Lidí, kteří každoročně zůstávají před branou vedoucí do vysokoškolského světa, bývá i přes zvyšování kapacit na jednotlivých oborech stále mnoho. Ať už za to může nedostatečná příprava, nadměrná nervozita, nevyspalost a nebo třeba nečekaně vysoká náročnost zkoušky, výsledek zůstává stejný. O možnostech, co dál, už jsme na našem webu napsali mnohé. Zde tedy přinášíme ucelený přehled možností, jak postupovat a nebo kam se dále ubírat, pokud i vy patříte mezi ty méně šťastné.

Možnost první: odvolání

Odvolání je jednou z nejčastějších variant, po níž neúspěšní uchazeči lapají. Každé odvolání je však spojeno s řadou formalit, které je třeba dodržet. Pokud některou z nich podceníte, může se stát, že si zcela zbytečně zavřete dveře i podruhé – a pro letošek i nakonec. Ke správnému sestavení odvolání by vám vedle informací, které k tomu poskytuje každá fakulta nebo studijní oddělení, mohl pomoci například i tento článek. Pamatujte však, že psát jakékoli odvolání je bezpředmětné, pokud jste u přijímaček obdrželi příliš nízký počet bodů a nebo pokud pro přezkoumání výsledku nemáte žádné zásadní důvody (kupříkladu Masarykova univerzita mezi neopodstatněné argumenty řadí třeba „velký zájem o studium zvoleného oboru, výborné výsledky na střední škole, předchozí praxi v oboru, jazykové a jiné zkoušky, rodinnou tradici, pozdní příchod na písemnou přijímací zkoušku, subjektivní pocity a dojmy týkající se přijímacího řízení apod.“). Stejně tak nemá význam podávat si takové odvolání, v němž byste chtěli požádat o přijetí ke studiu jiného, byť příbuzného oboru či programu a nebo k jiné formě studia (o tom lze uvažovat pouze ve chvíli, nebyla-li v tomto paralelním programu naplněna kapacita, i když i zde záleží na podmínkách, které si stanoví daná fakulta).

Nevzali vás? To ještě není konec světa (foto: Stock.XCHNG)

Možnost druhá: dodatečná přijímací řízení

V případě nepřijetí si určitě nezapomeňte průběžně hlídat, zda náhodou vámi vybraná či jiná fakulta nevypisuje nové obory nebo dodatečná přijímací řízení. Jejich odhalení záleží čistě na vaší osobní aktivitě. Rozhlížet se můžete takřka až do září, neboť k akreditacím a doplňování kapacit často dochází i kdykoli během léta. Informace o dodatečných přijímacích řízeních můžete kromě webů a nástěnek samotných vysokých škol hledat také na našich stránkách, a to konkrétně v sekcích Aktuality, Kalendář akcí a Tiskové zprávy.

Možnost třetí: jazyková škola

Jak už jsme se na našem webu několikrát zmínili, častým cílovištěm studentů bývají i jazykové školy. O jejich výhodách i nevýhodách se můžete dočíst tady, o aktuálních trendech, které v rámci jazykového vzdělávání panují, pak tady. V tomto rozhovoru se zase můžete dočíst o autentických zážitcích absolventky jedné z našich jazykových škol. Výhodou na většině z nich je, že pokud budete na některou z vysokých škol nakonec přeci jen přijati a tuto skutečnost doložíte, jazyková škola vám vrátí uhrazené peníze zpět.

Další možnosti

Mimo výše zmíněných alternativ se samozřejmě nabízí i celá řada dalších. Buď můžete své vzdělávání začít prohlubovat na některé z širokého portfolia soukromých či vyšších odborných škol, nebo si vybrat z nabídky nultých ročníků, přípravných kurzů, případně kurzů celoživotního vzdělávání. Kdo by se rád přiučil jinému oboru, může vyzkoušet opětovný nástup na střední školu nebo se poohlédnout po nějakém rekvalifikačním kurzu či večerní škole. Ti odvážnější se pak mohou vypravit za studiem jazyků či prací (či za obojím najednou) do světa, zajímavou zkušenost ovšem může přinést i účast na některém z dobrovolnických projektů (tzv. workcampy), které organizují různé humanitární a dobročinné organizace. A co zbývá? Ano, ve výčtu nesmíme vynechat ani nástup do práce. Věřte však, že i přes zjevné nevýhody s sebou tato varianta nese i různé výhody: nejen že se konečně budete moci osamostatnit, ale získáte i cenné zkušenosti do budoucna.
O všech těchto možnostech, kam se v případě nepřijetí na vysokou školu ubírat, se už podrobněji dočtete v tomto článku.