Podmínky studia na vysokých školách v České republice

26. 4. 2010 | Pro uchazeče na VŠ

Když si chcete koupit knihu přes internet, když nastupujete do zaměstnání a nebo třeba jen pokud se chystáte do divadla, je vždycky dobré si předem zjistit, jaká jsou na daném místě a v dané situaci vaše práva a povinnosti. A nejinak byste se měli poučit, pokud se právě chystáte nastoupit na některou z našich vysokých škol či univerzit – určitě se vám to bude hodit.

Kde hledat informace

  • základním dokumentem, který obecně upravuje studium na českých vysokých školách a univerzitách, je zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
  • většinu konkrétních informací najdete vždy ve studijním a zkušebním řádu dané školy či její součásti
  • další případné dotazy týkající se podmínek studia řeší příslušné studijní oddělení nebo se lze obrátit na garanty daného programu

Kdo může studovat VŠ

  • právo na vzdělání a přípravu k budoucímu povolání pro každého je v České republice dáno články 26 a 33 české Listiny základních práv a svobod, resp. článkem 14 Listiny základních práv EU
  • členství jedné země v EU (tedy i ČR) zaručuje možnost studia na vysoké škole či univerzitě v jiné členské zemi EU za stejných podmínek, jako mají domácí studenti (tj. vztahují se na ně stejné podmínky při přijímacím řízení i následném studiu, hradí stejnou výši školného, pokud je na dané škole vybíráno, mají srovnatelný nárok na příspěvek na školné apod.)

Jaké jsou podmínky přijetí ke studiu na vysoké škole?

Všeobecné podmínky

  • jak vyplývá z § 48 zákona o vysokých školách, základní podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu je doložení úplného středního či středního odborného vzdělání; ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích; podmínkou přijetí ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu je řádné ukončení studia v bakalářském studijním programu
  • vysoká škola nebo fakulta pak může v rámci přijímacího řízení stanovit ještě další podmínky přijetí ke studiu, které mají za cíl prověřit znalosti a schopnosti uchazeče, případně ohodnotit jeho dosavadní studijní výsledky, praxi, další vzdělání apod.; stanovení kritérií pro přijetí ke studiu je vždy v kompetenci každé vysoké školy
  • nedílnou součástí úspěšného přijetí uchazeče je také přijetí jeho správně vyplněné přihlášky a administrativního poplatku spojeného s přijímacím řízením (ten se na českých vysokých školách pohybuje přibližně mezi 300 a 600 Kč, nejčastěji činí 500 Kč)
  • přihlášky je dnes možné na většině škol podávat buď prostřednictvím pošty, osobně, nebo i elektronicky (více viz sekce Jak vyplnit přihlášku na vysokou)

Cizinci

  • podmínky pro přijetí cizinců vyplývají z konkrétních mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána
  • k uchazečům z jiných zemí EU se na českých vysokých školách přistupuje jako k jejich českým kolegům (pouze studenti ze Slovenské republiky mohou své studijní povinnosti plnit ve slovenštině)
  • studium je pro ty zahraniční studenty, kteří jsou na českých vysokých školách schopni studovat v češtině, bezplatné; v takovém případě však může být od uchazeče cizí státní příslušnosti u přijímacího řízení vyžadováno doložení znalosti českého jazyka, například splněním jazykového testu nebo předložením uznávaného dokladu o vykonání jazykové zkoušky (to se většinou netýká uchazečů ze Slovenské republiky)
  • cizinci (ale i čeští studenti), kteří u nás chtějí studovat v jiném než českém jazyce, si své studium musí hradit; dle § 58 zákona o vysokých školách si výši těchto poplatků školy stanovují samy
  • studenti ze zahraničí mají možnost za splnění stanovených podmínek využít některého z řady zahraničních stipendijních programů
  • pokud se cizinec zdržuje na území ČR dobu delší než tři měsíce (v tomto případě „za účelem studia“), je třeba si vyřídit povolení k pobytu; studenti, kteří nepocházejí ze zemí EU, Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska, jsou navíc povinni disponovat platným vízem
  • bližší informace, příslušné zákony a předpisy vztahující se k pobytu cizinců v ČR najdete například na stránkách Ministerstva vnitra ČR
  • s výběrem české vysoké školy pro cizince pomůže portal Czech Universities

Osoby se zdravotním handicapem

  • ze zmíněných listin práv a svobod a z dalších zákonů vyplývá, že osoby se zdravotním postižením mají stejný přístup ke vzdělání jako všichni ostatní
  • žádné právní normy konkrétní podobu a organizaci vzdělávání handicapovaných studentů v terciárním školství neupravují
  • naprostá většina českých vysokých škol zřizuje vlastní oddělená pracoviště, instituce a další orgány, jejichž cílem je poskytovat pomoc studentům se speciálními vzdělávacími potřebami a co možná nejvíce naplňovat základní požadavky na rovnost jejich přístupu ke studiu
  • o větší systematizaci přístupu k těmto studentům nejen v rámci terciárního vzdělávání, ale i v dalších sférách společenského života se v současné době asi nejvíce snaží Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením (ten aktuální byl schválen 29. března 2010 a vztahuje se k období 2010 – 2014 – ke stažení je například zde)
  • více o vzdělávání osob s handicapem najdete v sekci Studenti se speciálními vzdělávacími potřebami

Věková omezení studentů

  • vysokou školu lze za předpokladu, že jsou úspěšně splněny všechny podmínky přijímacího řízení a samotného studia, studovat v každém věku; horní věková hranice tedy není nijak stanovena
  • věková hranice studentů hraje roli pouze ve spojitosti s poplatky za studium, případně dalšími povinnými odvody, jako je zdravotní a sociální pojištění apod. (více viz sekce Informace pro uchazeče starší 26 let).

Délka studia a její omezení

  • většina českých vysokých škol přešla v rámci Boloňského procesu na třístupňovou strukturu studia, které sestává z bakalářského, magisterského navazujícího a doktorského cyklu (více informací o Boloňském procesu lze najít například na stránkách MŠMT)
  • v případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, může být udělena akreditace ministerstva školství magisterskému studijnímu programu, který nenavazuje na bakalářský
  • jejich délku upravují § 45 – 48 zákona o vysokých školách
  • bakalářský studijní program: standardní doba studia v bakalářském cyklu včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky
  • navazující magisterský studijní program: standardní doba studia v navazujícím magisterském cyklu včetně praxe je nejméně jeden a nejvýše tři roky
  • magisterský program: standardní doba studia v magisterském cyklu je nejméně čtyři a nejvýše šest let
  • doktorský program: standardní doba studia v doktorském cyklu je nejméně tři a nejvýše čtyři roky
  • pokud je stanovena nějaká maximální lhůta, dokdy je nutné konkrétní obor vystudovat, pak je vždy uvedena ve studijním a zkušebním řádu příslušné fakulty či školy
  • podmínkou úspěšného zakončení studia je vykonání všech částí státní zkoušky s takovým výsledkem, umožňujícím udělení diplomu a oprávnění užívat akademického titulu na dané úrovni zkoušky.

Jaké jsou podmínky přerušení studia?

  • zákon o vysokých školách stanovuje, že student může studium přerušit i opakovaně a že v době jeho přerušení (za předpokladu, že nestuduje ještě jinou vysokou školu) přichází o svůj studentský status
  • konkrétní délka a podmínky přerušení studia vychází vždy ze studijního a zkušebního řádu školy.

Další články k tématu