Doktorand VUT Jakub Altšmíd: Nebojte se chemie

25. 7. 2011 | Stojí za přečtení

Jakub získal inženýrský titul na Vysoké škole chemicko-technologické a pokračuje postgraduálním studiem na Vysokém učení technickém v Brně.

Před pár týdny jsi zdárně ukončil studium na VŠCHT červeným diplomem. Jaké prožíváš pocity? Při kterém předmětu ses během studia nejvíce zapotil?

Pocity jde těžko popsat. Celou dobu jsem se těšil, že ve chvíli, kdy udělám státnice, přijde obrovská úleva a radost. Jenže asi vlivem docela velkého psychického vypětí se tenhle pocit nějak moc nedostavil. V jednu chvíli to bylo docela těžký. Po X letech člověk dosáhne cíle svého snažení a najednou neví co dál. Během hodiny se ze mě stal inženýr a ta změna byla jen formální. Pořád jsem byl stejný člověk se stejnými znalostmi jako před zkouškou. Jen s tím rozdílem, že mi někdo řekl: „Úspěšně jste složil zkoušku“.

Rozhodně jsem se nejvíc zapotil u obecné a anorganické chemie I. Tu jsem dělal na třetí pokus.

Studentský život ti neskončil. Pokračuješ v postgraduálním studiu na VUT v Brně. Jaký program jsi zvolil a proč odcházíš z VŠCHT?

Program se jmenuje Chemie, technologie a vlastnosti materiálů. Konkrétně budu dělat výzkum v oblasti detektorů plynů. Hlavním důvodem proč jít do Brna je fakt, že tam studuje moje přítelkyně a říkali jsme si, že by bylo fajn začít spolu bydlet. Měl jsem na výběr – buď hledat v Brně práci, nebo se tam poohlídnout po nějakém dalším studiu. Podíval jsem se na stránky VUT, napsal pár emailů a sešel se s profesorem Nešpůrkem, který mi nabídl, že si mě vezme na tohle téma pod sebe. V tu chvíli bylo docela jasno. Obor je na 3 roky, tak nám ukončení školy vyjde víceméně nastejno s přítelkyní. Dalším důvodem byl fakt, že jsem chtěl zkusit i něco trochu jiného, než co jsem dělal doteď.

V laboratoři je Jakub jako doma

Jakub je v laboratoři jako doma

Stěhuješ se z Prahy do moravské metropole. Bude ti z hlavního města něco chybět? Ať se mi to líbí nebo ne, tak jsem si za těch pět let na Prahu docela zvykl. Co mi bude určitě chybět, jsou spolužáci a kamarádi, které jsem tu měl. Jdu do úplně nového prostředí k „cizím“ lidem, takže nevím co čekat. Určitě mi bude nějaký čas trvat, než se v Brně zabydlím.

Vím, že jsi VŠCHT reprezentoval v zahraničí. O co se jednalo?

Reprezentací bych to asi nenazval. Ale minulý rok na jaře jsem v rámci programu ATHENS na týden vycestoval do Madridu na vzdělávací kurz Optical comunications systems. Byla to skvělá zkušenost.

Aktivně ses podílel na propagování chemie hravou formou na středních školách a chemickém jarmarku. Myslíš, že popularizace vědy má smysl?

Společnost vědce potřebuje a jakákoliv akce, která je může oslovit a ty nerozhodnuté případně přesvědčit, smysl má. V rámci projektu POPUCH jsme jezdili po středních školách a snažili jsme se představit chemii zábavnou formou. Citoval bych z oficiálních webovek: „Hodina je interaktivní, probíhá formou dialogu s velkým množstvím pokusů, kterých se přímo zúčastní i studenti. Velký ohlas mívají experimenty s kapalným dusíkem. Z hodiny si žáci odnesou nejen informace o VŠCHT, ale i mnoho překvapivých poznatků, které by se při běžné výuce chemie nedozvěděli.“

Máš radu pro středoškoláky, kteří chtějí studovat na VŠCHT?

Určitě ať se studia chemie nebojí a jdou do toho. Taky aby už od začátku nepodceňovali vlastní průběžnou přípravu, která je potřeba. Při studiu se dá dostat k opravdu zajímavým věcem, které za to stojí.