Studium dvou jazyků? Jde to, ale najděte si čas

5. 4. 2009 | Studium v zahraničí

Pokud jste se až doposud domnívali, že k tomu, abyste se mohli byť i jen hlásit na dvouoborové studium jazyků, musíte oběma jazyky vládnout skoro jako rodilí mluvčí, pak jste na omylu. Jak ale dokládá Šárka (22), která v současné době studuje 2. ročník Filolgie, obor Nizozemština – Italština na FF UK, jisté znalosti člověk mít musí. A také čas. Pozn. Článek byl 6. 11. 2011 aktualizován (kav).

Vybrala sis obor zaměřený výhradně na studium jazyků. Měla jsi už před tím, než ses na něj hlásila, nějaké představy o tvém budoucím povolání?

Konkrétní představy jsem neměla, motivací pro mě byla spíše možnost naučit se dobře jazyk a zároveň i kulturu, jako třeba literaturu či dějiny, dané jazykové oblasti.

Byly tvé jazykové znalosti u obou jazyků stejné, když ses na školu hlásila?

Přijímací zkoušky z nizozemštiny se nekonají, takže výuka v prvním ročníku probíhala od úplných základů. Z italštiny se vyžaduje 16 lekcí ze samouka, což se pak ověřuje písemným testem. Ten se skládal z diktátu a gramatiky a z konverzace ve druhém kole zkoušky. Zkoušky na různé obory probíhají nezávisle na sobě.

Vzpomeneš si ještě na to, co pro tebe bylo u zkoušek největším úskalím? Na co by se podle tebe měli během přípravy na zkoušky zaměřit letošní uchazeči?

Obě zkoušky probíhají ve dvou kolech, písemném a ústním, s tím, že se trochu liší jejich charakter. V prvním kole na obor Nizozemština je všeobecný filologický test, na Italštině test jazykový, z reálií a historie. Ve druhém kole na Nizozemštinu uchazeč podstoupí rozhovor o reáliích nizozemsky mluvících oblastí a nad seznamem četby, dále se zkoušející ptají na motivaci ke studiu a píše se test ze světového jazyka. Na Italštině se opět koná rozhovor nad seznamem četby a o základních otázkách z gramatiky a následuje konverzace s italskou lektorkou. Pro mě osobně byl asi největším úskalím test z italštiny, hlavně diktát a konverzace. Vyjma povinného seznamu načtených knih, kterých je podle mne lepší načíst více, než je jejich minimálně požadovaný počet, je určitě dobré naučit se základní údaje o dané oblasti, například o historii, politice či o aktuálním dění, znát třeba i výrazné kulturní osobnosti apod. Doporučuji si také připravit odpověď na otázku, proč chci daný obor studovat a co bych v budoucnu chtěla dělat.

Probíhá výuka obou jazyků rovnocenně? Přibližně jaký podíl předmětů je v cizím jazyce?

Výuka probíhá v určitých ohledech rozdílně. Na Nizozemštině se začíná úplně od základů, od začátku vyučuje lektor, a to přibližně 3 hodiny týdně. Na Italštině se navazuje na úroveň, která byla požadována u přijímaček, hodiny jsou dvakrát týdně a jedna hodina konverzace s lektorkou. Navíc tu je možnost volitelných seminářů. Hodiny na Nizozemštině pak probíhají více méně od druhého ročníku v nizozemštině a občas dojíždějí vyučující z ciziny, kteří česky ani nemluví. Na Italštině se mluví spíše česky.

Kde všude se studenti z vaší školy nejčastěji uplatňují?

V podstatě je možné se uplatnit v jakékoli firmě, která potřebuje zaměstnance, kde se mluví daným jazykem, či lze jazyk vyučovat, překládat, dělat průvodce apod.

Připadá tobě osobně studium dvou jazyků náročné?

Náročnost pro mě osobně spočívá hlavně v čase. Kromě přítomnosti na seminářích je nutné se na ně většinou pravidelně připravovat, zejména formou četby.

Je něco, co bys na studiu změnila, a naopak, je něco, co bys ocenila?

Určitě bych ocenila hodně možností studia v zahraničí a obecně i modernizaci budovy fakulty.