je který den i hodinu potřeba zvládnout a v jakém sledu postupovat. Zkrátka vyčlenit si drahocennou půlhodinu a rozumně si vše rozvrhnout…“

Daniela Šrámková, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem – Fakulta umění a designu, obor Fotografie, 1. roč.:
„Já, protože jsem trochu nepořádník a také často hodně nervózní z termínu a časového harmonogramu, to dělám tak, že si zkrátka vyberu jen tu část nebo ty otázky, které se v tom časovém presu alespoň nějak zvládnu naučit a pak doufám, že si je vytáhnu nebo že ten test dám z toho mála nějak dohromady. Zkrátka štěstí a také matté rancho.“

Petra Páclová, Česká zemědělská univerzita v Praze – Provozně ekonomická fakulta, obor Provoz a ekonomika, 4. roč.:
„Já se nejefektivněji naučím čtením skript při zapnuté televizi, nejlépe večer a v noci, když v televizi nedávají nic, co by mě rozptylovalo. Když ale fakt nestíhám, tak čtu jen to, co je tučně podtržené, kurzívou nebo prostě vypadá nejdůležitěji na stránce… To si ještě označím barevně, a když je aspoň trochu času, projdu si to ještě jednou.“

Zdeňka Adamčíková, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, speciální pedagogika, 5. roč.:
„Já musím mít text přesně připravený a podtrhaný zvýrazňovači. Chci ty materiály mít pěkně pohromadě, žádné zbytečné listovaní v knížkách a hledání. Když je mám takhle nachystané, tak jsem schopna se naučit rychle a na poslední chvíli.“

Foto: Stock.XCHNG

Další články k tématu

ANKETA: Novoroční předsevzetí spojené se studiem?

Liší se předsevzetí maturujících od těch, kteří už studují vysokou školu? Podle naší ankety zase tolik ne. Cílem nás všech je zdárně dodělat školu a to se také nejčastěji v odpovědích opakovalo. Podle psychologů je však lepší si dlouhodobé cíle rozdělit na dílčí, které se lépe plní. Tím se mnoho studentů neřídí. Přesto se najdou i cílevědomí …

číst více
Od studentského ombudsmana ke studentským poradcům

Od studentského ombudsmana ke studentským poradcům

Studentští poradci jsou skupina studentů Masarykovy univerzity, kteří se rozhodli spojit dohromady své hlavy i zkušenosti a nabídnout pomocnou ruku pro bezradné kolegy. Ti se na ně mohou obrátit v případech, když selžou mnohdy ne zcela fundované rady kamarádů i dotazy přehlcená studijní oddělení. Prvotní myšlenka vznikla v srdci Akademického senátu Masarykovy univerzity, když část senátorů začala usilovat o vytvoření …

číst více

Zajímavosti z nové ročenky o vysokém školství

České Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejnilo minulý týden svou Výroční zprávu o činnosti vysokých škol za rok 2009. Ze zprávy mimo jiné vyplývá, že v roce 2009 : uskutečňovalo svoji vzdělávací činnost 72 vysokých škol (VŠ), z toho 26 veřejných, 2 státní a 44 soukromých obě státní a 3 soukromé vysoké školy (Univerzita Jana Amose Komenského, s.r.o., Metropolitní univerzita Praha, o.p.s., a Vysoká škola …

číst více
Studentská komora Rady vysokých škol aneb Co to vlastně je?

Studentská komora Rady vysokých škol aneb Co to vlastně je?

Čí zájmy taková komora zastupuje, je patrné už z jejího označení: jejím posláním je sdružovat zástupce všech typů vysokých škol a především hájit zájmy a práva studentstva. Její působnost je celostátní. Pakliže bychom ji měli zařadit do struktury vysokoškolského systému, spadá tato komora spolu s dalšími orgány do Rady vysokých škol (více viz čl. VIII Statutu Rady …

číst více