Speciál O OBORECH: Logika

14. 7. 2009 | O studijních oborech

„Extrémní sport vašeho intelektu“ – tak charakterizují studijní obor logika stránky Katedry logiky Karlovy univerzity. Kdo chce pokračovat ve šlépějích Aristotela, Leibnize nebo Bolzana, má možnost na tamní Filozofické fakultě.

Co je logika? Logika je věda, která zkoumá nejobecnější pravidla a zákony lidského usuzování, případně jazyka. Moderní logika se do velké míry opírá o matematické metody; současně jsou však předmětem jejího zájmu i problémy filozofického rázu, zejména problémy týkající se povahy našeho poznání, pravdy a významové stránky jazyka. Běžná je výuka logiky pro posluchače matematických či filozofických oborů, existuje však i jako samostatný obor.

Náplň studia Přednášky zahrnují především matematickou látku (analýza, algebra, teorie grafů,…) a logiku jak symbolickou, tak i matematickou a filozofickou. Opomenuta není ani teoretická informatika. Studium by mělo vést ke zlepšení schopností přesného usuzování a vyjadřování, schopnosti rozpoznávání argumentativních chyb a triků (a tedy i větší odolnosti vůči manipulaci) či schopnosti orientovat se ve složitých systémech a textech.

Uplatnění absolventů Logiku ocení zejména studenti uvažující o akademické dráze. Ale jak výstižně zmiňují její webové stránky, titul ze studia logiky těžko zaručí pracovní místo na manažerské pozici. Přesto se rozhýbání analytických schopností dá zúročit v nespočtu dalších oborů nejen na pomezí matamatiky a filozofie. Zájem o studenty logiky je bezesporu v informatice, zvláště v počítačové lingvistice, nebo dokonce v ekonomii. Jako výhodu stránky katedry zmiňují, že volba oboru „umožní teoreticky orientovanému studentovi odsunout obtížné rozhodnutí konkrétního zaměření, rozhodnutí, které na úrovni jeho gymnaziálních představ nemusí být vůbec úspěšně řešitelné, na dobu, kdy již bude sám dostatečně kvalifikován posoudit, jaké ho přitahuje a v jakém je schopen tvůrčím způsobem pracovat, aniž by dobu k tomuto rozhodnutí potřebnou trávil jalovým memorováním rozličných ´úvodů´, ´didaktik´ a ´historií´.“ Po zvládnutí bakalářského studia je tedy student způsobilý pokračovat i v jiném oboru, vybavený skvělými analytickými schopnostmi.

Přijímací zkouška Je ústní a skládá se výhradně ze středoškolské matematiky ve snaze otestovat abstraktní schopnosti studenta střední školy. Přesné vymezení učiva lze nalézt na stránkách katedry.