POROVNÁNÍ OBORŮ: Informační studia a knihovnictví

Tento poměrně málo známý obor lze studovat na filozofických fakultách. Víte o něm něco? Jeho náplní není jen nošení knih z regálů a zpět, nýbrž i práce s informacemi všeho druhu. Uplatnění se tedy zdá býti široké. Přečtěte si porovnání a uvidíte, třeba se vám Informační studia a knihovnictví zalíbí. Pozn. Článek byl aktualizován 29. 12. 2009 (-kav-)

Stručné představení oboru Informační studia a knihovnictví lze studovat na třech českých univerzitách – v Praze, Brně a Opavě, všude na filozofických fakultách. Názvy oboru na těchto pracovištích se lehce odlišují, avšak ne natolik, abyste po přečtení tohoto článku vůbec nevěděli, o co jde.

Pro začátek je záhodno obor stručně představit. Studium knihovnictví znamená získávání praktických a teoretických znalostí a dovedností pro poskytování knihovnických služeb. Ty sestávají z organizace, třídění i vyhledávání knižních fondů, práce s elektronickými informačními systémy, databázemi apod. Nejde však pouze o knihovnictví, důležitou roli hraje práce s informacemi jako takovými. Obor se na každé fakultě, kde se dá studovat, profiluje trochu odlišně. Někde se zaměřuje spíše na klasické knihovnictví, jinde zase na studia informační.

Uplatnění je poměrně široké – absolvent může pracovat samozřejmě jako knihovník, ale také jako bibliograf, ediční pracovník, tiskový mluvčí knihoven, manažer knihovních fondů, informační analytik, konzultant či manažer, tesař… (Je třeba si uvědomit, že ne každý absolvent najde práci v oboru, který vystudoval.)

FF MU, Brno

Charakteristika oboru V Brně se obor jmenuje Informační studia a knihovnictví. Lze jej studovat v bakalářském i navazujícím magisterském studiu, avšak v obou případech pouze jednooborově. Náplní studia je, jak již ostatně název napovídá, nejen knihovnictví, ale i práce s informacemi. Co se týče předmětů, připravte se např. na informační vědu, metody knihovnické práce, práci s informačními prameny, selekční jazyky, metodologii a statistiku výzkumu, počítačovou gramotnost, referenční služby, ale i třeba filozofii…

Přijímací řízení Do bakalářského stupně se přijímá na základě výsledku testu studijních předpokladů (TSP). Více se o něm můžete dočíst zde.

Šance na přijetí Počet přihlášených: 306 Počet přijatých: 122; nejnižší možný percentil u TSP: 66,02 (Údaje vycházejí z výsledků přijímacího řízení pro rok 2007/2008, platí pro bakalářské prezenční studium.)

Názor studentky Srovnávat s jinými fakultami z vlastní zkušenosti nemůžu, ale slyšela jsem, že v Brně jsme mnohem více filosoficky zaměření než v Praze. Tam prý např. filosofii vůbec nemají. Přesto byla v prváku většina z nás překvapena, jak moc musíme pracovat s počítači. S kvalitou výuky jsem celkově spokojena (učitelé, technické zázemí,…), ale myslím, že třeba výuce jazyků by se tu mohl dát větší prostor, některé se tu vyučují až od pokročilé úrovně. U některých přednášek by neškodilo, kdyby se k nim přidaly semináře, aby výuka byla praktičtější. Myslím, že obtížnost oboru nezáleží jenom na probírané látce, ale také na nárocích učitelů. A ty se případ od případu radikálně liší. Někteří po nás chtějí opravdu hodně. Celkově bych ale náš obor nezařazovala mezi ty nejobtížnější…

Pozn. Většina fakult MU uplatňuje při přijímacím řízení test studijních předpokladů. Výsledné umístění uchazeče reprezentuje tzv. percentil – toto číslo vyjadřuje, jakého procenta úspěšnosti dosáhl uchazeč v porovnání s ostatními. Př.: pokud jsem měl u TSP percentil 66, znamená to, že jsem byl lepší než 66 procent ostatních kolegů. Stejný systém využívá např. i společnost Scio.

Stránky fakulty: www.phil.muni.cz Stránky Kabinetu informačních studií a knihovnictví

FF UK, Praha

Charakteristika oboru Název oboru je v Praze stejný jako v Brně, tedy Informační studia a knihovnictví. Studovat můžete opět pouze jednooborově, a to v bakalářském stupni, dále pak v navazujícím magisterském, kde máte také možnost zvolit alternativní obor Studia nových médií. A co můžete očekávat za předměty? Knihovnické systémy, dějiny knihoven a knihovnictví, bibliografické rešeršní služby, informační služby internetu, ale i třeba logiku, rétoriku či kurz rychlého čtení. A to zdaleka není vše.

Přijímací řízení Skládá se z testu studijních předpokladů a znalostního testu, kde může uchazeč volit ze dvou možností – buď z výpočetní techniky, nebo humanitního zaměření. Ukázky testů z minulého roku najdete zde.

Šance na přijetí Počet přihlášených: 251 Počet přijatých: 40 na FF + 56 na VOŠIS (Údaje pocházejí z přijímacího řízení pro rok 2007/2008. U počtu přijatých jsou dvě čísla: prvních 40 bylo přijato na FF UK, zbylých 56 na spolupracující Vyšší odbornou školu informačních studií.)

Stránky fakulty: www.ff.cuni.cz Stránky Ústavu informačních studií a knihovnictví

FPF SLU, Opava

Charakteristika oboru V Opavě najdete v rámci studijního programu Informační studia a knihovnictví hned dva obory, a to Knihovnictví, který je možno kombinovat s několika jinými obory, a Informační studia se zaměřením na knihovnictví. Zajímavé je, že prvně jmenovaný, spíše společenskovědně orientovaný, zajišťuje Ústav bohemistiky a knihovnictví, druhý, specializující se spíše na informační systémy apod., Ústav informatiky. Pokračovat lze v magisterském cyklu, zde najdete obory Informační a knihovnická studia a Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu.

Přijímací řízení Dobrá zpráva – od tohoto roku jsou přijímačky na tento obor (a na širokou škálu jiných) zrušeny.

Šance na přijetí Úspěšnost pro bak. obor Knihovnictví: 87 procent (Platí pro přijímací řízení z minulého roku, pouze pro prezenční bakalářský obor Knihovnictví. Zbytek zde. Důležité je vzít v potaz, že přijímačky se letos nekonají, čímž by měla být šance na úspěch ještě zvýšena. Pokud ovšem třeba nezapomenete vyplnit přihlášku…)

Stránky fakulty: www.fpf.slu.cz Stránky Ústavu bohemistiky a knihovnictví Stránky Ústavu informatiky

Nuže, snad vás tento článek alespoň trochu inspiroval, a pokud teď přímo neprahnete po studiu knihovnictví, alespoň budete příště vědět, že něco takového vůbec existuje.

Další články k tématu

Speciál O OBORECH: Český jazyk a literatura

Kde studovat? Obor český jazyk a literatura lze studovat především na pedagogických fakultách; v „nepedagogické“ verzi je možné studovat v bakalářském studiu na Masarykově univerzitě v Brně (obor Český jazyk a literatura na Filosofické fakultě), na Karlově univerzitě v Praze (obor Český jazyk a literatura na Filosofické fakultě) a na Univerzitě Palackého v Olomouci (obor Česká filolofie na Filosofické …

číst více

POROVNÁNÍ OBORŮ: Humanitní studia – I. díl

Ty bychom zjednodušeně mohli rozdělit do několika skupin dle jejich zaměření: čistě humanitní, filozofické, sociálních studií, teologické, příp. pak přírodovědecké a pedagogické. První tři zmíněné skupiny si představíme v tomto díle. humanitní fakulty: UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Nejstarší česká univerzita je právě tou, která nabízí rovnou celou humanitně zaměřenou fakultu, tedy Fakultu humanitních studií. Na klady a zápory …

číst více

POROVNÁNÍ OBORŮ: Humanitní studia – II. díl

Více než na zaměření fakulty ovšem záleží na tom, zda se nabízený program dále dělí na specializovanější obory, či nabízí jen jeden široce rozkročený obor. Ve druhém případě se studenti zpravidla profilují až v samotném průběhu studia, a tak je ideální volbou zejména pro ty, kdo ještě nejsou rozhodnuti, jakému konkrétnímu (humanitnímu) oboru by se chtěli …

číst více

Co s „nepraktickými“ obory?

Dušane, můžeš nám říct, co jsi přesně studoval? Po gymnáziu jsem nastoupil na bakalářské studium humanistiky v Plzni, kde byla hlavní linie zaměřena na filosofii a obecný humanitní přehled. V průběhu studia jsme měli možnost se zaměřit na volitelný obor, kterým se pro mě stala politologie, kterou jsem posléze začal studovat v navazujícím magisterském studiu. Tento obor se …

číst více