Věčným zdrojem zábavných historek se tradičně stává maturita z českého jazyka. Absolvovat ji musí každý – úspěšněji či méně. V záplavě děl a jmen pak snadno dojde k omylu, který porotu zaručeně pobaví. Zde jsou některé příklady:

„Z antických spisovatelů to byl například ten Tyfus.“

„Arabesky? Ty napsal Arbes!“

„Na české hymně se podílel také Škvorecký.“

„Krakatit byl hrad v Polsku.“

„K naší nejstarší literatuře patří třeba ta báseň Hospodyně, pomiluj mě!“

„Jednou z Povídek malostranských je Týden v Tichomoří.“

„Don Quijote byl ten velký svůdce…“

Kdo by si zapamatoval všechny ty panovníky, vojevůdce, slavné bitvy a dohody. Maturovat z dějepisu vyžaduje opravdu velkou odvahu. Není divu, že se sem tam něco pomotá dohromady:

„Muhamed byl Žid a Korán napsal v Indii.“

„Kdo byli bohatýři? No to byli ti za bolševické revoluce…“

„Jungmann vytvářel spoustu nových slov. Tak třeba ten kapesnos.“

V záplavě informací občas utonou i maturující ze zeměpisu. Dobře si předem rozmyslete, jestli vaše odpověď vůbec dává smysl:

„Francie je republika a má asi třicet tisíc obyvatel. Vlastně ne, tři sta tisíc!“

„Karibské moře…tam je hodně vody!“

„Ve Španělsku je hlavním náboženským proudem pravoslaví. Z památek můžeme navštívit například Koloseum.“

Nervozita ale rozhodně udělá své, pokud musíte formulovat myšlenky v jiném jazyce, než vlastním. Nejvíce slavných výroků tak vzniká právě u maturity z cizího jazyka. Několik příkladů za všechny:

„I think I am shellfish.“ (Myslím si, že jsem korýš. Správně: I am selfish – sobecký.)

Student čte text: „Ich bin schon.“ (Už jsem. Správně: Ich bin schön – jsem hezký.)

„I said help, but he put a knife on me and ended me.“ (Řekl jsem pomoc, ale on na mě položil nůž a ukončil mě.)

Nenechte se ovšem těmito vyhrocenými situacemi vyděsit. Jde jen o drobné „přešlapy“, které vám komise určitě ráda promine. Aspoň budete mít co vyprávět, až to bude všechno za vámi!

Chcete si přečíst více perliček? Náš loňský článek k tomuto tématu najdete
zde.