Speciál O OBORECH: Mezinárodní vztahy

7. 11. 2013 | O studijních oborech

Zájem o studium mezinárodních vztahů neustále roste. Ne každý ale přesně ví, co se vlastně na tomto oboru studuje, jaké na něm bývají povinné předměty a jaké je uplatnění absolventů. To vše a další praktické informace se dozvíte právě zde.

Co je náplní studia?

Podle Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (MVES) Masarykovy univerzity je „koncepce studia oboru mezinárodní vztahy vytvořena tak, aby si studenti osvojili a prohloubili znalosti a na ně navazující souvislosti tohoto studijního předmětu – teorie mezinárodních vztahů, dějin mezinárodních vztahů, bezpečnostních a strategických studií, mezinárodních organizací a mezinárodního práva.“ Co se historie týče, jde především o události od roku 1648 do současnosti. Pozor, tento obor bývá často mylně zaměňován s politologií. Rozdíl je především v tom, že na politologii se setkáte spíše s filozofickými východisky politických směrů, stranickými systémy nebo třeba způsobem vedení politických kampaní.

Předměty

Povinné předměty se na každé škole přirozeně liší, obecně mezi ně ale patří Úvod do filosofie, Úvod do geografie, Úvod do politologie, Úvod do ekonomie, Úvod do sociologie, Úvod do mezinárodních vztahů, Česká zahraniční politika, Bezpečnostní politika, Dějiny mezinárodních vztahů nebo Teorie mezinárodních vztahů. Studenti se dále můžou specializovat prostřednictvím volitelných předmětů.

Základním cílem oboru mezinárodní vztahy je zajistit co možná nejpokojnější soužití různých národů, náboženství a etnik na Zemi

Základním cílem oboru mezinárodní vztahy je zajistit co možná nejpokojnější soužití různých národů, náboženství a etnik na Zemi (foto: Stock.XCHNG)

Uplatnění

Budu-li citovat podrobný výčet MVES, najdou absolventi mezinárodních vztahů uplatnění „na analytických pracovištích, ve vědecko-pedagogické činnosti na vysokých školách, ve strukturách politických stran a také v novinářské profesi. Významný prostor pro absolventy tohoto oboru představuje pracovní uplatnění ve státní správě a v diplomatických službách. Zvláště potom na půdě mezinárodních organizací, a to jak z hlediska zastoupení české politické reprezentace, tak v oblasti administrativního aparátu či ekonomických zájmů.“

Kde ho lze studovat?

Karlova univerzita nabízí v bakalářském stupni obory Mezinárodní teritoriální studia a Mezinárodní teritoriální studia. Na Fakultě sociálních věd pak lze v bakalářském stupni studovat obor Politologie a mezinárodní vztahy, na který navazuje magisterský obor Mezinárodní vztahy. Na UK lze obor studovat také na Filozofické fakultě, v bakalářském programu buď se zaměřením na britská a americká studia nebo na východoevropská studia. Magisterský obor je pak čistě zacílen na studium mezinárodních vztahů.

Na Masarykově univerzitě můžete studovat mezinárodní vztahy buď jednooborově, nebo v kombinaci s jiným oborem. Doporučit lze potom kombinaci s Bezpečnostními a strategickými studii a nebo Evropskými studii, která jsou v podstatě jakousi podoblastí mezinárodních vztahů se zaměřením na Evropu a EU. Příbuzným oborem jsou také Politologie a evropská studia na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Západočeská univerzita (v Plzni) dále nabízí bakalářský program Mezinárodní teritoriální studia s obory Mezinárodní vztahy – východoevropská studia nebo Mezinárodní vztahy – britská a americká studia. Metropolitní univerzita v Praze nabízí bakalářské i magisterské studium oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha dále nabízí bakalářské studium Mezinárodních vztahů a diplomacie a magisterské Mezinárodní a diplomatická studia.

Na Vysoké škole ekonomické v Praze se mezinárodní vztahy studují ve dvou bakalářských oborech: Mezinárodní studia-diplomacie a Mezinárodní obchod. Na ně na magistru navazují ještě Mezinárodní politika a diplomacie.

Názor studentky

A jak je spokojená na oboru Mezinárodní obchod na pražské VŠE jeho studentka Petra Shánělová (24)?:
„Pro obor Mezinárodní obchod jsem se rozhodla, protože jsem vždy měla ráda cizí jazyky – ne jenom jeden, či dva, ale učit se jich více. Nechtěla jsem jít na humanitní obor. Našla jsem si tedy obor na VŠE, který všechny moje požadavky splňoval. Studium mi přineslo všeobecný rozhled, získání znalosti dalších cizích jazyků a vylepšení znalostí stávajících, lepší orientaci na finančních trzích i ve světě mezinárodní ekonomiky a politiky. Především mě během studia oslovila velká rozmanitost předmětů a potom také vedlejší specializace, kde si člověk může vybrat konkrétnější užší zaměření. Na bakalářské části oboru rozhodně musím vyzdvihnout jazyky. To se bohužel nedá říct o magistrovi, kde jazyky už v tak velké míře nejsou vyučovány. Obor studenta připraví v podstatě na jakoukoli práci v zahraniční firmě či v české firmě obchodující se zahraničím, což už jsou v dnešní době snad skoro všechny. Naopak mi moc nevyhovovaly některé povinné předměty z jiných fakult jako například statistika nebo účetnictví. Ale na konci člověk zjistí, že je fajn mít i v těchto směrech určitý rozhled.“