Rozhovor s úspěšnou ekonomkou - je VŠ nezbytnost?

18. 10. 2007 | Studentský život

Paní Magda Vaňková vystudovala Lesní inženýrství na Vysoké škole zemědělské v Brně (nynější Mendelova univerzita). V lesnictví, které je spíše mužskou doménou, dokázala najít dobré uplatnění – až do současnosti pracovala jako ekonomický náměstek generálního ředitele. V rozhovoru nám mimo jiné prozradila, jak důležité je pro vykonávání této profese vysokoškolské vzdělání, a jak muži přijímají ženy ve „svém“ oboru.

Po vystudování lesního inženýrství jste se stala ekonomkou. Jaké jsou další možnosti absolventů tohoto oboru?

Většinou jsou to lesnické provozní funkce, například někdejší vedoucí polesí, provozní technolog, školkař. Jednoduše řečeno, absolvent může hledat uplatnění od lesníka (nižší technická funkce) po jakékoliv odborné (lesní inspektor, později vedoucí provozu).

Nakolik vaše zaměstnání odpovídalo tomu, co jste vystudovala?

V lesnictví jsem pracovala v podstatě celý svůj profesní život, takže v tomto směru zaměstnání mému oboru odpovídalo. Problém byl spíš jiný. Za našich studií ekonomika v lesním hospodářství jako samostatný obor neexistovala (pozn. Ing Vaňková zakončila studium v roce 1988), našli se jen někteří, kteří ji studovali v Rusku. Po roce 1992 se však lesní hospodářství transformovalo a nabylo úplně jiné podoby. Lesnickou profesi jako takovou jsem tedy využila k tomu, abych věděla něco o oboru, ve kterém se pohybuji. Ekonomika sama mi k ničemu příliš neposloužila, ač se na škole, minimálně jako samostatný předmět, učila. V praxi jsem spíš použila to, co jsem se naučila sama a to, co jsem se dozvěděla na různých školeních. Lesnická profese k tomu byla nezbytná – potřebujete vědět, co vlastně počítáte, čemu se věnujete.

Myslíte si, že vám pomohl vysokoškolský diplom, nebo spíše znalosti, které jste nabyla ve škole?

Vysokoškolský diplom určitě, protože spojení ženy s lesnictvím a ekonomikou by mohlo vyvolávat pochybnosti. Teoreticky ale dobré uplatnění bez diplomu možné je, protože znám velmi dobré a šikovné lesnické ekonomy, kteří mají jen středoškolské vzdělání (nicméně odborné). Myslím si, že ekonomika v lesním hospodářství je dneska tak složitá, že opravdu stojí za samostatné studium, obzvlášť na vysoké škole. Jsem dodnes přesvědčená, že vysoká škola, ač třeba nepřipraví na detaily práce, kterou člověk dělá, pomůže k rozšíření obzorů, znalostí, naučí, kde vyhledávat potřebné informace, i některé další dovednosti. Podle mě se detail musíte naučit při profesi samotné, ale vysoká škola vám každopádně dá rozhled.

Dá se vaše zaměstnání dělat i bez vysokoškolského vzdělání?

Je to relativní. Myslím si, že bez lesnické profese ne, protože je to obor, který s tím opravdu úzce souvisí. Nevím, jestli by se to dalo zvládat bez vysoké školy, možná ano. Záleží na individuálním přístupu každého, protože je řada věcí, které se musí člověk naučit sám.

Jaké bylo vaše první zaměstnání po škole?

Nastoupila jsem na funkci, která se tehdy jmenovala asistent. Bylo to vlastně zaměstnání pro absolventy vysokých škol a dělala jsem de facto pomocného personalistu, takže personální agendy, dokumentace, atd. Jednalo se o práci u lesního závodu, která odpovídala vzdělání, ale byla pomocná. Potom jsem šla na mateřskou a když jsem se vrátila, šla jsem rovnou dělat práci plánovače lesní výroby jako takové. Ta měla sice ekonomický charakter, ale odpovídalo to mému vzdělání, co se týče oboru, jenž jsem vystudovala.

Lesnictví je považováno za spíše mužský obor. Je tam opravdu převaha mužů?

Ano, jednoznačně.

Jak jsou ženy v oboru přijímány?

Především jich tam mnoho nezůstane. V ročníku jsme měli přibližně sto padesát mužů a okolo dvaceti žen, z nichž asi třetina z oboru odešla. Nevím, jak jiní, ale já jsem s tím žádné velké problémy neměla. Asi nejtěžší bylo získat práci jako takovou, na škole žádný zásadní problém nebyl. Trochu obtížnější mohlo být získání prvního zaměstnání, ale pak už záleží na každém.

Cítila jste někdy, že byste jako žena byla v horší pozici?

Ani ne, ale tohle je individuální. Je potřeba se v mužském prostředí nějak umístit, nebo si alespoň najít přirozený respekt, protože muži mají samozřejmě pocit, že je to jejich profese a ženy do toho nepatří

**Je podle vás možné, aby šel na vysokou školu studovat lesnictví někdo, kdo se s ním na střední škole vůbec nesetkal? **

Určitě ano, myslím, že stále převládá poměr absolventů gymnázií, kteří se tomuto oboru věnují. Škola je tu proto, aby odbornost naučila. Řekla bych, že z absolventů středních lesnických škol se posléze stávají lepší provozní a naopak, absolventi vysokých škol bývají dobrými ekonomy.

Další články k tématu