Vyšší věk studiu nebrání

Fungující paměť je zásadním předpokladem kvalitního života každého z nás, ale ať chceme nebo ne, s rostoucím věkem je na ni čím dál menší spolehnutí. Za normálních okolností možná tento všeobecně známý jev ani nevnímáme. Poněkud více znát je to ale tehdy, kdy se musíme snažit vyrovnat svým výrazně mladším studijním kolegům a hlavně – požadavkům studia. Jak to tedy s tou pamětí s rostoucím věkem vlastně je?

Říká se, že zhruba od dvaceti let věku klesá počet mozkových buněk. Samotný vývoj mozku se pak dokončuje kolem 25. roku, dle některých pramenů pak až od 30. roku života. Jinými slovy: s rostoucím věkem člověk přirozeně, lidově řečeno, hloupne. Zpočátku se tak naštěstí děje takřka nenápadně, výrazněji je to znát přibližně až po padesátce, někdy i později. Celý tento proces ochabování paměti lze ovšem výrazně omezit, a to ničím jiným, než jejím samotným trénováním.

Pamětí k lepšímu studiu, studiem k lepší paměti

Vedle cíleného oborného tréninku lze mezi paměť posilující prostředky započítat i ty aktivity, jejichž blahodárnost si ani neuvědomujeme (luštění křížovek, zapamatování si nákupního seznamu namísto jejich zápisu, nutnost zapamatování si PINu či jiných hesel apod.). Patří sem ale třeba i klasické studijní povinnosti, jako je průběžné opakování látky, čtení knih a zpracovávání výtahů z nich, příprava na prezentaci, učení se nové řeči apod.
Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že i studium ve vyšším věku není pro paměť překážkou, ale naopak je samo o sobě jejím aktivizačním prostředkem. Intenzivním procvičováním mozku lze navíc předcházet chorobám typickým pro seniorský věk, jako je demence, Parkinsonova nemoc, Alzheimerova choroba a jiné. Jenže to vše je zřejmě jen málo utěšivé pro ty, kdo právě studují a chtějí své studium úspěšně dokončit co nejdříve, nikoli až v pokročilém věku s dokonale vytrénovanou pamětí.

Ve vyšším věku je třeba sázet na zkušenost

Rozdíl mezi pamětí studenta ve věku kolem dvaceti let a pamětí jeho staršího studijního kolegy tkví především v tom, že zatímco mladší člověk je schopen se rychle naučit danou látku zpaměti, a to třeba i ze dne na den (má tedy vyvinutou převážně krátkodobou paměť; nicméně poznatky v ní uložené mají jen krátkodobou udržitelnost), s věkem se tato schopnost rychlého zapamatování a vybavení si právě naučeného ztrácí. Starší lidé jsou ale naopak schopní udržet v paměti poznatky, které jsou s to si spojit se svojí zkušeností, vědomostmi a vůbec je vidět v souvislostech.

Jak na lepší paměť

Metod a rad, jak dopomoci efektivnějšímu učení, je nejen na internetu celá řada. Koneckonců některé už můžete najít i na našich stránkách. Kromě samotných učebních technik a nejrůznějších rad pro rychlé učení je nutno brát ohled také na správnou životosprávu a stravu, spánek, efektivní rozložení času na učení a na odpočinek, dostatek kyslíku či na správné studijní prostředí. Neméně důležitá je ovšem také dostatečná motivace k učení a studiu jako takovému – bez té se novým poznatkům opravdu učí jen těžko, ať už máte paměť třeba jako slon.

Trénovat lze i na kurzech

Chcete-li vzít studijní přípravu opravdu vážně, můžete dokonce zkusit navštívit některý z kurzů, který se na trénink paměti zaměřuje. Několik jich nabízí například Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging, ale také krajské knihovny, domovy pro seniory, specializované agentury či samotné vysoké školy a univerzity a další instituce. Na výběr je jich více než dost, ale to, zda ovlivní vaše studijní výsledky, už budete muset posoudit jen vy sami.

Foto: Stock.XCHNG

Další články k tématu

Mnemotechnické pomůcky: berličky pro paměť

Mnemotechnické pomůcky: berličky pro paměť

V poezii se jim říká akrostichy. Jsou to sousloví či věty, jejíž počáteční písmena nesou určitý význam. Lenka celkem dobře maluje a zároveň ví, že LCDM jsou vzestupně zapsané římské číslice. Emil hodil granát do atomové elektrárny a zahrál k tomu na všechny struny kytary E, H, G, D, A i E. Helenu líbal na krk robustní cestář Franc …

číst více
Meditací k úspěšnému studiu

Meditací k úspěšnému studiu

Proslulý režisér David Lynch podporuje prostřednictvím své nadace program, který se snaží zavést do amerických škol nepovinné hodiny meditace. Ač to může znít jako výmysl šarlatána, proti kterému se ostatně část amerických rodičů bouří, toto zklidnění podle učitelů zvyšuje koncentraci žáků ve vyučování a snižuje jejich hyperaktivitu. V České republice si lze podobnou praxi zatím představit …

číst více
Naučte se učit!

Naučte se učit!

Než sednete k učení Než si vůbec sednete ke knihám a svým poznámkám, rozhlédněte se kolem sebe. Není kolem vás něco rušivého, co by mohlo odvádět vaše myšlenky? Máte dost vzduchu a světla? Prostředí, v němž se učíte, má určitě značný vliv na to, kolik se toho ve skutečnosti naučíte. A je při tom jedno, jestli máte kolem …

číst více
Jak se efektivně učit: deset dobrých a špatných způsobů

Jak se efektivně učit: deset dobrých a špatných způsobů

Každý z nás má své způsoby, jakými se snaží dostat do hlavy potřebné vědomosti. Někdo podtrhává, někdo zvýrazňuje, někdo si nahlas předčítá a každému funguje něco jiného. Na Kent State University se rozhodli vybrat nejčastějších deset studijních strategií a změřit jejich účinnost. Seřadili jsme vám je od těch nejméně efektivních až k těm nejúčinnějším. Málo účinné zpúsoby …

číst více