NIZOZEMSKÝ ZÁPISNÍK I

22. 11. 2005 | Studium v zahraničí

V tomto a několika dalších článcích během příštích měsíců se vynasnažíme zprostředkovat naši zkušenost ze studijního pobytu v Groningenu (Nizozemí).

V tomto a několika dalších článcích během příštích měsíců se vynasnažíme zprostředkovat naši zkušenost ze studijního pobytu v Groningenu (Nizozemí). Já a můj přítel jsme získali stipendium na Masarykově univerzitě, kryté z fondu pro program EU Socrates Erasmus. Odjeli jsme studovat Pedagogiku nebo chcete-li Educational sciences (nebo chtějí-li Nizozemci Pedagogy; přičemž písmeno g musíte vyslovovat hrdelním chrčením) na dobu jednoho semestru tedy od září 2005 do února 2006.

Již v ČR jsme museli potvrdit studijní plán, takže jsme věděli, že naší hlavní studijní aktivitou bude, mimo kurzů na univerzitě, účast na výzkumném projektu. Nizozemí a univerzitní město Groningen je tradiční destinací pro české studenty, a proto nebylo obtížné získat základní informace. Naši učitelé z katedry Pedagogiky na Masarykově univerzitě, kteří byli v Groningenu na stážích, vřele doporučovali toto studentské město vzdálené asi 40 km od moře, metropoli severního Nizozemí s jednou z nejstarších a nejlepších univerzit v Evropě.

Když se řekne Nizozemí…většina z vás by spíš čekala: Když se řekne Holandsko…, ale já už vím, že Holandsko je název pouze jedné části Nizozemí a je nesprávně používán pro celé území Nizozemského království (paradoxně hlavní české webové stránky o cestování do Nizozemí jsou www.holandsko.cz a název Holandsko je hojně používán nejen u nás, ale i v zahraničí). Takže když se řekne Nizozemí, mnozí z Vás si představí tulipány, skvělé sýry, větrné mlýny, dřeváky. To je samozřejmě jen zlomek nizozemské kultury. Začneme tedy od začátku; charakter celé společnosti významně ovlivňuje geografická poloha země.

Název Nizozemsko pochází ze spojení “nízké země” (“nether land”), a vychází z faktu, že velká část území je pod úrovní mořské hladiny. Z obavy před záplavami (se kterými tu mají nemalé zkušenosti) Nizozemci vybudovali systém protipovodňových zábran. Část mořských zálivů dokonce vysušují speciálními technikami a odvodňují pomoci kanálů. Právě kvůli vodnatosti země Nizozemci vyrobili proslulé dřeváky, protože každé jiné boty potopené několik hodin denně v bahně by se rozpadly a na kožené nebyly guldeny (gulden = nizozemská měnová jednotka před zde nepříliš opěvovaným zavedením eura). Co je ještě zajímavější, povodňová zkušenost dala velmi specifický ráz zdejší architektuře. Téměř každý dům má obrovská okna nízko nad zemí, kterým bychom v Česku neřekli jinak než vitríny. Historickým důvodem je prý možnost rychlejšího vylévání vody z bytu. Nutno dodat, že ve vitrínách přes den nenarazíte na záclony a vidíte lidem přímo do bytu…to je teprve reality show (není divu že pořad Big Brother vynalezli právě zde).

V Nizozemsku je mnoho jezer, řek a vodních kanálů a na nich se zrodil další místní fenomén: hausbóty. Stovky jich kotví v Groningenu, jež je protkán sítí říčních kanálů. Mnoho z těch domácky zabydlených by plavbu po otevřeném moři nepřežilo, jsou však k vidění i plachetnice a několikastěžníky, pro které je Groningen jen přístavem na cestě.

Nizozemci byli a jsou na moři jako doma. Když v 16. a 17. století brázdili moře první záoceánské společnosti a dováželi do Evropy exotické zboží, Nizozemsko zažívalo svůj “zlatý věk”. Také v Groningenu, který neobchodoval tak čile jako jiná nizozemská města, se můžete na chvíli ocitnout v “golden age”, když navštívíte shipping museum (lodní muzeum). Teď však zpět do přítomnosti a každodenní realitě, na kterou zejména je třeba se připravit. V přímořském Nizozemí na Vás čeká zcela jiný ráz počasí než na jaký jste zvyklí. To, že v Nizozemí často prší, jsme věděli, než jsme sem dorazili. Pouze “často prší” však nestačí. Počasí tady je v září aprílové. Chvíli svítí slunce, chvíli prší, fouká vítr, slunce, déšť a vítr, slunce, déšť a vichr, … ale stále velmi vlhký, přímořský vzduch. Počasí je také jedním z oblíbených témat zdejších konverzací, protože se stále mění a je si pokaždé na co stěžovat!

Koupili jsme si pořádné deštníky, protože z těch deštníčků, které užíváme v Česku, by tady zbyla po bouři jen zlámaná kostra. Jak jet v denním provozu na kole (běžný dopravní prostředek) za větru a deště a přitom držet deštník nad hlavou? Nemožné. Zbývá tedy klasická pláštěnka, kterou si doma určitě nezapomeňte!

Toto je první ukázka nizozemských překvapení, o dalších groningenskych zážitcích v příštím článku…