Perličky od maturit 3

Všichni asi známe fámu o maturitní písemce, kde na téma Odvaha jakýsi student (kterého prý zná až podezřele mnoho lidí) vytečkoval celé 4 listy papíru a na konec práce napsal „Toto je odvaha.“ O této historce se dá dozajista hodně pochybovat. Následující výroky a situace se však u maturit skutečně staly.

Asi nejčastějším maturitním „trapasem“ jsou přeřeknutí. Tak například: „Když nastoupil v Sovětském svazu Gorbačov, začala petrolejka.“ U zkoušení ze zeměpisu zase studentka na otázku, jak se jmenují čáry, které rozdělují Zeměkouli, odpověděla, že „Rovníky a polníky“. Dějepis, otázka Spartakovo povstání. Studentka vykládá, že „6 000 otroků bylo pokřižováno podél Via Appia“. A také dějepis, tentokrát Druhá světová válka: „Účastníky Mnichovské konference byli Daladier, Hitler, Mussolini, Chalanger“ (správně: Chamberlain). A u úplně jiného zkoušení, ovšem stále z dějepisu: „Tak nám povězte, jaká letadla bojovala ve 2. světové válce v bitvě o Velkou Británii.“ „Tak za Německo to byly neserschity…“

Jiná situace ovšem nastane, když se studenti snaží ze všech sil odpovědět, ale bohužel k tomu chybí znalosti. Nebo se jim to nějak v hlavě poplete a pak to vypadá následovně: „Kdy byla Velká říjnová revoluce?“ „Velká říjnová revoluce byla v březnu.“ „Co je to časová mzda?“ „To je když se platí čas od času.“ „Jestlipak víte, kdo byl poslední Přemyslovec?“ „Noo, Přemysl Oráč?“ „Co roste na dubu a co na buku?“ „Na dubu žaludy a na buku lodyhy.“ „Vyjmenujte pravomoci prezidenta republiky.“ „Tak například určuje zasedací pořádek v Senátu.“ „Uveďte příklad nějakého řeckého městského státu.“ „Chamurappi?“

Vtipné jsou také situace, kdy student vyzařuje sebevědomí a je si svou odpovědí prakticky stoprocentně jist, ovšem výsledek nakonec není tak zcela bezchybný. A nebo naopak své správné odpovědi dodá zkoušený onu pověstnou třešničku na dortě. „Jak zaniká manželství?“ „Úmrtím jednoho z manželů nebo rozvodem. To je vlastně jediná možnost, jak zůstat naživu.“ „Je arsen těžší než olovo?“ „Já ho, prosím, nevážil.“ „Jaké je hlavní město Surinamu?“ „Vždyť surinam je to zvíře, ne?“ (studentka si zemi spletla se surikatou). „Jan Křťitel, nebo jak se jmenoval ten student co se upálil za komunistů.“

I u maturity z matematiky se můžou přihodit různé zajímavosti.

Rozhodně byste ale neměli vařit z vody v situacích, kdy si nejste jisti téměř vůbec. Jistá studentka měla v českém jazyce otázku Bohumil Hrabal a Ostře sledované vlaky. Film sice viděla, ale usnula u něj, čili neznala přesně konec. A tak povídá: „No a jemu vůbec nevadilo, že ten vlak plný Židů vyhodí do povětří, protože ví, že stejně všichni umřou v koncentračním táboře.“ Celá komise na ni chvíli koukala a pak se předseda komise zeptal, jestli si je jistá, že ten vlak převážel Židy a co že tam tedy podle ní vybouchlo? Studentce došlo, že to byly zbraně a začala se vymlouvat, že když „Ostře sledované“, tak si myslela, že a tak dále a tak dále. Zbytek jejich výmluv se ztratil ve smíchu přihlížejících spolužáků.

Abychom vyvrátili pověru, že všichni učitelé jsou zlí a bez špetky smyslu pro humor, uvedeme ještě dvě historky. U maturity z českého jazyka jeden student velmi pohotově odpověděl na otázku, kdo je autorem české hymny. Řekl: „František Škromach.“ Profesor však pohotově odpověděl: „Velmi správně, ve hře Špidlovačka, že?“ Druhý příběh se přihodil u zkoušení ze zeměpisu. Studentka nevěděla odpověď na otázku, do jaké nadmořské výšky až může zasahovat troposféra. Zkoušející tedy nabídl tři možnosti: „Je to a) 5 km, b) 17,5 km, c) 50 km?“ Nutno podotknout, že studentce bylo hned vše jasné a odpověděla správně.

Vidíte tedy, že i když se na maturitu připravujete sebevíc, občas vám nějaká hloupůstka může uklouznout. Ale věřte, po čase se tomu jen zasmějete a budete historku ještě rádi vyprávět svým známým a přátelům.

Zdroje: vlastní zážitky, www.maturita.cz, www.lide.cz.

Fotografie: www.sxc.hu