Na školu bez přijímaček: lehce nabyl, lehce pozbyl?

ANO – pro aktivní studenty

Spojí-li se zájem studentů a píle směřovaná k vysněnému oboru, u přijímaček i během studia jim pak může poskytnout dobré základy, na kterých lze stavět další znalosti i případnou výhodu oproti budoucím spolužákům. Studenti, kteří mají o své budoucnosti jasno, mohou s klidným srdcem využít úlev, které různé studijní obory nabízejí svým uchazečům. Většinou se přijímačky promíjí za:

• vynikající studijní průměr

Tak je tomu například na většině lékařských fakult v České republice. Ani Lékařská fakulta Univerzity Palackého není výjimkou. Děkan fakulty každoročně vyhlašuje podmínky, za nichž je možné studenty Všeobecného lékařství a Zubního lékařství přijmout bez přijímacích zkoušek. V zásadě je důležitý dosavadní průměr za studium nižší než 1.2, dále absolvování výuky tří profilových předmětů (v tomto případě se jedná o fyziku, chemii a biologii v délce alespoň jeden rok v průběhu posledních dvou let studia) a nepromíjí se z nich známka horší než 2. Aby mohl být student přijat na svůj studijní průměr, musí maturovat v příslušném školním roce, kdy se uchází o přijetí. Studenti, kteří začali své vysokoškolské studium na jiné škole a rozhodli se, že chtějí přejít na medicínu, už svůj nárok uplatnit studijní průměr ze střední ztrácejí.

• účast na olympiádách a další mimoškolní činnost

Aktivita mimo rámec školy může být u přijímaček oceněna mimořádným bodovým ohodnocením nebo rovnou prominutím přijímacích zkoušek. Týká se to především středoškolských soutěží (olympiád) a odborné činnosti (SOČ). Na Karlově univerzitě to tak praktikuje Přírodovědecká fakulta, která do řad svých studentů přijímá i úspěšné řešitele korespondenčního semináře, který pořádá.

• úspěšně zvládnutou maturitní zkoušku z daného předmětu

Poslední možností je přijetí na základě úspěšného složení maturity z požadovaného předmětu. Nabízí to například Provozně ekonomická fakulta Mendlovy univerzity. Maturita z matematiky a informatiky se známkou nejhůře tři může otevřít dveře na obor Systémové inženýrství a informatika, maturita z matematiky a fyziky na obor Inženýrská informatika. Otázkou však je, zda není čekání na výsledky maturity příliš velký risk. Co když si student vylosuje špatnou otázku?

NE – pro lenivé studenty

Někteří spekulanti si dávají přihlášku na „jakoukoliv školu, jen ať tam probůh nechtějí přijímačky!“. Musí se ale připravit na to, že se snadno dostanou do potíží. Existuje spousta oborů, které se snaží dát šanci ke studiu co největšímu počtu uchazečů, ale ze skutečně přijatých jich školu dokončí jen mizivé procento. U škol se snadnými či žádnými přijímačkami bývá skutečným sítem až první ročník studia a první zkouškové. Proč ale potom školy takové „podrazy“ na nebohé studenty připravují?

• jedná se o nepopulární obor

Technicky orientované předměty se v poslední době netěší přílišné oblibě, přitom ve společnosti jsou technicky vzdělaní lidé potřební jako sůl. Nedostatek studentů školy řeší právě zrušením přijímacích zkoušek, které mohou na školu přilákat i takové jedince, kteří by o tom za jiných okolností neuvažovali. Mezi studenty proto kolují obavy, zda se náborem lidí bez nutnosti dokázat své znalosti nesníží úroveň studia. Ale Matematicko-fyzikální fakulta Karlovy univerzity, která zrušila přijímací řízení do všech svých bakalářských oborů před dvěma roky, se na svých stránkách dušuje, že je náročnost studia zachována. Ti, kteří látku nezvládají, jednoduše skončí. Pro fakultu tak znamená nabírání všech zájemců o studium více zmatených a nešťastných posluchačů v úvodních seminářích a vyšší „úmrtnost“ v prvních semestrech.

• jedná se o nově akreditovaný obor

Může se stát, že obor dostane akreditaci Ministerstva školství později, takže škola nemohla včas podat uchazečům informace o přijímacím řízení. Aby se předešlo riziku, že se nakonec na nově akreditovaný obor nikdo nepřihlásí, děkan studium nabídne bez přijímaček. Většinou je taková akce omezena časově a kapacitně, proto se ke studiu dostanou ti nejinformovanější, tedy nejrychlejší. Je proto třeba pravidelně sledovat stránky vysokých škol nebo jiné informační servery.

Jsou tedy přijímačky nutné zlo praktikované jen kvůli odražení přílišné poptávky studentů? Ne tak docela. Možnost vyhnout se Testům studijních předpokladů a Obecných studijních předpokladům je dvousečnou zbraní. Vždyť co jiného zmíněné testy zkoumají, než způsobilost ke studiu na vysoké škole? A neměl by právě budoucí vysokoškolák být schopný si s nimi poradit? Také oborové testy mají smysl – zaručují, že na školu přichází opravdu člověk, jehož přihláška není jen dočasný vrtoch. Není potřeba nad školami s obtížnými přijímačkami ohrnovat nos. Jaká je představa několika let strávených na škole, na kterém se trápíte jen proto, že se vám kdysi dávno nechtělo dělat přijímačky a už z toho nechcete vysouvat? Nestojí tedy za to překousnout lenost a vybrat si školu podle oboru a ne podle typu přijímaček?